Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na začátku celého příběhu byl Otto Wichterle a silonky. Od 50. let minulého století se ale jihočeská firma Silon podstatně změnila.
„Dá se říct, že se komplet změnil i směr výroby – ale to už za komunismu. Dnes jsme orientovaní na takzvané specializované výrobky, které se používají pro výrobu plastů s přidanou hodnotou. Nevyrábí se tu už ani silonky, ani třeba struny na rakety nebo rybářské vlasce jako v minulosti. A vrátit se k tomuto směru by dnes, bohužel, kvůli čínské konkurenci nebylo tak jednoduché,“ říká Šuchrat Saidov, generální ředitel firmy.
Firma tak dnes vyrábí specificky upravené plastové směsi pro stavebnictví, například pro potrubí s pitnou vodou či do podlahového topení. Celá skupina zaměstnává 450 lidí a její obrat se pohybuje mezi 3,5 miliardami a 5 miliardami korun – v závislosti na cenách světových indexů surovin. V roce 2023 to bylo 4,7 miliardy korun.
Otto Wichterle
- Otto Wichterle (27. října 1913 Prostějov – 18. srpna 1998 Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, pracující zejména v oblasti makromolekulární organické chemie, mezi jejíž zakladatele patřil.
- Proslulý je především svými objevy a vynálezy, které vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Tyto výsledky vycházely z jeho původní vědecké práce v oblasti hydrogelů. Wichterle se ale proslavil též objevem umělého polyamidového vlákna – silonu, ze kterého se vyrábějí punčochy.
Vytížený americký závod
„Letošní rok je ale trochu komplikovaný. Zákony EU se tlačí hlava nehlava a my, jako skupina, jsme se ocitli v situaci, kdy čelíme velké konkurenci asijských dodavatelů, které netrápí Green Deal a další nové podmínky Unie,“ vysvětluje Saidov. Kvůli nejistotě kolem amerických cel zvolnil celý trh. Výhodou české společnosti je, že i když firmy z Asie přijdou s nižší cenou, na domácí straně je kvalita, zákaznický servis a spolehlivost dodávek.
Firma byla založena v roce 1950 a sázela na výrobu polyamidových, později polyesterových vláken. Od roku 1983 se zaměřila na výrobu plastových směsí, které vyváží do více než čtyřiceti zemí světa. Ať už se jedná o potrubí, automobilové díly, nábytkové prvky nebo domácí spotřebiče. Většinovým majitelem je německá rodina Bernharda Heindricha Rustiga.
Co se ale týče amerických cel, má firma výhodu – kromě závodů v Plané nad Lužnicí a Táboře má totiž výrobu také v Atlantě v USA, kterou nedávno výrazně rozšířila. Zatím se Amerika stará zhruba o 15 procent z celkové výrobní kapacity firmy, ale význam fabriky každým dnem podstatně narůstá.
„V únoru jsme spustili novou výrobní halu a novou výrobní linku a máme tam i další kapacity. V tuto chvíli má naše pobočka v USA kvůli clům docela velkou poptávku. Hodně firem se na nás obrátilo, že ihned potřebují lokalizovat dodávky,“ dodává bývalý šéf Orlen Unipetrol, který dnes v Silonu působí v rámci advisory boardu. To je skupina odborníků, kteří radí vedení firmy. Na rozdíl od správní rady nemá rozhodovací pravomoc, ale spíše nabízí doporučení.
Silon míří do Asie s desítkami milionů dolarů
Nově navíc Silon zamíří i na Východ a zakládá společnost Silon Asie ve Vietnamu, kde v nejbližší době otevře dva závody. „Diverzifikujeme, ale České republice jsme stále loajální. I když tohle je možná i trochu naše tvrdohlavost,“ dodává Tomasz Wiatrak.
Tomasz Wiatrak
Bývalý předseda představenstva Orlen Unipetrol po svém odchodu z této pozice působil jako strategický poradce KPMG a jako konzultant pro výrobce rušiček URC Systems ze skupiny Rockaway. Nově se pouští do vzdělávání a stal se spoluzakladatelem ILead Institute Česko – platformy, která kromě vydávání manažerského magazínu MIT Sloan Management Review nabízí také roční vzdělávací programy pro manažery.
Investice do asijské výroby se přitom budou počítat v desítkách milionů eur. „Tohle je základ, ale platí, že budeme investovat podle toho, jak bude potřeba. Postupujeme takto vždy. V první fázi vždy začneme s nějakou kapacitou a teprve, když se ukáže potenciál, jdeme do druhé fáze investice,“ dodává Saidov. Podle něj je totiž výroba v Asii výrazně levnější než v Česku a to až o desítky procent.
S novou asijskou pobočkou ale logicky dojde k určitému objemu „kanibalizace“ na českých závodech. Podle Saidova by to ale nemělo být více než 15 procent. „Očekáváme ale, že v Asii narosteme a brzy tam budeme schopni prodávat 50 tisíc tun,“ dodává Saidov. Firma ale kvůli levnější konkurenci musí sázet na vysokou přidanou hodnotu a pokročilé technologie.
„Výrobu, která odejde z Česka do Asie, se budeme snažit nahradit novými projekty,“ dodává Wiatrak. „Zaměstnanci Silonu v Česku tak i nadále budou mít plné ruce práce.“ Firma se proto rozhlíží i v nových oborech, které, jak její zástupci říkají, „můžou fungovat v nových evropských podmínkách“. Už v loňském roce proto koupila továrnu na recyklaci, kterou teď rekonstruuje a kde plánuje razantně zvýšit kapacitu.
