Hlavní obsah

Do důchodu později než v 65. Je to nevyhnutelné, říká ministr Jurečka

Jakou reformu penzí připravuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL)? Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

12. 10. 7:12

Do konce příštího roku vláda předloží hotovou reformu penzí, potvrdil Seznam Zprávám ministr práce Marian Jurečka. Jak konkrétně se budoucí důchody budou počítat, ale stále není jasné.

Článek

„V druhé polovině příštího roku vládě předložím návrh parametrických úprav v legislativním znění. Teď chci přijít s propočty a jejich dopady na jednání s koaličními partnery.  Následně to budu chtít projednat se zástupci opozice,“ popsal pro SZ Byznys své plány Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jedním ze zásadních dilemat, které budou muset politici řešit, je posunutí věku, kdy se bude do důchodu odcházet. Ten je až do roku 2024 zastropován na 65 letech. Do té doby musí vláda rozhodnout, co dál. Podle Jurečky je posun hranice sice nevyhnutelný, ale Fialova vláda bolestný verdikt ještě vyřknout nemusí.

„V budoucnu se tomu kroku nevyhneme. Důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ řekl ministr.

Zachrání Husákovy děti české důchody?

Jenže už zhruba kolem roku 2030 začnou do penzí odcházet tzv. Husákovy děti. Silné ročníky, které dosud do systému peníze odváděly, z něj v té době mají začít naopak čerpat. Kdyby jim tak vláda odchod do penzí oddálila, získala by čas najít dodatečné zdroje.

Husákovy děti

Pojmem „Husákovy děti“ se označuje silná populační vlna, která se zvedla na počátku 70. let. Svého vrcholu dosáhla v roce 1974, kdy se v bývalé České socialistické republice narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4 ‰. V té době se totiž realizovala propopulační státní politika Komunistické strany Československa, kterou tehdy vedl generální tajemník Gustav Husák. Podpora rodičů měla povahu novomanželských půjček, nového bydlení v panelových domech nebo zvýšených přídavků na děti. V roce 1974 tak dosahovala úhrnná plodnost hodnoty 2,43 dítěte na ženu.

Gabriela Strašilová, odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Zatímco dnes potřebujeme na „nakrmení“ důchodového systému 9 % HDP, za 20 let to bude už 14 %. Dodatečných 300 miliard korun ročně se nedá jen tak ušetřit. Pokud by se penze neměly brutálně krátit, je nutné najít nové příjmy. Ty chce vláda hledat hned na několika místech.

Třeba u ukrajinských uprchlíků, jak tvrdí Jurečka: „Pokud by se většina rozhodla zůstat dlouhodobě, tak by výrazně řešili demografický úbytek a částečně i otázku budoucích příjmů do důchodového systému.“ A ani demografický trend v Česku není podle ministra nezvratitelný: „Máme třetí nejvyšší porodnost v Evropě,“ říká.

Dále chce vláda zatraktivnit spoření do třetího důchodového pilíře, hodlá zvýšit jeho výnosnost. A motivovat lidi důchodového věku, aby na trhu práce zůstali déle.

Podle Jurečky systém nápor „Husákových dětí“ přežije, ale otázka je, jaká bude výše důchodu. „U naší generace je vidět nástup individuálního spoření v rámci třetího pilíře. To je třeba posílit a říct lidem: ‚Nespoléhejte se jen na stát.‘ Stát je největší jistota, ale hledáme cesty, jak individuální spoření podpořit ještě víc,“ vzkazuje předseda lidovců Jurečka.

Pro každého 10 500 měsíčně?

Co tedy zatím o vznikající reformě penzí víme? Základ si vzala z výstupů minulé důchodové komise, která na reformě pracovala pod vedením ekonomky Danuše Nerudové. Penze by tak měla mít dvě základní části. Garantovaný minimální důchod a zásluhovou část, která se stejně jako nyní bude odvíjet od počtu odpracovaných let, tedy od toho, kolik člověk přispěl do systému.

I dnes má důchod vedle zásluhové také pevnou část, ta je ale nízká, necelé 4 tisíce korun. Podle Mariana Jurečky by se měla s reformou výrazně zvýšit. Podle dřívějších vyjádření ministra až k 10 500 korunám. Na ně by měl nárok každý, kdo dosáhl důchodového věku a splnil minimální dobu pojištění. Tu chce vláda snížit na 25 let, nyní je 35 let.

Výše minimálního důchodu ale ještě bude předmětem jednání. „Není částka, na které by byla shoda. Na přelomu října a listopadu budu koaličním partnerům prezentovat varianty, jak zvýšit základní výměru,“ uvedl Jurečka.

A jak bude vypadat zásluhová část penzí? „My bychom snížili zásluhu za odvedené pojistné a za vyšší příjmy. S tím, že lidé, co mají vyšší příjmy anebo nemají děti, tak mají větší prostor pro soukromé úspory,“ uvedla před časem pro SZ Jurečkova náměstkyně Iva Merhautová.

Podle ministra práce se ale neplánuje zásluhovou část výrazně omezit: „Více rovnostářské bych neřekl. Zásluhová část zůstane. Lidé, kteří platí do systému vysoké pojistné jsou výrazně kráceni na výsledné výši důchodů. Jsou přinuceni k vysoké míře solidarity,“ uvedl Jurečka.

Valorizace stále víc pomáhají bohatším

V letošním roce se kvůli vysoké inflaci důchody už třikrát valorizovaly. V lednu, v červnu a v září. Celkem se průměrný důchod díky tomu zvýšil o 2 500 korun. Od ledna 2023 se průměrný důchod zvýší o dalších 850 korun.

Problém zejména letošních mimořádných valorizací tkví podle Národní ekonomické rady vlády v tom, že nezvyšují základní složku penzí, ale jen procentuální, tedy zásluhovou složku. Tím valorizace méně pomáhají nízkopříjmovým důchodcům.

Například penze ve výši 40 tisíc korun byly v září valorizovány o 4,7 procenta, konkrétně o 1 878 korun, zatímco důchody ve výši 10 tisíc korun jen o 3,2 procenta. Člověk s touto penzí tak dostal pouze o 318 korun více.

Jurečka to ovšem zatím měnit nehodlá, počká až na reformu: „Dělali bychom to až k roku 2024 nebo 2025. Teď otevřít tento zákon a pod tlakem v krátkém čase něco měnit nepovažuji za šťastné,“ uvedl Jurečka.

Podoba penzijní reformy zásadně ovlivní stav českých veřejných financí, od kterého se mimo jiné odvíjí i rating České republiky. Pokud by se český penzijní systém výhledově propadl do podstatného mínusu, může Česko přijít o svůj rating, který má zase vliv na úroky za jaké si stát půjčuje peníze. Takové nebezpečí ale ministr necítí. „Není to zásadní položka, která by ovlivnila rozhodnutí ratingové agentury,“ odmítl.

Anketa

Měl by se podle vás kolem roku 2030 zvýšit důchodový věk nad 65 let?
Ano.
4,3 %
Ne.
95,7 %
Celkem hlasovalo 13014 čtenářů.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované