Češi se předělávají na „ajťáky“. Vydělávají i násobky toho, co dřív

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi se přizpůsobují digitální době a řada z nich dokonce mění svou základní profesi, a to napříč obory. Na „ajťáky“ se předělávají jak lidé pracující hlavou, tak lidé pracující rukama. Více než polovina z nich má středoškolské vzdělání, třetina vysokoškolské, ale jsou mezi nimi i lidé se základním vzděláním nebo naopak lidé s akademickým titulem doktor.

Vyplývá to z výzkumu společnosti Green Fox Academy, která pořádá intenzivní programátorské kurzy a v srpnu zmapovala data 400 stovek svých absolventů.

„V učebnách rekvalifikačních IT kurzů se často potkává velmi pestrá směsice. Jsou zde lidé, kteří dříve působili v nejrůznějších oborech. Jak ale ukazuje průzkum, většina z nich pracovala ‚hlavou‘, konkrétně 72 procent. Manuálně si vydělávalo 26 procent z nich a zbylá dvě procenta nebyla nikdy zaměstnána. To jsou mladí, kteří do bootcampu zamířili hned po maturitě či z vysoké školy,“ říká Pavla Araudo, ředitelka vzdělávání společnosti.

Nejčastěji se do kurzů hlásí lidé přicházející z gastronomie, tedy oboru, který schytal těžkou ránu v covidu a současné zdražování energií a cen surovin dále neprospívá jeho rozkvětu.

Simona Rejdugová například pracovala před nástupem do kurzu v kavárně. Pandemie ji však uzavřela a mladá žena si musela hledat novou obživu. Ještě před jejím koncem, kdy ve výdejním okénku obsluhovala třeba jen jednoho zákazníka za hodinu, měla dostatek času přemýšlet o tom, že by se po studiu biologie a medicíny a tříleté praxi v kavárně mohla vrátit k tomu, co ji bavilo od malička – k počítačům.

Nejprve se snažila učit sama pomocí videí z YouTube a cvičení z nejrůznějších aplikací, ale pak zjistila, že potřebuje řád a vedení a zapsala se do kurzu.

„Bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Je sice pravda, že první dva týdny byly opravdu těžké. Ovšem ve chvíli, kdy jsem pochopila logiku, se to zlomilo a vše už bylo potom snazší,“ popisuje mladá žena, která nyní pracuje pro online supermarket Rohlík.cz jako junior programátorka.

Dalšími většími skupinami oborů, z kterých se rekrutují noví „ajťáci“, jsou třeba doprava, logistika, administrativa, obchod, strojírenství či reklama. Do informačních technologií však přecházejí také vědci, dělníci, umělci, novináři, stavaři a další.

„Máme například absolventa, který dělal v rodinné firmě, jež se věnovala prodeji zeleniny a ovoce, ale v pandemii přišla o všechny zakázky, a proto přešel k nám. Dále učitele, kterého znechutilo české školství a přístup k výuce na základní škole. Osobního trenéra, který nemohl během covidu trénovat. Zvukaře, který se rozhodl jít do IT, nebo doktora, který jako radiolog pracoval s moderními přístroji, speciálním softwarem a databázemi vyšetření a zajímalo ho, jak všechny technologie fungují a vznikají,“ popisuje Araudo z Green Fox Academy.

Jiří Halbrštát z náborové skupiny ManpowerGroup potvrzuje, že do IT odcházejí lidé i z dobře situovaných míst. „Náš podnikový právník dal výpověď proto, aby se mohl věnovat studiu na IT univerzitě,“ říká manažer pro marketing a nábor.

Manažer společnosti STEP IT Academy, která začala na Ukrajině pořád IT kurzy už na přelomu tisíciletí a do Česka přišla před šesti lety, potvrzuje, že ajťákem se může vyučit takřka každý, pokud má o obor skutečný zájem.

„Lidé, kteří se k nám hlásí, jsou nejčastěji ve věku 30 až 40 let a  tvoří průřez celou společností. Bývají to lidé, kteří už se o IT zajímají, ale i lidé „z ulice“. Dobrými studenti se stávají i „lidé od pásu“. Ukazuje se, že naučit se programovat je něco jako naučit se cizí jazyk. Kdo má zájem, ten se to naučí, ať má jakékoliv původní předpoklady,“ říká Ondřej Neuschl.

Motivy, které vedou Čechy k přechodu na digitální obživu, jsou podle průzkumu různé. Čtyři lidé z deseti mají třeba středoškolské vzdělání, ale chybí jim konkrétní specializace, a tak se chtějí na něco perspektivního zaměřit.

Zhruba třetina lidí přiznává, že vyhořela ve svém původním zaměstnání a potřebuje změnu, 13 procent absolventů IT kurzů deklaruje, že nemohli najít ve svém oboru dobré uplatnění, a proto se ho rozhodli změnit, a jiní si chtěli rozšířit své znalosti, aby měli lepší uplatnění na trhu nebo byli lepší ve své vlastní práci.

Šest procent respondentů mělo jiné důvody. Část studentů uvedla například to, že důležitým impulsem pro jejich rozhodnutí byl fakt, že mají ve svém okolí ajťáka.

„Jelikož mám programátora doma, viděla jsem z první ruky radosti i strasti této profese,“ uvedla například Anna Ocílková. „Inspiroval mě bratr, který se živí jako programátor,“ prozradil Aleš Holman. Jiní se rozhodli pro studium proto, že se programování věnovali ve svém volnu a chtěli se tím začít živit.

„Zhruba před třemi roky jsem začal ve svém volnu experimentovat s Pythonem. Bavilo mě to. Jelikož jsem přemýšlel o změně oboru, zkusil jsem rekvalifikační kurz,“ uvedl například Matouš Zátka.

Mnoho lidí přivedla k programování znalost pracovního trhu, konkrétně toho, že ajťáků je takřka ve všech oborech nedostatek a uchazeči si mohou mezi zaměstnavateli vybírat a dostat se k zajímavé a dobře placené práci.

Výše výdělku a finanční či nefinanční benefity jsou při hledání práce důležité pro 40 procent studentů. Možnost pracovat podle potřeb či doma nebo dokonce na dálku ze zahraničí byla důležitá pro téměř třetinu absolventů a pro více než desetinu lidí je také důležitým motivem technologická vyspělost konkrétních firem.

„Do bootcampu jsem nastupoval s tím, že se po jeho absolvování prosadím v IT, získám zajímavou práci. Motivací byl i budoucí vyšší příjem,“ potvrzuje hned několik důležitých motivů pro změnu oboru Pavel Zeman, který dříve vyučoval informatiku na základní škole.

Že čerství „ajťáci“ mohou počítat s takřka jistým uplatněním, dokazuje 98 procent absolventů, kteří ve své nové práci využívají nabyté znalosti. Průzkum personální agentury Grafton Recruitment dále ukazuje, že takřka jistě mohou počítat také s nadprůměrným výdělkem (průměrná mzda za 2. čtvrtletí dosáhla 40 086 Kč, pozn. red).

„Za méně než 50 tisíc dnes v IT v Praze již téměř nikdo pracovní nabídku neakceptuje. Práce na dálku, o kterou je mezi uchazeči stále větší zájem, pomalu stírá i dříve výrazné regionální rozdíly,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment.

Že takovou mzdu skutečně mladí programátoři získávají, potvrzují i data Green Fox Academy, která začala v Česku pořádat IT kurzy před čtyřmi lety a jejími českými, slovenskými a maďarskými učebnami prošlo 1800 studentů.

„Ihned po absolvování kurzu nastupovali Češi do práce průměrně za 47 tisíc korun hrubého měsíčně. Po roce až dvou už vydělávají v průměru 65 tisíc korun měsíčně a po dvou až třech letech se dostávají na 75 až 85 tisíc korun měsíčně,“ konstatuje šéfka vzdělávání společnosti Araudo.

Pro mnohé absolventy kurzů je už nástupní mzda v novém oboru několikanásobně vyšší než to, co vydělávali předtím. Zhruba desetina absolventů školy brala původně i méně než 15 tisíc korun měsíčně, a tak si rekvalifikací zlepšili svůj výdělek troj- až pětinásobně. Další čtvrtina studentů vydělávala 15 až 25 tisíc korun měsíčně, takže ti si polepšili o dvoj- až trojnásobek.

I pro většinu ostatních absolventů byla rekvalifikace platově výhodná už při nástupu do nového zaměstnání. Zhruba desetina lidí však naopak vydělávala v původním zaměstnání více, sedm procent absolventů mělo u původního zaměstnavatele na výplatní pásce natištěno dokonce více než 70 tisíc korun.

To podle Pavly Araudo dokazuje, že peníze nejsou vždy na prvním místě, ale důležitým motivem může být i vyčerpání z původní práce.

„Jedním naším absolventem byl muž, který pracoval jako lékař a náročné covidové období ho přimělo přemýšlet o změně práce i života. Po přestupu do IT měl o něco málo nižší plat, jelikož v nemocnici míval přesčasy, které jeho plat navyšovaly. Nyní po roce praxe v oboru už má více, než měl jako doktor,“ říká Araudo.

Nejvyšší mzdu v IT oboru pobírají podle agentury Grafton Recruitment lidé na pozici šéfů IT oddělení. „V Praze si mohou vydělat 150 až 250 tisíc měsíčně, v ostatních krajích je běžná mzda od 90 do 150 tisíc,“ říká její ředitel Malo.

V Česku podle kvalifikovaných odhadů chybí kolem 20 až 30 tisíc IT pracovníků. Nejhůře se firmám daří podle Mala obsazovat seniorní role v oblasti developmentu, velký nedostatek však hlásí i v případě Java developerů a rostoucí hlad po IT specialistech je zřejmý i v oboru podnikových služeb.

STEP IT Academy, jejímiž kurzy prochází ročně až 800 dospělých a až 500 dětí, říká, že o rekvalifikaci mají nyní velký zájem uprchlíci z Ukrajiny, kteří ve svém oboru nemohou v Česku najít uplatnění.

„Pokud lidé pracovali ve sportovním odvětví nebo ve financích, tak si zde těžko hledají práci. IT je však pro ně velmi perspektivní. Kdo má aspoň základy češtiny, tak po absolvování kurzu téměř s jistotou najde dobře placené zaměstnání,“ říká Ondřej Neuschl.

Podle něj to může být i návod pro firmy, které IT specialisty hledají, aby pomohly s financováním takových rekvalifikačních kurzů. „Když na to firmy uchazečům přispívají, tak lidé mají velký zájem rozšířit v tomto oboru své znalosti,“ dodává.

Kdo by chtěl na současný trend nastoupit a rekvalifikovat se na ajťáka, musí počítat s tím, že jen na základním kurzu stráví stovky hodin a následně se musí neustále vzdělávat. Ve STEP IT Academy například trvá kurz šest až osm měsíců a člověk na něm stráví až 200 vyučovacích hodin. V Green Fox Academy musí studenti vstřebat 500 až 600 vyučovacích hodin.