Článek
Pokud některé uhelné elektrárny ukončí výrobu, jak je to prozatím v plánu, odpadne v českých hnědouhelných dolech část těžby, protože výroba elektřiny a tepla z uhlí je s těžbou přímo svázána.
Skupina Sev.en, která patří podnikateli Pavlu Tykačovi, těží prostřednictvím společnosti Vršanská uhelná v hnědouhelném povrchovém lomu Vršany nacházejícím se v severočeské hnědouhelné pánvi.
Z její výroční zprávy vyplývá, že od 1. července 2023 do 31. prosince 2024 se prodalo 9,92 milionu tun uhlí finální produkce a vytěžilo se 9,966 milionu tun uhlí. Výsledky těžby za loňský rok však Sev.en nezveřejnila.
„Konkrétní čísla uvádět nebudeme. Nicméně můžeme říci, že do našich zdrojů bylo z celkového množství uhlí vytěženého v roce 2025 dodáno cca 85 procent, z toho více než 50 procent do Elektrárny Počerady,“ říká mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková.
S ekonomikou dolu však mohou plány na odstavení uhelných bloků zamíchat. Státní společnost ČEPS konstatovala, že se bez elektřiny a výkonu elektrárny Počerady v síti obejde a povolila její zavření. Samotná Sev.en předtím státu oznámila, že plánuje uzavření tohoto zdroje kvůli ekonomické nerentabilitě možná už v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.
Elektrárna Chvaletice, do které uhlí ze severočeské pánve také míří, je od lomu Vršany poměrně daleko a má tak větší náklady na dopravu uhlí ze západu Čech na Pardubicko. Elektrárna Počerady se však nachází jen pár kilometrů od lomu.
„ČEPS nepožaduje elektrárnu Počerady, která má minimální cenu na dopravu uhlí až ke kotlům. Chce polovinu Chvaletic, která má dopravu výrazně dražší, pokud to nebude o tom, že se spálí maximum uhlí a vyrobí maximum elektřiny, ale dostane se do systému podpůrné služby,“ říká expert na energetiku Zdeněk Fousek.
ČEPS chce totiž elektrárnu zachovat jen kvůli vyrovnávání sítě a pro případ jejího výpadku, takže o spalování na plný výkon nepůjde. Podle zprávy ČEPS by mělo stačit, aby jeden z bloků zůstával v pohotovosti jen pro případ, že jej bude síť potřebovat a měl by fungovat jen několik dní během roku. To se projeví i v objemu dodaného uhlí.
„Uhlí by čekalo na využití elektrárny, která dnes neví, jestli ji zítra někdo povolá do provozu. Cena dopravy není tak důležitá jako to, že by elektrárna měla jet pouze několik hodin,“ říká Fousek.
Podle majitele skupiny Orgrez Vladimíra Hlavinky by díky uzavření Počerad a části Chvaletic klesnul odběr z dolu zhruba na polovinu současného stavu, což dopadne i na další články dodavatelského řetězce zejména v ceně.
„Důl má samozřejmě své fixní náklady. Zbytek se rozloží mezi ostatní odběratele. Tím se zhorší ekonomika těch ostatních odběratelů a uspíší se odchod těch ostatních od uhlí,“ říká Hlavinka.
Nějaký pokles produkce a prodeje důl ještě unese, ale při velkém propadu se mu už chod dolu nemusí vyplatit. „Bojím se snížení odběru, což zvýší ceny pro ostatní a způsobí to lavinový efekt,“ dodává Hlavinka.
Majitel by pak do lomu mohl přestat investovat a směřoval by k jeho zavření a následné rekultivaci. „Jsou to otevřené doly, to znamená, že na něj má vliv počasí. Jakmile se o něj přestanete starat, je daleko složitější jeho provoz obnovit, pokud by to bylo potřeba,“ popisuje Hlavinka. Dolu by navíc začali chybět kvalifikovaní pracovníci.
To může ovlivnit například společnost Orlen Unipetrol, která z Vršan dováží do svých tepláren u rafinerií zhruba desetinu vršanské produkce.
„Aktuálně odebíráme zhruba jeden milion tun uhlí ročně. Mezi lety 2028 až 2030 tento objem postupně snížíme na 500 až 400 tisíc tun. Obdržíme-li i poté od našeho dodavatele dostatečně atraktivní nabídku, tak ji samozřejmě využijeme. V opačném případě budeme nuceni hledat jiného dodavatele,“ říká mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.
Česká sázka na plyn
Do budoucna by měl část výroby tepla a elektřiny z uhlí nahradit plyn a jeho spotřeba by tak narostla. Česko však veškeré dodávky dováží ze zahraničí. Hlavinka proto varuje před vyšší závislostí na dovozu plynu, který má do budoucna nahradit výkon uhelných elektráren. Roční spotřeba plynu by se měla při náhradě uhlí zvýšit až na dvojnásobek ze současných zhruba sedmi miliard metrů krychlových.
Sev.en ještě provozoval lom Československé armády v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Lom už byl zcela vyuhlen a těžba skončila. „Sanace a rekultivace pokračují podle plánu a ukončeny budou v roce 2032. V lomu Vršany pokračujeme s těžbou a zároveň v souladu s předchozími rozhodnutími vlády připravujeme aktualizovanou koncepci rekultivací a sanací,“ uvedla Maříková.
Předchozí vláda rozhodla o ukončení těžby uhlí do konce roku 2033, stejně jako o konci výroby elektřiny z uhlí. Letos v lednu skončila těžba černého uhlí v Česku, když se vyvezl poslední vozík z dolu ČSM na Karvinsku.
Výroba elektřiny z uhlí však už několik let klesá, stejně tak těžba uhlí. V roce 2024 se celorepublikově vytěžilo 23,68 milionu hnědého uhlí, což bylo meziročně o 18 procent méně. Kromě Sev.en hnědé uhlí těží ještě společnost ČEZ a Sokolovská uhelná.
