Hlavní obsah

Chaotická vyjádření politiků připravila firmy o miliardy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Vláda ČR

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ilustrační foto.

Reklama

Nezvládnutá komunikace vlády ohledně plánované daně z mimořádných zisků negativně dopadá na akcie firem, kterých se nová daň bude dotýkat. Kvůli zmatečným vyjádřením přišly na burze o miliardy.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chaos kolem nové daně pokračuje. Vláda se nyní přiklání k tomu, aby daň z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax) platila od roku 2023. Ještě v úterý večer a ve středu dopoledne se přitom objevily informace, podle kterých měla být daň uvalena na zisky již za rok 2022. Premiér Petr Fiala (ODS) středeční zmatky připisuje špatné komunikaci. Proto trvá na tom, že by měly být oznamovány až závěry jednání, nikoli jejich průběh.

Chaotická komunikace kolem zmíněné daně se projevila na středečním obchodování na pražské burze. Z té se za den na hodnotách akcií vypařily desítky miliard korun. Jakékoliv výroky k dani jsou totiž kurzotvorné a citlivě se odrážejí na cenách akcií.

Výrazně ztrácely akcie energetické firmy ČEZ a bank, což jsou sektory, na které daň míří. Cenné papíry ČEZ se ve středu dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok a od svého červnového maxima ztrácí už téměř 40 procent.

Chaos kolem nové speciální daně započal již v úterý večer, kdy místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) na svém twitterovém účtu napsala, že by nová daň měla platit i pro letošní rok. S podobným vyjádřením pak přišel ve středu i vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Investoři na výroky obou politiků začali takřka ihned reagovat prodejem akcií.

„Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení,“ napsal analytik XTB Jiří Tyleček.

Po středečním jednání vlády však bylo vše jinak. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž retrospektivní zavedení daně i na letošní rok popřel. Podle něj se s daní za nepřiměřené zisky počítá až od příštího roku. Jeho vyjádření už však celkový vývoj burzovního indexu příliš neovlivnilo.

Ovšem jen výroky Jurečky a Richterové o možném zdanění i pro letošní rok připravil akcie společnosti ČEZ na burze dohromady o více než 17 miliard korun. Během dne totiž oslabovaly i o více než šest procent. I proto je celkem pochopitelné, že tato neuvážená politická vyjádření budí vášně, a navíc mohou nabourávat důvěru investorů v tuzemský kapitálový trh.

Znepokojení nad komunikací vyjádřil na svém twitterovém účtu také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Kdybych byl poslanec, chci vyšetřovací komisi na příčiny a motivy toho skandálního kurzotvorného zmatku,“ napsal.

Není to navíc poprvé, co chaos v komunikaci vlády přivodil propad hodnoty akcií na pražské burze. Už první náznak příchodu nové daně přinesl v červenci propad akcií skupiny ČEZ o 70 miliard korun za pouhé dva dny.

Redakce SZ Byznys v této souvislosti oslovila i Českou národní banku (ČNB) s dotazem, zda nejasná komunikace politiků nemůže být zároveň manipulativního charakteru, neboť takto citlivá vyjádření výrazně rozkolísávají kurzy akcií.

„Pokud jsou informace, na jejichž základě se mění cena akcií, poskytnuty veřejně a není podezření na manipulaci s trhem, není dán zákonný důvod prošetřovat okolnosti uveřejnění těchto informací,“ odpověděla ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB Petra Krmelová.

Pražská burza ovšem ve čtvrteční obchodní seanci včerejší ztráty téměř umazala, když měřeno indexem PX posílila o 2,29 procenta.

„Stalo se tak poté, co se ve středu vyjasnilo, že mimořádné zdanění nebude aplikováno za rok 2022. Největší růst zaznamenal ČEZ, když posílil o 5,81 procenta na 783 Kč při nejvyšším denním objemu 476 milionů Kč. V kladném teritoriu zakončily i bankovní emise,“ komentuje výsledky obchodování makléř Fio Banky Josef Dudek.

Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Podle odhadů Ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Reklama

Doporučované