Hlavní obsah

Jurečka navrhl nečekaně vyšší minimální mzdu, udělal ale kompromis jinde

Foto: Vlada.cz

Ministr Marian Jurečka chce zvýšit minimální mzdu o 1100 korun.

Od ledna by se mohla o 6,8 procent zvednout minimální mzda. V pracovním materiálu to odborům a zástupcům zaměstnavatelů navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna ale nastala u tzv. zaručené mzdy – vzroste jen někomu.

Článek

Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by se od ledna mohla zvýšit minimální mzda, tedy nejnižší přípustná mzda, kterou je dle zákoníku práce zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnancům.

K možnému navýšení o 1100 korun dostali zaměstnavatelé a odbory možnost vyjádřit se do úterý příštího týdne. Ministerstvo jim návrh zaslalo přednostně. Pokud by návrh prošel, zvedla by se minimální mzda z aktuálních 16 200 korun na 17 300 Kč. Zároveň by se také upravila horní částka zaručené mzdy. „Ministerstvo vychází z prognózy, podle které by průměrná mzda v příštím roce měla vzrůst o 5,3 %. Minimální mzda tak dosáhne 41 % průměrné mzdy,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v úterý na twitteru.

Dalším návrhem MPSV je pak zvýšit zaručenou mzdu vedle té minimální také v osmé skupině prací, ostatní úrovně by byly zmrazeny (detaily v boxu níže).

Zaručená mzda je nejnižší přípustná mzda jednotlivých profesí. Ty se dělí do osmi tříd podle náročnosti či odpovědnosti. Nejnižší třída zaručené mzdy by neměla být nižší, než je mzda minimální. S nárůstem minimální mzdy tedy přirozeně rostou první a osmá třída zaručené mzdy, která má být minimálně dvojnásobkem první třídy.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy 2022

  1. třída 16 200 Kč/měsíc (pomocnice v kuchyni, uklízečka, doručovatel zásilek...)
  2. třída 17 900 Kč/měsíc (popelář, sanitář, dělník, školník...)
  3. třída 19 700 Kč/měsíc (zedník, klempíř, instalatér, topenář...)
  4. třída 21 800 Kč/měsíc (kuchař specialista, všeobecná zdravotní sestra...)
  5. třída 24 100 Kč/měsíc (záchranář, dispečer, programátor...)
  6. třída 26 600 Kč/měsíc (obchodní referent, tvůrce koncepce IT systémů...)
  7. třída 29 400 Kč/měsíc (vyučují na VŠ, lékař, zubař, farmaceut...)
  8. třída 32 400 Kč/měsíc (finanční a obchodní ředitel, makléř na finančním trhu...)

Nový návrh výrazně převyšuje ten z října, kdy ministr Jurečka plánoval k minimální mzdě přidávat částku, která by nepřesahovala 400 korun. V původním návrhu se ovšem počítalo s navýšením ve všech osmi platových třídách zaručené mzdy. Aktuálně se však uvažuje o navýšení pouze dvou krajních tříd, tedy první a osmé. Zvýšením pouze dvou těchto vybraných tříd chce Jurečka dosáhnout kompromisu, který by byl přijatelný také pro zaměstnavatele. Těm vadí automatické zvyšování platů ve všech platových třídách, které nastává právě při navyšování minimální mzdy.

Názory na návrh se různí

Ne všichni jsou s navrhovanými změnami úplně spokojeni. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR by měl růst minimální mzdy lépe kopírovat tempo růstu průměrné mzdy, navyšovat by se tedy podle něj mělo v rozmezí 850 Kč až 1000 Kč. „Za Svaz průmyslu a dopravy ČR souhlasíme s oddělením minimální mzdy od zaručené mzdy tak, jak uvádí návrh MPSV,“ sdělila SZ Byznys ředitelka zaměstnavatelské sekce svazu Dagmar Kužvartová.

Návrh oddělit minimální a zaručenou mzdu oceňuje také Hospodářská komora, která dlouhodobě usiluje jak o úplné zrušení zaručené mzdy, tak o „odpolitizování“ nárůstu mzdy minimální. „Růst minimální mzdy by měl pro zaměstnavatele být předvídatelný na základě automatického vzorce. Prosazujeme indexaci založenou na aktuálních predikcích vývoje ekonomiky, které se používají třeba při sestavování státního rozpočtu, nikoliv pouze na zpětném pohledu,“ řekl tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Naopak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula považuje oddělení zaručené a minimální mzdy za neakceptovatelné. Navrhované zvýšení minimální mzdy sice vítá, kvůli inflaci by se podle něj ale mělo jednat o částku vyšší, tedy od dvou tisíc korun výš.

Minimální mzda je v Česku jedna z nejnižších v EU

Podle údajů Eurostatu je v Česku jedna z nejnižších minimálních mezd v Evropské unii. Z 21 evropských států, které mají minimální mzdy zavedené, se Česko umístilo na sedmnáctém místě. Za ním jsou už pouze Estonsko, Slovensko, Lotyšsko a Bulharsko. Na vrchních příčkách žebříčku se naopak dlouhodobě drží Lucembursko, Německo a Nizozemsko.

Oproti ostatním státům je v Česku poměrně nízká také průměrná mzda, která podle statistického úřadu ve druhém čtvrtletí letošního roku činila 40 086 korun. V sousedním Německu byla minulý rok průměrná mzda 101 025 korun (v Česku byla loni průměrná mzda 37 499 korun).

Ze zemí Visegrádské čtyřky je však v Česku průměrná mzda dlouhodobě nejvyšší, vyplývá to ze studie poradenské společnosti Mazars.

Doporučované