Hlavní obsah

Poprvé v Česku. Na burzu vstupuje prázdná schránka a hledá další „Pilulku“

Vladimír Jaroš, generální ředitel investiční společnosti WOOD & Company.Video: Jiří Zatloukal, Seznam Zprávy

 

Reklama

Jsou tady minimálně desítky, ale spíš stovky projektů, které chtějí dobývat Evropu nebo svět, myslí si Vladimír Jaroš, šéf investiční společnosti WOOD & Company.

Článek

Když transakce nevyjde, vrátíme peníze, tvrdí společnost Wood & Company, která na pražskou burzu uvádí prázdnou firmu, do které hledá od investorů peníze.

„Rozhodně to nechceme spojit s nějakou nesmyslnou firmou, nebo s nějakou firmou, která na burzu není zralá nebo vhodná nebo za špatnou valuaci. Naše reputace je nám výrazně milejší, než si uříznout ostudu se špatnou transakcí,“ říká šéf společnosti Wood & Company Vladimír Jaroš

Co je SPAC

  • SPAC je účelová akviziční společnost známá také jako „bianco šek“.
  • Je kótovaná na burze s cílem spojit se s neobchodovanou firmou a tím ji učinit veřejnou.
  • SPAC je vytvořena za účelem shromáždění kapitálu k financování akvizice do půldruhého roku.
  • Investovat bude do rostoucích firem z e-commerce či IT technologií.
  • Minimální výše investice je 250 tisíc korun.

Prázdná firma označovaná zkratkou SPAC se pak plánuje spojit s reálnou firmou, jíž tak usnadní vstup na burzu a přinese kapitál

Přicházíte s novátorským burzovním projektem SPAC, kdy na pražskou burzu uvádíte prázdnou schránku. Představte to krátce, jak to bude fungovat?

No, prázdná úplně není, je plná peněz. To je její výhoda.

Tato schránka pak už plná peněz bude zalistovaná na pražské burze koncem března.
Vladimír Jaroš, WOOD & Company

Plná peněz bude, až se vám podaří tam získat ty peníze těch investorů?

V těchto dnech dostáváme souhlas ČNB s emisí akcií. Během února a března budeme sbírat peníze od domácích investorů, kdy se budeme zaměřovat na bohaté profesionální investory, kvalifikované investory.

A tato schránka pak už plná peněz bude zalistovaná na pražské burze koncem března, začátkem dubna by měla být dostupná a pak začne ten proces hledání ženicha a nevěsty nebo té správné firmy.

K tomu se dostaneme. Myslel jsem spíš, abyste řekl na začátek, proč vlastně uvádíte na pražskou burzu firmu, která je prázdná?

Chceme trošičku změnit názor investorů na pražskou burzu. Chceme urychlit proces IPO. Pražská burza není největší z regionu nebo na světě, ale je živá, je aktivní, jsou na ní obchodovány tituly a přicházejí na ni nové společnosti a my ten proces chceme pouze zjednodušit, zrychlit a hledáme na ní proto nástroje, které jsou pro to dostupné jinde ve světě.

SPAC jsme nevymysleli. Jenom jsme ho zkopírovali podle těch nejlepších základních pravidel, která jsme celý loňský rok analyzovali podle nejlepších „spaků“ v západní Evropě a v Americe.

A teď pouze do tohoto regionu přinášíme v zásadě už relativně dost tržně prověřený produkt.

A vzhledem k tomu, že máme centrálu v Praze, tak jsme si vybrali pražskou burzu. Máme tady klientelu, máme tady zázemí, máme tady dostatečnou důvěru investorů i případných emitentů pro to, abychom takový projekt úspěšně zvládli.

Tento typ společnosti je populární na velkých světových burzách. V poslední době se tímhle způsobem na burzu uvede společnost Sazka Karla Komárka. Inspirovali jste se třeba tady?

To asi ne. A jestli se Karel Komárek inspiroval u nás, taky asi ne. Já si myslím, že to je jenom trend, nebo souhra okolností. Vím, že Sazka prověřovala spoustu možností, jak se zalistovat, kde, na jakých burzách, tady nebo v zahraničí, v Londýně či v Americe. A vybrala si tu cestu přes americký SPAC, protože to je cesta relativně rychlá a bezpečná. Zrychluje klasický IPO proces, který trvá více měsíců, někdy tři, někdy pět, někdy devět a třeba i s nejistým výsledkem.

Získáte tedy do té nové prázdné společnosti, kterou uvedete na burzu, od investorů peníze. Jak dlouho budou tito investoři čekat na spojení s reálnou firmou, což je ten důvod a cíl transakce?

Ten nejdelší čas je rok a půl, ale myslíme si, že to bude výrazně rychlejší. Myslím si, že bychom měli najít do roka tu správnou společnost, se kterou se chceme spojit.

Jaká bude ta správná společnost? Z jakého oboru?

Zatím jsme udělali relativně co nejobyčejnější SPAC, co jsme mohli. Nicméně samozřejmě v hlavách máme některé sektory, které by byly pro nás trošičku atraktivnější a víme, že je i na trhu poptávka. My jsme si to dobře vyzkoušeli u Pilulky v loňském roce, která se stala investičním hitem.

My jsme ji zařadili na IPO a podařilo se nám přesvědčit majitele uprostřed první vlny covidu, kdy jsme byli všichni v lockdownu a nikdo nic nevěděl a trhy byly rozkolísané. Investoři pak zjistili, že mají v portfoliích plno staré ekonomiky a nemají žádnou e-komerci. E-komerce je v Čechách velmi rozvinutá, my máme nejvíc e-shopů na obyvatele v zásadě na světě. Těch startupů jsou tady v zásadě stovky.

E-commerce, technologie, herní průmysl by byly preferované růstové tituly.
Vladimír Jaroš, WOOD & Company

Takže cílíte například na e-komerci?

E-commerce, technologie, herní průmysl by byly preferované růstové tituly, ale není to na to úplně omezeno. Vymezili jsme negativně, že to nebudou ty řekněme špinavé sektory, špinavá energetika, zbraně, černé uhlí.

Co když se vhodná firma nenajde. Budete vracet ty peníze investorům?

Vrátíme investorům peníze. Ano. Rozhodně to nechceme spojit s nějakou nesmyslnou firmou, nebo s nějakou firmou, která na burzu není zralá nebo vhodná nebo za špatnou valuaci. Naše reputace je nám výrazně milejší, než si uříznout ostudu se špatnou transakcí.

Ano, budeme hledat dobrou transakci pro investory a pro SPAC a budeme se snažit, aby ta transakce zafungovala. V zásadě budeme třeba zjednodušeně hledat další Pilulku na českém trhu a myslíme si, že tady těch podnikatelů a investičních skupin, které mají v portfoliu projekty, které chtějí dobývat Evropu nebo svět v různých oborech, jsou minimálně desítky, spíš stovky.

Napadá mě Prusa Research.

Když se bavíme s potenciálními investory do SPACu, tak každý z nich vytáhne jedno nebo dvě jména, jako vy jste vytáhl jedno z rukávu. Musím přiznat, že teď nemáme žádnou dohodu s žádnou konkrétní firmou. I podle regulace potřebujeme hrát tu hru takzvaně čistě a fér, to znamená, že nejdříve musíme vědět, kolik je definitivně ta částka a pak hledat tu správnou firmu. Ale nápadů je hodně.

Kolik chcete do téhle prázdné schránky od investorů získat? Mluvilo se až o miliardě korun?

Miliarda je strop a myslím si, že to je na hraně velikosti. Takže Pilulka byla třeba obchod, že jsme sháněli 250 až 300 milionů korun, ale ta kniha se naplnila na 1,5 miliardy. Pilulka byl úspěšný deal. Raději uděláme velmi úspěšnou transakci na 300 nebo 500 milionech než neúspěšnou na miliardě nebo dvou. To není o té velikosti.

Určitě máte nějaký odhad, jaký zájem by mohl být u investorů. Na základě čeho jste k němu dospěli?

Myslíme si, že ta transakce by měla mít kolem půl miliardy, rozhodně ho nepustíme přes miliardu korun. Ten SPAC by už byl příliš velký a samozřejmě se bavíme o tom, že v západní Evropě jsou stamilionové a v Londýně třísetmilionové a v Americe miliardové SPACy.

Ten SPAC bude otevřený drobným investorům?

Je pro kvalifikované investory.

Není to dostupné pro drobnou retailovou klientelu a potřebujeme, aby ti investoři měli nějaké investiční zkušenosti.
Vladimír Jaroš, WOOD & Company

Takže investice bude od milionu korun výše?

Podařilo se nám vyjednat snížení této částky na 250 tisíc korun, ale stále se jedná o kvalifikované investory, zkušené investory. Není to dostupné pro drobnou retailovou klientelu a potřebujeme, aby ti investoři měli nějaké investiční zkušenosti s obchodováním, s akciemi, s kapitálovým trhem.

SPAC má ještě jednu důležitou vlastnost, a tou je, že ve chvíli, kdy my najdeme tu správnou společnost, o které si budeme myslet, že je vhodná pro spojení, tak nastává valná hromada, kde všichni investoři hlasují, ale sami za sebe. A můžou se rozhodnout dokonce sami nevstoupit.

Vladimír Jaroš (52)

  • ředitel a spolumajitel Wood & Company
  • v této investiční společnosti působí už od roku 1994
  • loni pomáhal uvést na burzu například on‑line lékárnu Pilulka

Hlasují, jestli chtějí zůstat v té firmě, která se vybrala?

A nemusí zůstat. Ani majorita je nedotlačí k tomu, aby se toho spojení zúčastnili, pokud se jim osobně z nějakého důvodu ta firma nelíbí. Je tam potřeba trochu individuální hlasování. My proto potřebujeme, aby ti investoři měli nějaké řekněme vzdělání. Aby aktivně znali obchodování na kapitálových trzích, rizika IPO plus oceňovací modely, valuační principy a rizika s tím spojená, protože se budou individuálně rozhodovat o tom, jestli to spojení chtějí nebo nechtějí.

Jakou výhodu to přinese firmám? Je to levnější než klasický vstup na burzu?

Je to hlavně rychlejší. A v sektoru například růstových firem – Pilulka byl jeden případ – kde firma má odzkoušený obchodní model, už je úspěšná na domácím trhu a chce třeba pouze rolovat ten obchodní model po Evropě, po světě, tak rychlost je většinou rozhodující.

Klasické IPO trvá třeba 6–9 měsíců. Ale u SPAC to budou třeba měsíc nebo dva.
Vladimír Jaroš, Wood & Company

Měsíc, dva, tři?

Klasické IPO trvá třeba 6–9 měsíců. Ale u SPAC to budou třeba měsíc nebo dva. A toho půl roku rozdílu může mít extrémní hodnotu pro tu firmu, jestli ty peníze dostane teď nebo až za půl roku.

A navíc s jistotou – protože my už ty peníze máme na účtu sesbírané dopředu, pokud nás ta firma neobelhala a projde procesem due diligence (prověrka společnosti, pozn. red.) úspěšně a potvrdí ty předpoklady, které nám naslibovala. Takže se může k těm penězům za měsíc nebo za dva dostat.

Kdežto když jde do procesu IPO, tak jde do procesu, který může trvat 6, 9 až 12 měsíců s tím, že na konci zjistí, musí veřejně ještě oznámit, že do toho procesu jde. Musí udělat marketing, musí vzít riziko, že se neobjeví nový koronavirus, pád Lehman Brothers nebo nějaká nenadálá situace na trhu a zároveň bere reputační riziko, že se třeba to IPO nepovedlo.

Kdežto my se budeme s těmi firmami bavit za zavřenými dveřmi, když se nedohodneme, ony neztrácí tvář pro vyjednávání o jiném způsobu financování s dalšími zdroji kapitálu.

Reklama

Doporučované