Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jedno trojčíslí vyvolalo na newyorské Wall Street, kde sídlí největší světové finanční společnosti, značnou nervozitu: 899. Jde o číslo sekce v daňovém zákoně „One Big Beautiful Bill Act“ neboli jeden velký krásný zákon, který navrhuje obří změnu daní v USA. Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa již schválila Sněmovna reprezentantů a čeká na to, zda projde Senátem.
Zmíněná sekce zavádí odvetná cla na zahraniční investory ze zemí, které mají „nepřátelské“ daně na americké firmy. Jedná se například o státy, které zavedly digitální daň na americké technologické kolosy.
Vyšší zdanění by postihlo dividendy, úroky, příjmy z pronájmů, ale například i licenční poplatky nebo platy za autorská práva. Daň by se nejdříve zvýšila o pět procent ke stávajícím úrovním každý rok. Během čtyř let by se tak mohla zvýšit až o celkových dvacet procent.
A to bez ohledu na stávající daňové dohody. „Návrh zákona je formulován tak, že nezáleží na tom, zda má daná země se Spojenými státy smlouvu o zamezení dvojího zdanění, ale daň by se uvalila i navzdory těmto smlouvám,“ upozorňuje analytik Portu Marek Pokorný.
Investiční banky a právní kanceláře varují, že tento krok by mohl mít na investory stejně velké dopady jako cla.
Úprk kapitálu z USA
Pokud návrh projde Senátem, může být dopad na české investory citelný. „Jednalo by se o faktické popření stávající daňové smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy. Nově by byla zavedena 35procentní daň z dividendových a 20procentní z úrokových příjmů. To představuje zásadní nárůst oproti stávajícím sazbám, které činí patnáct procentu dividend a nula procentu úroků,“ srovnává Michael Kollár, zakladatel a výkonný ředitel private equity fondu GateVest. Podle něj by došlo k odklonu kapitálových toků směřujících z Česka do USA o více než deset procent do jiných zemí.
Experti se shodují, že dopad na americké finanční trhy by byl obrovský. Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky by hrozila „vlna výprodejů, protože bude otřesena důvěra v americký trh, která povede k vyšší nervozitě a dalšímu přelévání kapitálu ven z USA“.
Podobně se vyjadřuje Kollár: „Kromě velkého propadu kapitálových toků do Spojených států by to pravděpodobně vedlo k eskalaci celní a obchodní války. Návrh totiž není zamýšlen jako dlouhodobé vylepšení amerického daňového systému, ale spíše jako zbraň a vyjednávací nástroj Trumpovy administrativy k dosažení jejích politických cílů.“
Přenesení sporů na kapitálové trhy se obávají i další odborníci. „Vnímáme tuto legislativu jako prostor pro americkou administrativu, aby změnila obchodní válku na válku kapitálovou, pokud si to bude přát,“ komentoval návrh pro CNBC George Saravelos, šéf globálních měnových analýz Deutsche Bank. Z amerických kapitálových trhů se tak stává podle něj zbraň.
Vyšší daně by rovněž ochladily zájem cizích kupců o americké státní dluhopisy, protože navržená daň by snížila výnos pro investory. „Reálně by výnos na amerických státních bondech klesl o téměř sto bazických bodů (jeden procentní bod, pozn. red.),“ sdělil Savarelos s tím, že dopad na poptávku po obligacích USA a financování schodků Spojených států by byl nepříznivý. A to v době, kdy USA potřebují zahraniční kapitál.
V současnosti je výnos u desetiletého amerického bondu ve výši 4,4 procenta. Pokles o jeden procentní bod by snížil výnos na 3,4 procenta, což je u dluhopisů dramatický propad. Požadovaly by proto navýšení výnosů, což by dál navyšovalo schodek USA.
Už nyní jsou ostatně americké dluhopisy pod tlakem. Trumpův daňový zákon může totiž zvýšit schodek USA o 2,4 bilionu dolarů ze současné astronomické výše 36,2 bilionu dolarů (782 bilionů korun). Jen pro srovnání: tato suma by stačila na financování výdajů České republiky na více než 355 let.
Návrh by ohrozil nejen burzy, ale i chod společností. Dopad na americké filiálky zahraničních firem by byl „tvrdý, neúměrně nákladný a měl by dlouhodobý mrazivý dopad na další investice a ekonomický růst v USA,“ uvádí interní zpráva velké evropské společnosti, z níž citovala agentura Bloomberg. Vzhledem k citlivosti celé záležitosti nechtěla být společnost jmenována.
Trump by touto změnou mohl dosáhnout přesného opaku toho, co chce. A tím je přilákání výroby do USA.
Stěhování do daňových rájů
Sekce 899 by se dotkla investorů z takzvaných nepřátelských zemí, které mají například digitální daň. Tu zavedla ve výši tří procent Francie a týká se zejména technologických firem jako Google, Amazon nebo Apple. Německo pak údajně zvažuje podobnou daň ve výši deseti procent. Úvahy o digitální dani proběhly i v Česku.
„Dle Tax Foundation má v Evropě nějakou formu tzv. digitální daně Rakousko, Dánsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Mimo Evropu se spekuluje ještě o Kanadě, Indii, Brazílii a Austrálii,“ vyjmenovává Peterka.
Obavy už projevují i australské penzijní fondy, protože v Austrálii existuje dotační léková politika, což vadí velkým americkým farmaceutickým společnostem.
Firmy se však mohou i vyššímu zdanění přizpůsobit. „Mohli bychom být svědky vzniku nových daňových rájů a komplexních daňových struktur ve snaze nově zavedenou daň obejít,“ říká Kollár a pokračuje. „Stejně tak by mohlo dojít ke stažení některých veřejně obchodovaných společností z amerických burz a jejich odchodu ze Spojených států – což je přesný opak výsledku, v jaký prezident Trump doufal.“
Podobně se vyjadřuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler: „Velké burzovně obchodované fondy (ETF) by se registrovaly v bezproblémových zemích.“ Možností by podle něj bylo například Irsko, čímž by se investor nepříznivým daňovým dopadům vyhnul.
