Hlavní obsah

Radil Babišovi, teď usedne do čela ČNB. Kdo je nový guvernér Michl

Foto: ČNB

Nový guvernér ČNB Aleš Michl.

Reklama

11. 5. 12:56

Novým guvernérem České národní banky jmenoval prezident Miloš Zeman radního Aleše Michla. Zeman i Michl mají společnou vlastnost, že rádi provokují.

Článek

Aleš Michl se v pětačtyřiceti letech stal guvernérem ČNB. Od začátku července převezme řízení nejvýznamnější finanční instituce v Česku.

Michl začínal jako ekonomický novinář v Hospodářských novinách, působil jako poradce místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank.

Obrátky pak jeho kariéra nabrala v letech 2014 až 2018, kdy se stal externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády České republiky Andreje Babiše (ANO).

Výtah k moci

Kolegové z Hospodářských novin na Michla vzpomínají pozitivně. Měl relativně lepší ekonomické znalosti než kolegové v ekonomické redakci a také velmi záhy pochopil, že novinový článek musí mít výrazný titulek a začínat tak, aby čtenáře zaujal.

Aleš Michl byl největší personální omyl mé kariéry. Byla s ním komplikovaná spolupráce.
Pavel Mertlík, bývalý nadřízený Aleše Michla v Raiffeisenbank

Schopnosti prodat svou práci teď může využít i v nové roli guvernéra České národní banky, ve které je třeba srozumitelně vysvětlovat veřejnosti měnovou politiku a snažit se řídit tzv. inflační očekávání. To se současné gardě příliš nedaří, přičemž i díky kombinaci dalších nepříznivých faktorů dubnová inflace v Česku vystoupala na 14,1 procenta, tedy nejvýš za 30 let.

„Guvernér je hlavně komunikační role, a komunikovat s veřejností umí Michl velmi dobře,“ říká Tomáš Havránek, který je profesorem na Univerzitě Karlově a působil jako Michlův poradce v ČNB. Podle Havránka je Michl schopen učit se nové věci, takže relativně rychle dohání nedostatky ve svých znalostech měnové politiky. „Je i naděje na změnu k lepšímu v některých ohledech,“ dodává Havránek.

Lidé v České národní bance – i ti, kdo Michla rádi nemají – přitom oceňují, že se nebojí zpochybnit matematické modely, které bankovní radě předkládá analytické oddělení. „Jsou to často vlastně jen sofistikované trojčlenky, které pracují s určitými předpoklady,“ říká zaměstnanec ČNB pod podmínkou anonymity. Řada radních má z odborných sekcí totiž často až příliš velký respekt.

Zpět ale k Michlovým začátkům. Poté, co radil Martinu Jahnovi, působil v letech 2006 až 2015 jako ekonom a investiční stratég Raiffeisenbank. Tam zanechal rozporuplnou stopu. „Aleš Michl byl největší personální omyl mé kariéry. Byla s ním komplikovaná spolupráce,“ říká jeho bývalý nadřízený v Raiffeisenbank Pavel Mertlík, bývalý ministr financí a dnes rektor Škoda Auto Vysoké školy.

I podle tehdejších kolegů z Raifeisenbank nebyla s Michlem spolupráce na pracovní bázi jednoduchá. Komunikace na osobní bázi byla špatná a „všichni si oddechli, když odešel“. V té době Michl poprvé usiloval o doktorát na Vysoké škole ekonomické, ale kvůli nesloženým zkouškám ho nedokončil. Doktorát si pak dodělal na podruhé v roce 2020, kdy už působil v ČNB jako radní.

Intermezzo mezi Raiffeisenbank a začátkem v ČNB Michl strávil v politickém prostředí, kdy radil ministru financí a později premiérovi Andreji Babišovi. Specializoval se na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu. Babiš začínal jako ministr financí v době, kdy ekonomika výrazně rostla, úrokové míry byly nízko, takže se mu vcelku lehce dařilo státní dluh snižovat.

Problém přišel až s nástupem pandemie. Babiš nejdřív – už jako premiér – zareagoval velmi dobře, protože do zastavené ekonomiky napumpoval peníze. Nicméně otevřená fiskální stavidla pokračovala i v roce 2021, takže se Česko stalo evropským premiantem v zadlužování.

Při svém středečním jmenování Aleš Michl uvedl, že „ke snížení inflace je důležité podpořit vládu ve snižování deficitu veřejných financí, protože menší míra zadlužování znamená i menší míru peněz v oběhu a menší inflaci v budoucnu“.

Michl předpokládá, že na počátku července, kdy nastoupí do své funkce, bude inflace stále kolem 15 procent a jeho cílem je ji vrátit na úroveň 2 procenta. „Předpokládám, že to bude trvat dva roky. Nicméně inflace je nákladová, je to inflace dovezená, hlavně přes vyšší ceny energií. Jak jsme se přesvědčili, tak zvyšování sazeb tuto inflaci nijak příliš nesnižuje,“ uvedl Michl u prezidenta.

Změnu měnové politiky však bude Michl podle svých slov navrhovat teprve až po vyhodnocení nových indikátorů z ekonomiky. „Předpokládám, že navrhnu na prvním zasedání, které povedu v létě, stabilitu úrokových sazeb po určitou dobu. Vyhodnotíme dopady dosavadní měnové politiky, vyhodnotíme nové indikátory přicházející z ekonomiky a rozhodneme co dále,“ dodal.

Měnová politika

Co od Michla tedy čekat v ČNB? Reakce odborné veřejnosti jsou rozporuplné. Michl má své příznivce, ale i zaryté odpůrce, kteří z minulosti vytahují příklady jeho nekompetentních výroků.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera existuje možnost, že v bankovní radě získají v rámci obměny členů většinu zastánci takzvané holubičí politiky, k nimž trh řadí i Michla. „Proto trh začal minulý týden přehodnocovat výhled na další směřování úrokových sazeb v tuzemské ekonomice, což způsobilo i oslabení koruny. Vyšší úrokové sazby totiž znamenají z pohledu zahraničních investorů vyšší atraktivitu koruny a její posílení, a naopak,“ upozornil Seidler.

Při jmenování Michla do bankovní rady v listopadu 2018 guvernér Rusnok poznamenal: „Od Aleše Michla očekávám, že do bankovní rady vnese nový úhel pohledu a díky svému talentu oslovovat širokou veřejnost přispěje k širšímu pochopení toho, co Česká národní banka dělá a proč.“

Michl toto očekávání naplnil. Jeho pohled – společně s názorem Oldřicha Dědka – se postupně začal odchylovat od Rusnokových mužů. Obrat se dokončil v posledních měsících, kdy se výrazně oddělili od zbytku bankovní rady v pohledu na účinnost zvyšování úrokové sazby.

Michl argumentuje, že sazby přestávají být účinné a jen brzdí ekonomiku a že musí pomoci vláda tím, že začne provádět výrazně restriktivní politiku. „Je potřeba postupně krok za krokem snížit deficit veřejných financí. Bojovat proti nadměrnému nárůstu úvěrů, proti nadměrnému zadlužování lidí a firem. Potřebujeme letos růst množství peněz v oběhu menší než 10 procent,“ uvedl Michl ve svém článku pro MF Dnes letos v dubnu.

Dál je podle něho třeba bojovat proti zvyšování mezd převyšujícímu růst produktivity. „Bojovat proti indexaci mezd na inflaci. Komunikovat toto vše veřejně. ČNB musí jít se mzdovou zdrženlivostí příkladem, což se nám nedaří,“ dodal, přičemž narážel na to, že národní banka má jako jedna z mála institucí zvyšování mezd navázáno na inflaci, což její zaměstnance před dopady vyšších cen chrání.

Kontroverze

Michl v roce 2016 založil firmu Michl Fund Management, která se následně stala spoluzakladatelem společnosti Robot Asset Management vykonávající činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů s podfondem Quant. Ke dni vzniku funkce v bankovní radě ČNB tyto své aktivity ukončil. Podle serveru Aktuálně.cz však stále na fond může mít vliv a odmítá zveřejnit důkazy, které by to vyvracely. Fond navíc ještě nedávno využíval Michla ke své propagaci.

Aleš Michl je také autorem mnoha sloupků a článků publikovaných hlavně v MF Dnes a časopisech, jak odborných, tak i populárních. Je také autorem knih MICHLiq – průvodce ekonomií a investicemi a Jestřábi a holubice. Nebyl a není členem žádné politické strany.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované