Hlavní obsah

Banky sní o digitální budoucnosti bez papíru. Sen ale zhmotňují ve zdražení

Foto: Profimedia.cz

Na pobočku nechoďte dělat věci, které zvládnete od počítače nebo mobilu, vzkazují klientům banky. Ilustrační foto.

Reklama

9. 5. 8:41

Proč platit za něco, co má alternativu zdarma? Otázka, kterou banky chtějí, aby si jejich klienti položili. Zpoplatňují tak například potvrzovací esemesky nebo úkony na pobočce. Tedy to, co je stojí peníze.

Článek

Dostat lidi do „digitálu“, zbavit se papírů a drahých esemesek. Motto, kterým se řídí české banky při úpravě svých ceníků.

Třeba v Komerční bance, která ceník upravovala naposledy k 1. dubnu, činí rozdíl mezi zadáním platby elektronicky a na pobočce stovku. „Cenově zvýhodňujeme digitální služby oproti službám, které vyžadují zadání na papírovém nosiči. Děláme to dlouhodobě, největší změny z hlediska cen jsme již realizovali do roku 2020,“ uvedl mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

„Obsluha účtu může být dražší, pokud klient trvá na papírových výpisech nebo hotovostních transakcích přes pokladnu,“ přidává se mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Od července mění své sazebníky dvě největší tuzemské banky: Česká spořitelna (ČS) a ČSOB. Druhá jmenovaná zvyšuje poplatky za málo využívané a neekologické služby, které je možné vyřídit online, například podání papírového příkazu k úhradě na pobočce.

„Vybrané položky sazebníku, které jsme upravovali k 1. červenci 2022, souvisí s tím, že preferujeme, aby klienti vyřizovali servisní věci vzdáleně (online),“ potvrzuje mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Spořitelna zdražuje papírové výpisy z účtu nebo PIN ke kartě zaslaný poštou a potvrzovací nebo informační esemesky. Klienti si ale všechny tyto služby mohou zadarmo vyřídit v mobilním nebo internetovém bankovnictví.

Esemesky už ne

Zvlášť zpoplatnění esemesek je ze strany Spořitelny poměrně sebevědomý krok. Zřejmě podepřený tím, že chytrý telefon (se kterým jde ovládat účet z mobilu včetně potvrzování a zobrazování například zůstatku v aplikaci) vlastní 9 z 10 Čechů. Alespoň to tvrdí poslední průzkum společnosti Mastercard z loňského listopadu. Data Českého statistického úřadu ovšem říkají, že v roce 2021 používalo chytrý mobilní telefon 76,6 procenta populace starší 16 let.

„Úpravy ceníku jsou motivovány snahou urychlit proces přechodu zbývající menšiny klientů od využívání SMS zpráv a papírových výpisů k využívání aplikace George klíč a e-mailu,“ vysvětlil mluvčí ČS Filip Hrubý. „Tedy 260 tisíc lidí, kteří mají chytrý telefon, ale nepoužívají aplikaci mobilní klíč; respektive 360 tisíc klientů, kteří stále odebírají papírové výpisy, ačkoli většina z nich odebírá také e-mailové výpisy.“

Nově vyjde jedna SMS na 2,50 Kč. Podle Hrubého si lidé, kteří nevyužívají mobilní klíč, nechávají v průměru poslat okolo dvou SMS týdně. „Čili zpoplatněním SMS je měsíčně náklady vyjdou na cca 20 Kč,“ upřesnil.

Výjimku budou mít lidé nad 70 let. „Všichni klienti ve věku 70 a více let budou mít nadále u nás všechny služby zdarma, včetně přihlašovacích a potvrzovacích SMS,“ ujistil mluvčí ČS.

ČSOB pak při různých bankovních operacích cenově zvýhodňuje klienty nad 58 let.

Snaha dotlačit lidi, aby vyměnili potvrzovací SMS za mobilní klíč, je ve Spořitelně tažena ještě jiným motivem. Banka tvrdí, že to je bezpečnější. A nabízí například funkci, kdy se člověk může přes mobilní klíč ověřit, že mu skutečně volá bankéř České spořitelny, a ne podvodník v rámci tzv. vishingu, tedy podvodného způsobu, kterým se zloději snaží získat údaje klienta.

Co ale při kroku banky hraje také roli, je to, že pokud většina z těch, kdo si dnes nechávají posílat esemesky, začne používat mobilní klíč, Spořitelna ušetří nižší desítky milionů korun ročně.

Přihlašování přes SMS od loňského listopadu zpoplatňuje i například Raiffeisenbank. Esemesku mají zadarmo jen majitelé nejvyšší úrovně účtu, ostatní zaplatí 4 Kč za zprávu.

I Raiffeisenbank se snaží klienty motivovat k používání mobilního klíče. „Tato forma ovládání účtu je dle našich zkušeností bezpečnější než přihlašování přes SMS,“ tvrdí její mluvčí Tereza Kaiseršotová.

„Problém ve zneužití není v tom, že by byla zařízení napadnuta hackery a byl vykraden jejich obsah. Nejčastěji se bohužel setkáváme s tím, že klienti dobrovolně předávají přihlašovací údaje či přímo potvrzují transakce na svém účtu, aniž by kontrolovali jejich obsah,“ doplnila.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované