Modrava a Bakalovy daně. Obec pátrá, kam a proč šly její miliony

Přestože je kalendářně ještě zima a vrcholí období jarních prázdnin, je šumavská Modrava poloprázdná. Turistickému centru se stovkou stálých obyvatel nepřeje počasí letošní zimy. Na zbytky rozbředlého sněhu leje jako z konve a do toho se lidem kvůli rostoucím cenám nechce tolik utrácet například za jídlo v restauracích.

To však není jediná starost, kterou Modrava řeší. V minulém desetiletí totiž jedna z nejbohatších obcí v Česku ukládala volné peníze do různých investičních firem. A opakovaně se spálila. Aktuálně obci hrozí, že přijde o více než 200 milionů korun, které vložila do zkrachovalé společnosti WCA International.

Velkou část příjmů získala Modrava v roce 2008. Tehdy již měl v obci bydliště miliardář Zdeněk Bakala. Jeho tehdejší těžařská společnost NWR vstoupila právě v roce 2008 na burzu a za akcie inkasovala od investorů kolem 35 miliard korun.

Výsledkem bylo, že do obecní pokladny v Modravě přistály obloukem na základě rozpočtového určení daní stovky milionů korun. Ve stejném roce totiž začalo platit pravidlo, podle něhož obce získaly nárok na 30 procent daně z příjmů fyzických osob žijících na jejich území z podnikání.

Obec díky tomu mohla pro hrstku svých obyvatel rozjet štědrý sociální program, poskytuje například příspěvky na topení nebo dětem zajišťuje svoz do školy.

Na Modravu se v té době začali obracet také různí investiční zprostředkovatelé a správci majetku. Netrvalo dlouho a bohatá obec se poprvé spálila. Do německých fondů Shedlin investovala v roce 2013 80 milionů korun. Jenže jejich správcovská firma o dva roky později zkrachovala. Modrava pak musela těžce bojovat, aby zpět dostala aspoň něco.

U jedné trpké zkušenosti nezůstalo. V roce 2017 se Modrava rozhodla vložit kolem 200 milionů korun do firmy WCA International. Navzdory faktu, že vznikla ve stejném roce a v jejím čele stál mladý podnikatel, jemuž v té době nebylo ještě ani třicet let. Aktuálně tato firma spadla do konkurzu a jejím pádem se zabývá i Národní centrála proti organizovanému zločinu.

„Už do podobných investic nepůjdeme. Naopak se snažíme z již uskutečněných investic dostat peníze zpátky,“ říká starosta Modravy Jaroslav Doležal.

Otěže radnice převzal Doležal loni od svého dlouholetého předchůdce Antonína Schuberta. Ten řídil obec od roku 1994 až do posledních komunálních voleb v minulém roce. Kvůli zdravotnímu stavu již poté Schubert na starostu nekandidoval a na konci roku 2022 zemřel.

Právě za éry bývalého starosty přišli do Modravy bohatí obyvatelé, díky nimž získala obec tučné daňové příjmy. Stejně tak to ale byla doba, kdy obec začala podnikat riskantní finanční operace s volnými prostředky.

„Je třeba si uvědomit, že to byla doba, kdy jste měl na spořicím účtu záporné úroky. Bývalý starosta se tak snažil prostředky ochránit,“ vysvětluje současný starosta Doležal. Zároveň dodává, že to byl právě jeho předchůdce, kdo měl na investování peněz klíčový vliv. Jakou roli v tom hráli investiční zprostředkovatelé a různí poradci, již současný starosta Doležal říci nedokáže. „Nevím, jak to přesně bylo. Nikdy jsem u toho nebyl,“ dodal.

Obec nyní bude usilovat o to, aby peníze z různých investičních projektů stáhla zpátky. Týká se to mimo jiné moravskoslezské továrny na výrobu baterií HE3DA, kam Modrava poslala téměř jedenáct milionů korun.

„Peníze potřebujeme například na výstavbu domů pro rodinné bydlení. Budeme také dělat parkoviště, potřebujeme zaplatit nějaké demolice. Takže peněz budeme potřebovat dost,“ shrnul starosta.

Faktem však je, že ve WCA International utopila Modrava téměř polovinu z volných zdrojů. Insolvenční řízení se zbankrotovanou společností je přitom teprve na začátku. A je otázka, kolik peněz se nakonec do Modravy vrátí. Firmě na účtech zůstaly jen stovky tisíc korun.

Protože k investičním pochybením došlo opakovaně, bude to obec řešit. „Budeme dělat audit. Ale peníze nám to už asi nevrátí,“ doplnil starosta Doležal.

Navzdory investičním průšvihům téma „propálených“ peněz mezi místními obyvateli, s nimiž měla možnost redakce SZ Byznys hovořit, nijak zvlášť nerezonuje. Už jen proto, že na štědré podpoře místních se ze strany radnice nic nemění.

„O hospodaření obce moc nevím. Důležité je, že obec stále podporuje obyvatele a poskytuje různé příspěvky,“ říká Martina Karlová, vedoucí místního infocentra provozovaného obecní firmou Služby Modrava.

„Podpora ze strany obce je pro místní velmi důležitá. Například příspěvek na topení je pro nás zásadní,“ uvedla Šárka Korčák Šeráková, šéfka místního centra dřevařství Dřevák.

Loajalita k radnici vyplývá právě nejen ze štědré sociální politiky, ale rovněž z faktu, že obec je významným zaměstnavatelem. Ze stovky obyvatel jich zaměstnává více než deset. Obec provozuje také penzion a zmíněné centrum Dřevák.

„O žádných špatných investicích vůbec nevím,“ reagoval zaměstnanec místního minipivovaru, který si nepřál být jmenován. Současně popsal, co místní obyvatele aktuálně nejvíce trápí.

„Před covidem jsme měli touto dobou restauraci plnou. A teď se na to podívejte,“ ukazuje na restauraci, která byla v době oběda obsazená jen z malé části.

Problém potvrdil i starosta. „Turistika se změnila. Je méně lidí, více šetří, restaurace jsou poloprázdné,“ poznamenal Doležal.

Turistický ruch je přitom pro obec zásadní. Zdaleka nejvíce lidí v obci živí právě místní restaurace a penziony. Jejich výpadek by totiž nedokázaly nahradit ani pracovní příležitosti přímo u obce nebo u Správy Národního parku Šumava.