Většinu domů v Česku čeká renovace. Unie určila, do kdy je chce bez emisí

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do roku 2050 by budovy v Česku, ani v Evropské unii, neměly produkovat emise. Výjimku dostanou například historické stavby. Vyžaduje to Směrnice o energetické náročnosti budov, kterou v březnu schválil Evropský parlament jako součást balíčku Fit for 55.

Pojem bezemisní budova však může být matoucí. Vztahuje se především ke spotřebě energie. „K dosažení tohoto cíle je klíčové mít dobře zateplenou budovu, která minimalizuje potřebu energie pro vytápění a chlazení. Snižování spotřeby energií a emisí uhlíku jdou ruku v ruce,“ vysvětluje architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) Marcela Kubů.

V Česku směrnici řeší Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Je nutné si uvědomit, že technicky ani ekonomicky nelze každou budovu zcela dekarbonizovat. Směrnice nabízí řadu výjimek, které půjde aplikovat třeba na historické a architektonicky cenné budovy,“ říká mluvčí MPO Miluše Trefancová.

Motivací pro tvorbu těchto opatření byl podle Evropské unie fakt, že na budovy připadá 40 % spotřeby energie a mají 36procentní podíl na spotřebě emisí skleníkových plynů, které souvisí s energiemi.

„Členské státy nyní mají dva roky na přípravu legislativních změn, které směrnici převedou do zákona. MPO nyní připravuje konkrétní kroky,“ dodává Trefancová.

Směrnice stanovuje dílčí cíle, které postupně povedou k úplné redukci emisí, které budovy produkují. Počínaje rokem 2028 budou muset být veškeré nově postavené státní budovy bezemisní. Rodinné domy a všechny ostatní novostavby musí splňovat kritéria od roku 2030.

Do té doby má být bytový fond zrenovován tak, aby se jeho průměrná spotřeba energie jako celku snížila o 16 procent. V roce 2035 se požadavek zpřísní a pokles spotřeby energií bude muset dosahovat 20 až 22 procent. Až 55 procent tohoto cíle má zajistit úprava těch nejméně hospodárných staveb, které tvoří 43 procent veškerých budov.

Do poloviny století se pak musí bytový fond zrenovovat tak, aby jeho produkce emisí byla nulová.

Jako referenční bod pro snahu dekarbonizovat budovy dokument stanovil rok 2040. „Rok 2040 představuje časový horizont, který má Česká republika zohlednit při přípravě vlastního ,plánu renovací', což je soubor opatření k dosažení dekarbonizace budov. Tento plán má být hotov do konce roku 2026. ČR má tedy povinnost navrhnout opatření, ale nikoli je poté naplnit,“ říká za MPO Miluše Trefancová.

Záleží na tom, v jaké podobě se směrnice transponuje do tuzemské legislativy. Česko může v příštích letech čekat revoluce v oblasti renovací staveb.

„Musí mít především velmi dobře zateplenou obálku budovy, tedy fasádu, střechu i podlahy, aby potřeba energie na vytápění byla co nejnižší. Tu potom není problematické pokrýt zdrojem, který je šetrný k životnímu prostředí. Netýká se to pouze spotřeby energií na vytápění, ale čím dále tím více i chlazení během horkých měsíců,“ popisuje Kubů.

Většina obytných budov na území Česka však vyšší energetický standard nyní nesplňuje, což souvisí i se stářím zdejšího bytového fondu. Podle AVMI je v kategorii nemovitostí postavených do roku 1980 komplexně zatepleno jen 40 procent bytových domů z celkového počtu 156 000. 46 procent prošlo jen dílčím zateplením, nejčastěji v podobě výměny oken. Zbylých 14 procent není zatepleno vůbec.

Ještě energeticky náročnější jsou tuzemské rodinné domy, které byly postaveny před rokem 1980. Mezi nimi je podle analýzy Zateplujeme Česko komplexně zateplená pouze čtvrtina. Na polovině bytových domů byly realizovány jen menší investice např. do nových oken. Komplexní renovace tak čeká ještě 700 000 rodinných domů.

„Pro Česko to znamená zrychlit renovační tempo trojnásobně a zaměřit se také na komplexnost a kvalitu renovací. Na prvním místě je snížení energetické náročnosti budovy pomocí zateplení a následně doplnit nebo vyměnit zdroj energie za tzv. bezemisní,“ říká Kubů.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je míra renovací v Česku v současnosti vyšší, než je evropský průměr. „Pro splnění cílů, které směrnice stanovuje, bude potřeba roční počet renovací navýšit přibližně o 20 % do roku 2050,“ říká Trefancová.

Ambiciózní cíl bude podle ředitelky AVMI možné splnit jen s podporou veřejnosti. „Podstatná část veřejnosti by totiž preferovala nedělat nic a požadovat po vládě snížení cen energií. To je ale naprosto nereálný požadavek, v praxi v podstatě nesplnitelný, který je ale o to více atraktivní pro některé populistické politiky. Ti mohou mít tendenci slibovat různé dotace na energie a dávky pro lidi, kteří nechtějí dělat nic,“ myslí si.

Bezemisní budovu určuje také druh energie, který spotřebovává. Potřeba by měla být pokryta z obnovitelných zdrojů, pokud je to možné, tak i z vlastní výroby např. díky solární elektrárně, tepelnému čerpadlu či biomase.

„Anebo půjde o energie z obnovitelných zdrojů poskytovanou energetickými společenstvími nebo ústředním vytápěním a chlazením založeným na obnovitelných zdrojích nebo odpadním teplu,“ říká Martin Bursík, hlavní poradce Komory obnovitelných zdrojů energie.

V předchozích dvou letech Česko zažívalo solární revoluci, kdy byly nainstalovány elektrárny o výkonu 1,2 GW. „S tím, jak poroste kupní síla domácností a stát bude dál optimalizovat dotační programy, odhaduji, že trh fotovoltaiky dál poroste. Kolem roku 2050 bude fotovoltaika na skoro všech budovách, které to technicky umožní,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Ačkoli zateplení budov a jejich energetická nenáročnost díky vlastním zdrojům jsou hlavní cestou, jak evropským požadavkům dostát, dokument klade důraz také na snížení emisí z ostatních činností.

„Dojde i k dekarbonizaci výstavby. Směrnice cílí na celý životní cyklus budovy, tedy i na stavební materiály a jejich recyklaci. A také na vybavení budov například, aby byly připraveny umožnit obousměrné dobíjení elektromobilu na elektromobilitu a poskytovaly stání pro kola,“ popisuje Bursík.

Směrnice myslí také na emise z vytápění fosilními palivy, jako je uhlí nebo zemní plyn. Jako referenční datum pro konec vytápění těmito zdroji, které produkují emise na místě, Evropa stanovila na rok 2040. Nejde tak o plošný termín ukončení jejich používání.

Nahradit by je měly obnovitelné zdroje, tepelná čerpadla nebo biomasa. „Dřevo využívá pro vytápění, přípravu teplé vody či vaření přes milion domácností a  akumulační kachlová kamna jsou na pomyslném vrcholu těchto zdrojů,“ říká Libor Soukup, prezident Cechu kamnářů ČR.

Renovace, kterými musí bytový fond projít, ale nevyjdou levně. Cena zateplení obálky domu se pohybuje podle typu materiálu zhruba od 500 do 1500 Kč/m2. U rodinného domu se tak náklady na komplexní zateplení dostanou průměrně na půl milionu korun bez dotace. Cena domácí fotovoltaické elektrárny se pak pohybuje kolem 400 000. Řádově by Česko za renovace v příštích letech utratilo miliardy.

Celkové náklady na provedení směrnice lze v tuto chvíli těžko odhadnout."Česká republika je jedním z členských států, který alokuje na snižování energetické náročnosti budov vysoký objem prostředků. Tyto prostředky již dnes významným způsobem pomáhají spotřebu energie v budovách snižovat a do budoucna i nadále snižovat budou. Odhadem je v programech podpory do roku 2030 alokováno více než 200 miliard korun na snižování energetické náročnosti napříč všemi sektory," říká Trefancová s tím, že se podpora bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2030.

Jak na zateplení domu, tak na pořízení FVE či výměnu oken lze nyní získat dotaci z programu Nová zelená úsporám, která dokáže pokrýt až polovinu nákladů. Podobná opatření mohou domácnosti financovat také z dotačních nástrojů Nová zelená úsporám Light nebo Oprav dům po babičce.

Z velké části tyto programy kryjí výnosy z emisních povolenek, které jsou však pro příští roky neznámé, jelikož se mění v závislosti na ceně povolenky. Stejně tak není jasné, kolik prostředků bude do jednotlivých programů v příštích letech alokováno. Unie má však jasno, že výnosy z povolenek mají pomoct s financováním dekarbonizačních projektů.

Směrnice by měla pozitivní dopad na kvalitu bydlení v Česku. „Motivuje k renovaci stávajících nehospodárných budov, které by bylo v budoucnu obtížné vytopit a provozovat, a také posouvá standardy pro výstavbu nových budov,“ popisuje ředitelka AVMI Kubů.

Renovace a modernizace zvýší komfort bydlení a kvalitu života pro obyvatele jak rodinných, tak bytových domů. „Nejvíce se to projeví v nájemním bydlení, kde lidé platí vysoké nájmy i za naprosto nevyhovující standard bydlení,“ popisuje Pavel Zemene ze Sdružení EPS ČR.

Kubů však nepředpokládá, že by renovace měla dopad v podobě skokového navýšení nájmů. „Financování lze rozprostřít v čase, a hlavně případné zvýšení bude kompenzováno snížením plateb za energie,“ předpokládá.

Vyšší tlak na zateplování budov podle AVMI nebude mít vliv ani na cenu stavebních materiálů, především těch izolačních. Jejich ceny se momentálně stabilizovaly a na trhu jich je dostatek. K uklidnění došlo také na trhu s fotovoltaikou a teplenými čerpadly, kdy se po výkyvu v předchozích letech poptávka ustálila a s ní i ceny. Podle Hradeckého nehrozí ani nedostatek montážních kapacit nebo komponent pro solární elektrárny.

Aktualizace: Doplnili jsme reakci MPO.