Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Jediná šance jsou mobilní kotelny. Jinak Ukrajinci zmrznou, říká byznysmen

Foto: Ray Baseley, Roman Havelka, Seznam Zprávy

Firma Enkom působila i v ukrajinském Charkově, který Rusové vážně poničili.

Reklama

17. 8. 18:08

Snažíme se dodat na Ukrajinu přemístitelné kotelny, které vytopí bytové domy či nemocnice. Český stát v ekonomické pomoci Ukrajině katastroficky selhává, říká majitel inženýringové firmy Enkom Richard Benda.

Článek

Brněnský rodák Richard Benda dodává na Ukrajinu hlavně zařízení pro státní firmu Ukrhydroenergo, která renovuje své elektrárny vyrobené v minulém století. Po hubených covidových letech, kdy se nemohlo cestovat a jeho byznys skomíral, zažívá dobrý rok. Uzavřel kontrakty za zhruba miliardu korun.

Nyní se však snaží upozornit na problém, který způsobí nadcházející zima. „My se v Evropě bavíme o tom, že bude drahé teplo. Ukrajinci se baví o tom, aby měli vůbec nějaké teplo. Tato zima bude kritická. V říjnu udeří mrazy a v zimě je například v Charkově běžně minus 25 stupňů,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys majitel inženýringové firmy Enkom Richard Benda.

Centrální kotelny jsou v řadě měst, kterými prošla válka nebo se nacházejí u frontové linie, rozbombardované. Nyní musí být znovu naprojektovány, někdo je musí vyrobit a dovézt na místo, což trvá minimálně půldruhého roku.

„Všichni chápou, že obnovit ty velké zdroje je nemožné. Jediná reálná šance je, že budete mít nějaké malé zdroje, které můžete ideálně i přemisťovat. V kontejnerech nebo podobně, například na kolečkách,“ dodává Benda, který spolupracuje například se severomoravskou TZB Orlová nebo strojírenskou PBS Industry z Třebíče, která dělá kotle a hořáky a je schopna vyrobit mobilní kotelny, které vytopí řádově několik bytových domů.

Úplná katastrofa

Benda, který vystudoval Kyjevskou státní univerzitu a prostředí Ukrajiny zná, apeluje na českou vládu, která nyní předsedá v Radě EU.

„Minulý týden jsem se dostal do styku s panem Petrem Gandalovičem (bývalý velvyslanec v USA, dnes má na ministerstvu zahraničí na starost rozvojovou pomoc, pozn. red.), který mi potvrdil, že Ministerstvo zahraničních věcí má nějaké zdroje, které je schopno použít na podobné účely. Snad se to podaří,“ doufá Benda, který byl dosud k vládním aktivitám na Ukrajině kritický.

„České vládě bych dal jedničku za podporu Ukrajiny ve vojenské sféře a také za to, co udělali pro migranty, kteří sem do Česka přicházejí. Ale pětku bych jí dal za to, že jako předsednická země nemáme plán, jak pomoct Ukrajině ekonomicky,“ říká.

Příkladem je podle něho nově založený Česko-ukrajinský byznys klub, kde úředníci ministerstva průmyslu prokázali nepřipravenost. „Podpora byznysu na Ukrajině ze strany českého státu je úplná katastrofa. Nefunguje pojišťovna EGAP, nefunguje banka ČMZRB. Je to čirý alibismus,“ popisuje Benda.

Šlapající byznys

Firma Enkom na Ukrajině historicky projektovala a stavěla na klíč menší elektrárny, které financovaly mezinárodní instituce jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj či Světová banka. Tento byznys se však kvůli pandemii covidu-19 a teď i válce téměř zastavil.

„Momentálně nás nejvíc živí zakázky pro státní Ukrhydroenergo, která renovuje své elektrárny postavené přes 50 lety. Vývoj technologií šel strašně dopředu a oni se současnou technologií nestíhají udržet kontakt. My jsme pro ně ten převodový můstek mezi vyspělými technologiemi ze Západu a jejich starým zařízením,“ říká Benda.

To je druhá část byznysu Enkomu, která funguje od roku 2021 a v tržbách firmy se projeví plně letos a příští rok. Zařízení nakupuje Benda například od Siemensu nebo GE a dodává například do kremenčukské elektrárny, což je nejvýkonnější vodní elektrárna na Ukrajině ležící na řece Dněpr.

„Pokud jde o naše výsledky, letos jsme již podepsali kontrakty za jednu miliardu, příští rok vypadá obdobně. Co se týče čistého zisku, počítám, že letos bychom mohli vydělat zhruba 20 milionů korun. V roce 2020 jsme ale byli celý rok kvůli pandemii zavření, to byla čistá ztráta. Fungujeme totiž tak, že dva roky projekt chystáte, pak ho zinkasujete a začínáte znovu,“ uvádí Benda.

Firma má vůči tržbám relativně nízké náklady, protože pracuje jen s projektanty a řadu lidí si najímá přímo na místě. Státní energetická firma Ukrhydroenergo je přitom relativně solventní, protože se Ukrajině v březnu podařilo připojit k evropské energetické síti. Dodávají tedy přebytkovou elektřinu na Slovensko, do Polska a dalších států Evropy za eura.

Infrastrukturní projekty však často financují zmíněné nadnárodní organizace. Poslední zakázku Enkomu pak financuje formou grantu skandinávská banka NEFCO, kam přispívají severské státy.

„V červnu jsme podepsali nový kontrakt na elektrárnu v Kremenčuku. Zákazníkem je městská organizace v Kremenčuku. Je to výstavba dvou plynových kotelen. Teď projektujeme a v příštím roce bychom je měli postavit. Každá má 20 megawattů. Je to město velikosti Olomouce, kde byla zničena kotelna. Zakázka včetně elektrických sítí má hodnotu šesti milionů eur (147 milionů korun),“ vypočítává Benda.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované