Konkurenční nevýhoda pro české firmy. Stát ztížil půjčování v zahraničí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tuzemským bankám a velkým firmám se ztížil přístup k financování prostřednictvím eurových dluhopisů vydávaných v zahraničí. Zatímco ve většině zemí Evropské unie jsou úroky z těchto dluhopisů plně osvobozené od srážkové daně, v Česku je to od letošního roku výrazně složitější.

Takzvané eurobondy si pořizují například zahraniční penzijní fondy, správci majetku a další velcí investoři. Mezi vydavatele eurových dluhopisů patří kromě bank například velké firmy z energetiky typu ČEZ nebo holdingu EPH.

Český vydavatel eurových dluhopisů musí podle nových pravidel získat od jednotlivých investorů daňové prohlášení a další dokumenty, které nárok na daňové osvobození dokládají.

„Emitent jako plátce daně funguje coby prodloužená ruka státu, odpovědná za správný výběr daně. To se týká i uplatnění jakéhokoli daňového zvýhodnění,“ poznamenal Michal Dušek, daňový specialista z advokátní kanceláře Allen & Overy.

Pokud emitent doklady od držitelů dluhopisů nezíská, může stát doměřit daň jemu. Financování prostřednictvím eurových dluhopisů by se tak výrazně prodražilo. Pro firmy by to navíc podle odborníků znamenalo i reputační riziko. Bariéra je pro firmy natolik vážná, že několik velkých dluhopisových emisí plánovaných na letošní první pololetí se podle informací SZ Byznys nakonec vůbec neuskutečnilo.

„Vzhledem k tomu, že emitent velmi často nezná investory do svých dluhopisů, má omezenou možnost tyto dokumenty získat. V takové situaci má v podstatě povinnost srážkovou daň uhradit v maximální výši 35 procent z hodnoty vyplaceného úroku. Není nutné vysvětlovat, že toto výrazně zvyšuje náklady na eurobondy na straně emitentů z Česka, navíc tyto emise mají komparativní nevýhodu proti emisím z ostatních zemí EU,“ uvedl Jan Friček, finanční ředitel a člen představenstva Moneta Money Bank.

Podobně to vidí také tuzemská skupina Energo-Pro, která vlastní a provozuje portfolio vodních elektráren a elektrické distribuční sítě v Bulharsku, Gruzii a Turecku. Pro firmu je financování prostřednictvím eurových dluhopisů klíčové. Od roku 2017 vydala již tři emise v součtu za více než jednu miliardu eur.

„Srážková daň by toto financování, pro nějž nemáme v současné době vhodnou náhradu, firmě v nejhorším scénáři prodražila až o 35 procent. Například financování v objemu 500 milionů eur s úrokem pět procent ročně, a tedy ročními úrokovými náklady 25 milionů eur, by srážková daň mohla zdražit ročně až o dalších téměř devět milionů eur. To je opravdu významný nárůst,“ popsal Martin Rejna, výkonný ředitel Energo-Pro pro rozvoj.

Asociace poskytovatelů služeb na mezinárodních kapitálových trzích v srpnu zveřejnila postupy, jak si mají emitenti všechny potřebné informace od investorů do eurových dluhopisů zajistit.

„Bez existence uvedených postupů neměli emitenti žádný způsob, jak uvedené informace získat. To v praxi vedlo k jejich značnému komerčnímu znevýhodnění ve srovnání se zahraničními emitenty obdobných nástrojů, ke vzniku daňových a reputačních rizik, a celkově ztěžovalo přístup k tomuto významnému trhu,“ komentoval Petr Vybíral, partner v advokátní kanceláři Allen & Overy. Ta se na vzniku zmíněných postupů výrazně podílela ve spolupráci s mezinárodními depozitáři cenných papírů Euroclear a Clearstream.

Všichni dotčení aktéři z trhu se shodují na tom, že nejjednodušší by bylo srážkovou daň na eurobondy zrušit a vrátit se k režimu platnému před letošním 1. lednem.

„Současný stav představuje pro investory zátěž v podobě dodatečné administrativy ohledně prokazování skutečného vlastnictví a daňového domicilu bez jakéhokoliv významného přínosu pro státní rozpočet. V zájmu státu by měla být podle nás spíše podpora přístupu českých firem k různým zdrojům financování. A to zejména v dnešní době, kdy se situace na finančních trzích zhoršuje – a s tím i podmínky financování,“ soudí manažer Energo-Pro Rejna.

Daňová novela vzešla z Ministerstva financí, a to v době, kdy úřad vedla Alena Schillerová (ANO). Za změnou si ale rezort stojí i pod novým vedením.

„Pokud jde o zmiňovanou úpravu zákona o daních z příjmů, jedná se o ve světě naprosto běžnou praxi v případech, kdy zákon či mezinárodní smlouva stanoví podmínky pro uplatnění výhodnějšího daňového režimu. Informacemi o uvedené nákladové bariéře spojené s předmětnou úpravou zákona Ministerstvo financí nedisponuje, o úpravách v dané oblasti proto v současné době neuvažujeme,“ sdělil Šimon Blecha z tiskového oddělení úřadu.