V Chorvatsku je draho už i v kempu. Kde si Češi u Jadranu připlatí nejvíc

Letní dovolená se blíží a kempingová sezona s ní. Ceny za ubytování v kempu rostou napříč celou Evropou. Průměrná cena za noc pro dvě osoby s karavanem, elektřinou a poplatky vzrostla nejvíc právě v těch destinacích, kam Češi, kteří vyrazí za hranice, míří nejčastěji – Chorvatsko či Itálie.

V Chorvatsku a Itálii letos stojí kempová noc v průměru 40,4 eura (1000 Kč). V Rakousku 38,3 eura. V Německu zhruba 29 eur. Česko zůstává s průměrnou cenou 19,1 eura (470 Kč) na noc mezi nejlevnějšími – méně se platí jen v Albánii, Turecku a několika východoevropských státech.

„V porovnání s jinými evropskými zeměmi zůstává Česko stále výrazně levnější,“ potvrzuje datový ekonom Petr Bartoň z projektu Datarun.

Zdražující zahraniční dovolené zatím ovšem nevedly k výraznému přesunu turistů zpět do českých kempů, přesto poptávka po tuzemském kempování zůstává silná, a podle některých provozovatelů i o něco pevnější než dřív.

„Několik hostů zmínilo, že letos kvůli vysokým nákladům na cestování do zahraničí zvolili raději dovolenou v Česku,“ říká Albert Arslanov, provozovatel Zvíkov Village. Podobnou zkušenost potvrzuje i Vladimír Čech z kempu Keramika na Plzeňsku. „Setkali jsme se také s tím, že hosté zkusili zahraničí, ale po sečtení veškerých nákladů a zejména časové náročnosti se opět rozhodli pro dovolenou v Čechách.“

Ne všichni ale zaznamenali posun v chování hostů. „S tím jsme se zatím nesetkali,“ říká Tomáš Ingr, vedoucí kempu Merkur v Pasohlávkách na Moravě. Poptávka podle něj zůstává silná, ale nijak nevybočuje z trendů předchozích let.

Místo toho, aby vyrazili za hranice na dražší dovolenou, si ale podle provozovatelů kempů návštěvníci volí spíše vyšší standard ubytování.

„Dřív lidé jezdili s vlastním stanem, dnes poptávají hlavně plně vybavené chatky. S ložním prádlem, nádobím, kuchyňkou,“ říká Arslanov ze Zvíkov Village.

Podobný posun vidí i Josef Bém, prokurista kempu Sedmihorky. Část hostů si upravila dodávky nebo SUV tak, aby v nich mohli pohodlně spát. „Potřebují hlavně přístup k elektřině a sprše – všechno ostatní si přivezou vlastní.“

Změny se neodehrávají jen v tom, jak lidé bydlí, ale i jak dlouho zůstávají. „Dřív lidé jezdili na týden, dnes přijíždějí spíš na dvě až čtyři noci. Často na prodloužené víkendy,“ shrnuje Tomáš Ingr z kempu Merkur.

Provozovatelé na tyto posuny reagují – přidávají nová sociální zařízení, zpevněné parcely pro karavany, lepší kuchyňky i sportovní zázemí. Část z nich digitalizuje celý rezervační proces nebo investuje do solárních panelů.

Tomu, že se zvyšují nároky hostů i kvalita služeb, odpovídá i růst cen. Podle dat portálu Camping.info letos vzrostla průměrná cena za noc v českých kempech o zhruba pět procent.

Nejčastěji zdražovali provozovatelé u konkrétních kapacit nebo v hlavní sezoně. „Ceny jsme zvedli pouze u některých typů ubytování, a to o nula až pět procent. Šlo hlavně o termíny, kdy je po daném ubytování největší poptávka,“ říká Josef Bém ze Sedmihorek.

Některé kempy zdražovaly více, bylo to ale podle jejich slov nevyhnutelné. „Ceny za ubytování jsme zvedli asi o deset procent. Jídla jsme ale nechali stejně. Bylo to nutné kvůli dražší energii, vodě, stočnému a hlavně kvůli nákladům na personál,“ vysvětluje Milan Cimrman, majitel kempu Riviéra Zbečno.

Právě mzdové náklady jsou podle oslovených provozovatelů tuzemských kempů aktuálně tou vůbec nejdražší položkou celého provozu.

„Nejvyšší položkou jsou mzdové výdaje. V našem případě je to asi třetina celkového rozpočtu,“ říká Tomáš Ingr z kempu Merkur. Energie a voda – dříve dominantní výdaje – podle něj letos tvoří přibližně desetinu rozpočtu.

Ekonom Petr Bartoň ale upozorňuje, že ne všechny důvody ke zdražování jsou objektivní. „Energie jsou letos levnější než loni, elektřina klesla o pět procent, plyn o devět. Potraviny jsou na podobné hladině nebo dokonce levnější – záleží, co se vaří. Jediným výrazným nákladovým tlakem jsou mzdy v sektoru ubytování a stravování, které letos vzrostly o devět procent, tedy reálně asi o šest,“ potvrdil.