Hlavní obsah

Drsné hodnocení vládní pomoci. Pozdě, špatně a málo, říkají firmy

Foto: Jakub Bartoška, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

15. 9. 14:39
aktualizováno • 15. 9. 17:44

Vládní podpora pro podniky většinu firem spíše zklamala. Hodnotí ji jako malou, nejasnou a neúčinnou. Navíc prý přichází pozdě.

Článek

Kvůli drahým energiím teď vychází výroba jedné skleněné lahve ve Sklárnách Moravia na 80 korun, což už trh neakceptuje. Firma proto oznámila, že její sklářská pec vyhasne. Změní to oznámená vládní pomoc?

„Zatím je několik možností výkladu, které nikdo neupřesnil. Bylo ale řečeno, že větší odběratelé by si mohli rozdělit 30 miliard. Chápu, že ne každý na to dosáhne, ale když to podělím, jsme na čtyřech milionech na firmu. Když budu mluvit jen za nás, pro nás je to deset procent z částky na faktuře za jediný měsíc,“ říká Radim Bondy, obchodní ředitel sklárny.

„Jako politické gesto to zní výborně, ale realita je jiná. Zároveň se spekuluje, že se bude jednat o firmy s provozní ztrátou, což by poškodilo ty, kterým nikdo nepůjčí, aby se na tu provozní ztrátu dostaly,“ dodává Bondy s tím, že firmy stále čekají na upřesnění parametrů, případně na další pomoc, která by měla být známá 30. září.

Firmy čekají na upřesnění

V tuto chvíli vláda slibuje, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun, do konce roku Ministerstvo průmyslu a obchodu připraví výzvu. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, u dalších maximálně 45 milionů.

„I když ani tento program není ideální, má značné zpoždění a kvůli omezením daným Evropskou komisí nemusí být pro řadu firem dostatečnou podporou, tak věříme, že alespoň z části poskytne pomoc těm nejvíce dotčeným podnikům s cenami energie již v letošním roce,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle firem, které SZ Byznys oslovily, je však pomoc příliš malá.

Například královédvorskou Jutu podnikatele Jiřího Hlavatého drahé energie teď doslova drtí. Firma kvůli nim nedokáže konkurovat zahraničním výrobcům a poté, co začala propouštět, uzavřela 14. září i jeden ze svých klíčových závodů a 140 lidí nechala doma se šedesáti procenty platu.

„Nemáme zakázky, tak pro ně není práce,“ vysvětluje Hlavatý. I proto netrpělivě čekal, jak se k pomoci firmám postaví stát. V hodnocení vládní pomoci však příliš pozitivní není.

140 lidí sedí doma. Není pro ně práce

„Neznáme přesné podmínky, ale chtěli jsme spíše ceny zastropovat. Nevím, jestli na pomoc dosáhneme, ale pokud má být limitem pro energeticky náročný podnik spotřeba 630 MWh, tak tento limit nesplňujeme. Kdo ale rozhoduje, že právě tato spotřeba je klíčová?“ ptá se Jiří Hlavatý s tím, že jeho největší konkurent v Polsku platí ceny třetinové.

„Podle vládní pomoci dostanu možná 45 milionů korun, za elektriku ale zaplatím o 600 milionů víc,“ upozorňuje Hlavatý. Volá také po okamžitém aktivování kurzarbeitu. „Teď to dávám ze svého, kurzarbeit nám chybí a v řadě zemí je automatický. Je potřeba ho okamžitě aktivovat – a to se nestalo,“ dodává.

Zatím. Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo pracovat na dvou na sebe navazujících nařízeních vlády, kterými by schéma podpory v době částečné práce, neboli kurzarbeitu, mohlo být spuštěno.

„První nařízení se bude týkat situace, kdy by došlo k případné uzávěře dodávek plynu a byly by tím firmy ve svých provozech zásadně dotčeny. Druhé navazující nařízení pak bude řešit dodavatelské řetězce, tedy sekundární omezení činnosti u navazujících firem. Obě nařízení bude nutné předložit k notifikaci Evropské komisi, časové rámce je tedy nyní složité odhadovat,“ popsal Jakub Augusta z oddělení mediální komunikace ministerstva.

Jak pomůže stát firmám s drahými energiemi?

  • Firmy budou moci žádat o podporu podle toho, zda jde o energeticky náročné podniky (takové, u nichž náklady na energie přesáhnou tři procenta hodnoty produkce).
  • Energeticky náročné podniky mohou získat až 200 milionů korun, ostatní až 45 milionů.
  • Musí doložit, že jsou v provozní ztrátě, přičemž alespoň polovinu této ztráty působí náklady na energie.
  • Ostatní firmy budou mít na pomoc nárok v případě, že jejich náklady na energie vzrostou alespoň dvojnásobně. Srovnávat se bude období od 1. února do 31. prosince tohoto roku s průměrnými náklady na energie v minulém roce.
  • Zastropování, které vláda představila 12. 9., se týká všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí, a to včetně malých a středních podniků s ročním odběrem do 630 MWh. Výzva pro tyto společnosti bude vypsána do konce letošního roku.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Nespravedlivé a netransparentní

Ani v dalším energeticky náročném oboru – výrobě cihel – nevidí vládní pomoc optimisticky.

„Myslím si, že ceny měly být i pro průmysl zastropované. Takto je to netransparentní a přijde mi, že podporovat firmy, které se dostanou do ztráty, už je pozdě. Mě to překvapilo nemile, nestalo se vlastně nic,“ říká generální ředitel společnosti Heluz Jan Smola. Jeho firma už počítá s propadem prodejů, a tedy odstávkami.

Také ze skláren zní dotaz na zastropování cen, hlavně by však chtěli podporu lépe vysvětlit.

„My letos jako skupina ve ztrátě nebudeme, ale v rámci holdingu máme sklárnu, která ve ztrátě bude – dosáhne na podporu?“ ptá se například Leon Jakimič, majitel Lasvitu. Firma má výhodu v tom, že prodává koncovým zákazníkům a navýšení nákladů může promítnout do cen. „Většina skláren v Česku si to ale dovolit nemůže a mají velké problémy,“ dodává Jakimič.

Spokojený není ani výrobce elektrických motorek Kuberg, na kterého se vztahuje strop pro dodávky energií. Ten vláda představila v pondělí 12. září a vztahuje se nejen na domácnosti, ale i na firmy připojené na hladinu nízkého napětí s odběrem do 630 MWh.

„Aktuální vládní zastropování je přibližně na této úrovni šestinásobku naší dřívější ceny za plyn. Dobrá zpráva je, že se už nemusíme do budoucna obávat dalšího výrazného zdražení, ale špatná zpráva je, že tento strop ceny nepovažujeme za dobrou a konkurenceschopnou cenu z dlouhodobého hlediska,“ říká majitel firmy Michal Kubánek.

Vládní zastropování cen energií, které je na několikanásobku cen obvyklých před rokem 2021, tak podle něj lze chápat jako možnou pojistku před finančním kolapsem odběratelů na spotových produktech, ale samotný problém mimořádně vysokých cen tím vláda nevyřešila.

Krachy prodejen to nezastaví

Minimálně 60 vesnických prodejen už od začátku roku kvůli drahým energiím skončilo. A situace těch ostatních se nezlepší ani po oznámené vládní pomoci.

„Vládní pomoc tento pád určitě nezastaví,“ říká jednoznačně Pavel Březina, šéf COOP, pod který spadá je 2 400 prodejen převážně v menších městech a vesnicích.

„Zatím si to necháváme zanalyzovat, ale už teď je jasné, že na pětinásobném zdražení energií se nic nezmění. Ani pro lidi, ani pro prodejny. Navíc to jde celým potravinářským řetězcem,“ vysvětluje Březina. Navíc upozorňuje, že do obchodů se kvůli energiím valí další vlna zdražování potravin.

I když majitelé některých prodejen jako živnostníci dosáhnou za zastropované energie, podle Březiny do jara roku 2023 zavře další stovka prodejen.

„Tenhle strop nemá šanci nic změnit. Ta ekonomika už prostě nevychází,“ dodává s tím, že se výrazně zmenší i kupní síla venkovských prodejen. „Pro starší lidi budou výše záloh stejné jako jejich důchody. Lidé tak automaticky omezí nákupy, protože to neutáhnou,“ uzavírá šéf sítě COOP.

Aktualizace: Doplnili jsme reakci MPSV o kurzarbeitu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované