Hlavní obsah

Rusnok: Místo mimořádné daně měla být korporátní pro všechny

Foto: islavicek, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Mimořádná daň je podle bývalého guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka špatné řešení. Míní, že stát měl místo ní přistoupit ke korporátní dani pro všechny firmy. Zisky z této daně navíc budou výrazně menší, než stát čeká.

Článek

Koncept mimořádné válečné daně – takzvané windfall tax, který v pátek schválila Poslanecká sněmovna, je podle bývalého ministra financí, premiéra a exguvernéra ČNB Jiřího Rusnoka problematický.

„Mělo se říct: ‚Doba je zlá, na nějakou dobu musíme navýšit korporátní daň.‘ Ale pro všechny. Jaký je rozdíl mezi telekomunikační firmou a bankou?“ ptal se v Otázkách Václava Moravce v ČT s tím, že má výhrady k celému projektu daně.

„Celý koncept je postavený na sektorovém přístupu a zejména mimo energetiku to není správně. Pochopil bych to u energetických firem, kde došlo k něčemu mimořádnému, u bank je to ale velmi problematické. Mají vyšší příjmy, ale i vyšší výdaje. Myslím, že letos bude jejich zisk 100 miliard, ale to měly před covidem. To není nic, co by vybočovalo z nějakého cyklu,“ podotkl Rusnok.

U dalších firem zase může průměrnou základnu snížit fakt, že v období posledních čtyř let - ze kterých se základ počítá - byly dva covidové roky.

S Rusnokem souhlasí i Tomáš Havránek, člen NERV. „Lepší by bylo nahradit mimořádnou daň nějakým jiným systémem,“ prohlásil.

Nespravedlivá daň, odejdeme

Už nyní se dotčené firmy brání a daň považují za nespravedlivou.

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského dokonce v pátek oznámil, že kvůli dani přesune část byznysu za hranice Česka. Ve Sněmovně se totiž nakonec nehlasovalo o návrhu, aby se mimořádná daň z příjmů týkala jen českých příjmů, nikoliv zahraničních, což by EPH pomohlo.

Podle Tomáše Havránka z NERV by takový návrh smysl dával. „Zisky nepochází z této země a je velmi snadné to sídlo přesunout. Mně by dávalo smysl ten návrh schválit,“ řekl.

I když kroky EPH mohou inspirovat další, podle expertů příliš přesunů do ciziny neuvidíme.

„Tyto výhrůžky vypovídají o nervozitě, která je v celé společnosti. Teď se totiž začíná hrát o to, kdo zaplatí enormní dluhy celé České republiky. Tato výhrůžka je klasické tržní jednání, ale spíš si myslím, že to bude výjimečný krok,“ řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek.

Rozhovor s ministrem o válečné dani:

Vybere se méně

Většina ekonomů i expertů se navíc shoduje, že vláda premiéra Petra Fialy (ODS) z daně rozhodně nezíská tolik, kolik si předsevzala.

Česká bankovní asociace odhaduje, že výnos bude proti odhadu státu třetinový – tedy 12 miliard korun. Podle Rusnoka a Havránka to může být ještě méně.

„Myšlenka mi původně dávala velký smysl, ale obávám se, že zisky z daně budou výrazně nižší, než stát očekává. Například u bank je otázka, jestli vůbec nějaké mimořádné zisky mít budou. Nové hypotéky, tedy velký zdroj příjmů, jsou teď na minimech. Plus je tu optimalizace všech firem. Kdyby se to týkalo letošního roku, situace by byla jiná,“ říká Havránek.

Podobně se dnes na Primě vyjádřil i Radek Vondráček z hnutí ANO.

Schodek rozpočtu bude vyšší

Ekonomové se také shodli, že schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda.

Zatímco podle návrhu by měl být 295 miliard, ekonomové soudí, že výrazně překročí 300 miliard. Důvodem je mimo jiné i nejistota příjmů z mimořádné daně.

„Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké výdaje se objeví nebo jak se změní příjmy. Bude to o něco horší, než je vládní odhad,“ míní Rusnok , který zároveň zkritizoval vládu za její fiskální politiku - podle něj nenaplňuje závazek o zodpovědném vládnutí.

Reklama

Doporučované