Benefit bez omezení: Příspěvek na penzi dostane vzpruhu

Společnosti se už nyní snaží přijít na to, jak budou řešit podporu zaměstnanců v okamžiku, kdy Parlamentem projde zastropování podpory benefitů. Vláda minulý týden upřesnila, že všechny dosud od daně osvobozené nepeněžní benefity budou napříště osvobozeny na straně zaměstnance ročně pouze do výše poloviny průměrné měsíční mzdy (20 162 Kč za zdaňovací období 2023).

Z paragrafovaného znění návrhu však vyšlo i to, že podpora penzijního spoření ze strany zaměstnavatele zůstane ve stejné výši jako dosud, protože součástí úsporného balíčku není. Příspěvek na důchod by tak měl být nadále pro firmy daňově uznatelným nákladem bez limitu a do výše 50 000 Kč ročně nepodléhat ani platbám sociálního a zdravotního pojištění.

Tato informace firmy může motivovat k větší podpoře penzí pracovníků. „Pokud některé firmy dávající svým pracovníkům na benefitech více, než by činil stanovený strop kolem 20 tisíc korun ročně, tak si budou vědomy, že zaměstnanci o tu podporu nebudou chtít přijít a budou ji chtít přesměrovat na penzijní spoření,“ je přesvědčena majitelka společnosti UOL Účetnictví Jana Jáčová.

Obecně pak podle ní zastropování benefitů nebude mít na malé firmy velký dopad, protože se podporou svých zaměstnanců do stanoveného limitu bez problémů vejdou. Sama Jáčová poskytuje svým zaměstnancům benefity podle odpracovaných let ve výši tří až 20 tisíc korun ročně a jen jedna pracovnice, která je ve společnosti přes 15 let, dostává více.

Nižší benefity tak způsobí podle ní problémy jen těm firmám, které podle jejích slov „dělají svým zaměstnancům pomyšlení“. Horší situaci budou mít také manažeři, kteří od své společnosti dostávají benefity v řádech desítek tisíc korun měsíčně. „Bývají to bohaté firmy, takže je pravděpodobné, že o to svým manažerům navýší mzdu,“ předpovídá Jáčová.

O změně podpory benefitů už mluví například logistická společnost Geis CZ. „V případě schválení pozměňovacího návrhu pravděpodobně budeme muset upravit limity horní hranice možného čerpání benefitů. Ze strany zaměstnanců toto může být vnímáno negativně,“ říká Jaroslava Šindelářová, personální manažerka společnosti. Opatření se ale podle ní nepříznivě dotknou jen velmi malého množství pracovníků.

Že firmy půjdou cestou navýšení příspěvků na penze, se domnívá i hlavní ekonom investiční skupiny DRFG. „Lidé budou přecházet na podporu penzijního spoření a zdá se, že to je i jeden ze záměrů novely. Ve spojitosti s tím, kdy se má snížit příspěvek u penzijního spoření od státu u menších částek a zůstat zachován u těch vyšších, mi to takto dává smysl,“ říká Martin Slaný.

Pro administrativní pracovníky se podle něj prakticky nic nemění, ale zda jim firmy benefity osekají, bude záležet na jejich individuálním nastavení. Lidé od manažerských pozic výš se podle něj pak budou snažit dohodnout se zaměstnavatelem na nárůstu mezd. Paradoxně hůře placené pozice například v „service centrech a back officech“ mohou mít s touto změnou podle hlavního ekonoma DRFG větší problém, jelikož se často firmy snažily výši mzdy kompenzovat benefity.

„Obecně jsem ale zastánce rušení daňových výjimek a nevytváření benefitového byznysu, v němž jsou kvazi peníze vázané na dané produkty ve vybraných obchodech,“ říká Slaný.

Pro personální oddělení pak bude zavedení stropu po prvotních změnách v nastavení spojeno s menší administrativou, která je s agendou benefitů spojená, a personalisté se budou moci podle něj nově zamyslet nad jinými způsoby motivace, jako je například dovolená navíc, flexibilnější pracovní doba, důraz na vzdělávání talentů a dobře propracovaný kariérní postup a budování značky firmy.

Expertka v oblasti odměňování a benefitů společnosti Deloitte také souhlasí s tím, že ponechání plných výhod spoření na penzi bude některé zaměstnance motivovat k tomu, aby si vybrali podporu penzijního spoření místo kultury, knih či sportovních aktivit. Tato tendence ale bude platit jen v omezené míře.

„Takto budou uvažovat jen zaměstnanci od určitého věku. Samotné penzijní spoření není tak atraktivní, jak bychom si asi přáli. V praxi vidíme, že většina mladých upřednostňuje příspěvky na další vzdělávání, cestování či na takzvané dětské benefity, jako jsou příspěvky na školku, školu či zájmové kroužky a případné zabezpečení na stáří řeší jiným způsobem,“ popisuje praxi v podnicích Lucie Rolná.

Na nárůst důchodového salda se nepřímo těší také Asociace penzijních společností ČR (APS ČR), vyplynulo to z vyjádření jejího prezidenta Aleše Poklopa minulý týden.

„Když se zhorší podmínky u některých benefitů, může to znamenat, že samotné firmy od jejich poskytování ustoupí, případně by si zaměstnanci museli částky doplácet na úkor svých výplat. Pak firmy patrně sáhnou po benefitech, jichž se toto omezení netýká a které mohou daňově uplatnit celé. Takovým benefitem bude i nadále příspěvek na ‚penzijko‘, který je daňově výhodný pro obě strany – jak pro firmy, tak pro zaměstnance,“ poukázal Poklop.

Že si zaměstnanci tuto možnost uvědomují, dosvědčuje i Eva S. ze severu Čech. „Část bodů z kafeterie (centralizovaný benefitní systém, kde si lze benefity volit podle připsaných bodů zaměstnavatelem, pozn. red.) využívám na volnočasové aktivity a část na spoření na penzi. Pokud se benefity omezí, ale u ‚penzijka‘ je budu moci využít naplno, změním si to tak, abych o nic nepřišla,“ říká matka dvou dětí.