Obrana, development i sladká tečka. Jaké firmy nově září v České elitě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když letos vyšel nový žebříček nejhodnotnějších českých firem Česká elita, pozornost nejprve mířila k tomu, jak se firmám v držení českých vlastníků dařilo: kdo si polepšil, kdo naopak ztratil a kdo dokázal v náročném roce navýšit svou hodnotu rychleji než konkurence. Neméně zajímavá je ale skupina společností, které se v první stovce objevily vůbec poprvé.

„Není jednoznačné pojítko, které by spojovalo situaci všech zmiňovaných společností, jejich příběhy jsou poměrně různorodé,“ říká Roman Lux, expert na oceňování a partner ve společnosti Deloitte, která je odborným garantem České elity.

Část letošních nováčků se do žebříčku dostala kvůli změnám ve výpočtech. Deloitte letos pracoval s většími celky než v předchozích letech, což se nejvýrazněji projevilo u velkých skupin.

Typickým příkladem je skupina PPF, která se na rozdíl od minulých ročníků nepočítala přes jednotlivé dceřiné společnosti, ale jako konsolidovaný celek. Díky tomu se posunula až mezi absolutní lídry hodnocení.

Úpravy metodiky ale otevřely dveře i menším skupinám. „U některých společností jsme metodiku jemně upravili tak, aby lépe odrážela jejich skutečnou velikost a hodnotu. Jde například o Gemo, Privamed nebo Respect,“ uvádí Roman Lux, expert na oceňování a partner ve společnosti Deloitte.

Vedle metodických novinek ale v letošním žebříčku vyčnívá i trojice firem, které si své místo v první stovce vybojovaly vlastními výsledky. Jejich růst byl natolik výrazný, že se poprvé dostaly mezi nejhodnotnější domácí podniky.

A každá z nich ukazuje jiný příběh, od stavebnictví přes obranný průmysl až po potravinářskou výrobu.

Skupina Enteria má za sebou rok, který potvrzuje, že stavebnictví navzdory nejistotě posledních let patří k nejstabilnějším sektorům současné ekonomiky. Celkové nekonsolidované tržby skupiny dosáhly 11,2 miliardy korun, tedy o zhruba 11 procent více než v předchozím období.

Plné kapacity hlásily části holdingu – Chládek a Tintěra Pardubice, MARHOLD či KVIS, které těžily z pokračující poptávky po infrastrukturních projektech. Silná zůstala i výkonnost firem z plynárenství a vodohospodářství, kde Enteria dlouhodobě patří mezi etablované hráče.

Skupina navíc posilovala investicemi do techniky, stavebních strojů, areálů i akvizic. Největší transakcí byl nákup společnosti Kabel, který rozšířil působení skupiny v železniční výstavbě.

„Enteria zlepšila výsledky díky silnému roku ve stavebnictví, zejména v dopravních stavbách, kde dokázala dobře využít příležitosti trhu a rozšířit své kapacity i zakázky,“ komentuje Roman Lux z Deloitte.

Státní podnik Explosia patří mezi firmy, u nichž byl loňský růst jednoznačný. Čistý zisk podniku vzrostl na rekordních 442 milionů korun, tedy dvojnásobek předchozího roku. Tržby z prodeje výrobků zrychlily o 30 procent na 1,822 miliardy korun.

„Z hlediska obratu společnosti bylo nejvyšších hodnot dosaženo v oblasti velkorážové munice, důležitý je také segment bezdýmného prachu, průmyslových a plastických trhavin,“ uvedla firma. Firma očekává růst i letos, protože poptávka po munici a trhavinách se drží na vysoké úrovni, a to jak v armádním, tak civilním sektoru.

„Explosia výrazně zlepšila hospodaření a těžila z rostoucí poptávky v obranném průmyslu,“ shrnuje Roman Lux.

Letošním nováčkem je také Marlenka, která uzavírá žebříček na 100. místě. Firma prožila svůj historicky nejúspěšnější rok. Tržby vystoupaly na 950 milionů korun a čistý zisk se zvýšil na 220 milionů, meziročně o téměř 60 milionů.

Klíčovým motorem růstu byl export. Zahraniční prodeje tvoří už 72 procent tržeb a Marlenka dnes prodává v 52 zemích. Firma přitom nerozšířila jen objem výroby, ale i nabídku produktů a míru automatizace. Podle výroční zprávy investice do rozvoje přesáhly v posledním období 1,4 miliardy korun.

„Podařilo se nám dál růst, vstupovat na nové trhy a získávat další zákazníky,“ uvádí majitel firmy Gevorg Avetisjan.

Marlenka také řešila kapacitní limity, a to krátkodobě reorganizací výroby a zavedením čtvrté směny, dlouhodobě výstavbou nového výrobního závodu Marlenka II v areálu bývalé textilní továrny Lemberger.

„Marlenka loni do žebříčku těsně neprošla, letos už díky pokračujícímu růstu a silným výsledkům dosáhla hodnoty, která ji posunula do první stovky,“ uzavírá expert z poradenské společnosti Deloitte Roman Lux.