Bude v Česku měnová krize? Bolestivé reformy by pocítil každý

Japonská banka Nomura sestavuje skóre jednotlivých států na základě osmi klíčových ukazatelů, které naznačují, že situace Česka se rapidně zhoršila: z 83 bodů letos v květnu na 126. Překročilo tak 100bodovou hranici pro výrazné riziko, že v zemi nastane měnová krize.

„Hodnotím to tak, že od měnové krize v roce 1998 máme v Česku nejhorší mix makroekonomických faktorů,“ říká Martin Burda, který v investiční společnosti Sirius spravuje ve fondech zhruba šest miliard korun.

K prekérní situaci Česka podle něho přispívají hlavně tři věci. Je to především neutěšená fiskální situace státu, kdy obrovské schodky státního rozpočtu narušují stabilitu Česka i jeho dobrou pověst v zahraničí. Další věcí je podle Burdy to, že se horší externí platební bilance, která se může dál zhoršit, jelikož vstupujeme do recese.

„Třetí a nejpodstatnější je, že se prudce zmenšuje úrokový diferenciál mezi korunou a dolarem. My si v Siriusu myslíme, že zvládání inflace bude trvat ve Spojených státech déle. Když pak Fed (americká centrální banka, pozn. red.) zvedne sazby až na pět procent, tak koruna nebude pro investory vůbec atraktivní,“ dodává Burda.

Pro mezinárodní investory tak bude bezpečnější investovat v dolarech, kde dostanou pětiprocentní výnos, než dávat své peníze do malé, nestabilní měny, kde dostanou zhruba sedmiprocentní výnos (základní sazba České národní banky je nyní sedm procent a bankovní rada opakovaně tvrdí, že preferuje stabilitu sazeb).

Až ucítí krev

S tím, že tlak na oslabení koruny bude dál pokračovat, souhlasí i další ekonomové a finančníci. „Koruna je z hlediska fundamentu nadhodnocená a je pravděpodobné, že bude oslabovat. Není to nic nového. Jsme v negativní platební bilanci, což jsme dlouho nebyli,“ řekl pro SZ Byznys exguvernér Jiří Rusnok.

Schodek platební bilance se přitom bude spíše prohlubovat, protože dovážené suroviny jako ropa či zemní plyn zůstanou drahé, takže podniky a domácnosti za ně budou platit víc a vývoz českých firem, za který inkasují zahraniční měny, se v recesi bude naopak snižovat.

„Kurz je udržovaný napřímo Českou národní bankou. V krátkém horizontu to lze udržet, ale co se stane za rok?“ ptá se bývalý člen bankovní rady Lubomír Lízal. Naráží na rychlé tempo snižování množství devizových rezerv České národní banky. Ty jsou v současnosti obrovské i v mezinárodním srovnání a dosahují zhruba 130 miliard eur (3,2 bilionu korun).

Za posledního půl roku, kdy ČNB korunu brání proti oslabení, se rapidně snížily. „Odhadujeme, že od května do 10. listopadu činil celkový objem intervencí 28 miliard eur, tedy 17,4 procenta devizových rezerv,“ říká ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

V současnosti žádný zahraniční spekulant nebude vytvářet tak obrovskou pozici, aby spekuloval proti koruně. „Tempo snižování devizových rezerv zatím není vysoké, ale jestliže spekulanti ucítí krev, tak do toho půjdou,“ glosuje situaci finančník, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Nicméně to samé si myslí i Martin Burda, který před Siriusem dlouho vedl investiční společnost České spořitelny. „ČNB si v intervenčním zákopu doslova hraje s ohněm. Jakmile se tempo ‚pálení‘ devizových rezerv dostane do pásma pěti až 10 miliard eur za měsíc, tak uvidí trh, ‚kde končí ranvej‘, a pak je možné, že z toho zákopu budeme utíkat panicky. Nic hezkého to nebude, a můžeme si za to jen sami,“ říká finančník s tím, že to je stále jen jeden ze scénářů, a nemusí k němu nutně dojít.

I Česká národní banka věří, že se negativnímu scénáři vyhneme. „Česká republika má se Švýcarskem vůči HDP nejvyšší devizové rezervy v Evropě. Platí i nadále, že ČNB bude bránit nadměrným výkyvům koruny,“ reagoval pro SZ Byznys na spekulace guvernér ČNB Aleš Michl.

Globální šok

Katalyzátorem měnové krize může být geopolitický otřes, jímž byla například válka na Ukrajině, nebo potenciální konflikt Číny a Spojených států o Tchaj-wan či vypuknutí další pandemie. „Jak se pak vyhrabete z ‚intervenčního zákopu‘. Nechcete, aby vás někdo vyháněl plamenometem,“ glosuje to Burda.

V případě takového šoku je pravděpodobné, že by koruna měla tendenci prudce oslabit, a Česká národní banka by musela masivně intervenovat, aby českou měnu udržela na současné úrovni. V tom momentu by finanční spekulanti „ucítili krev“. Vybudovali by pozice, které spekulují na pokles měny. Jako George Soros při své slavné spekulaci na libru (psali jsme o tom zde).

Podle Rusnoka je velmi důležité, jak si bude Česká republika počínat v příštích dvou třech letech. „Jde o střednědobou perspektivu a to, jak dobře dokáže Česko vyjít ze současné energetické krize, která je celoevropská,“ říká exguvernér.

Na roli státu při tlumení inflace i normalizování měnové politiky opakovaně upozorňuje i nový guvernér Aleš Michl, protože současná uvolněná fiskální politika do ekonomiky „pouští“ další množství vypůjčených peněz, které živí vysokou českou inflaci.

Ministerstvo financí však od varování banky Nomura dává spíše ruce pryč. „Jedná se o varování před měnovou krizí na základě hodnocení kritérií, která spadají převážně do agendy ČNB, proto se prosím obraťte přímo na ČNB. MF dlouhodobě respektuje nezávislost ČNB v provádění měnové politiky a do jejích rozhodnutí v této oblasti se nevměšuje,“ reagoval mluvčí resortu ministra financí Zdeňka Stanjury Filip Běhal.

Mezi ČNB a MF tak probíhá přestřelka, která může Česko vyjít draho, protože ani guvernér Michl nedbá varování ekonomů, že snižování tzv. úrokového diferenciálu (rozdílu mezi úrokovými sazbami ČNB a ECB, respektive Fedu) jen zesiluje tlak na oslabení koruny.

Měnová krize každopádně není „nic hezkého“. Tuzemské hospodářství by uvrhla do výrazné krize, Česko by pravděpodobně na nějakou dobu ztratilo i možnost půjčovat si v zahraničí. Bolestivé reformy by pak pocítil každý.