Pokud dostaneme dobrou cenu, telekomunikace prodáme, říká Novák z ČEZ

Nejhodnotnější firma v českých rukou, energetická skupina ČEZ, za tři čtvrtě roku vydělala 21,5 miliardy korun. Meziročně zisk klesl o půldruhé miliardy korun. Očištěný čistý zisk, který určuje návrh dividendy, činí 22,2 miliardy korun. Ve výsledcích se projevil hlavně pokles cen elektřiny, ale také začlenění distribuční společnosti GasNet.

Skupina poslední dobou nakupovala hlavně v plynárenství. V září koupila Gas Distribution, která provozuje plynovody v jižní části Česka. Ta do výsledků ČEZ začne promlouvat v prvním čtvrtletí příštího roku. „V roce 2024 měla společnost Gas Distribution provozní zisk 800 milionů Kč, což je asi desetina toho, co má GasNet. Určitě to přinese rozšíření portfolia o další zákazníky a o další část sítě, určitě to přinese synergii v rámci řízení plynových aktiv,“ říká v rozhovoru finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

ČEZ nyní uvažuje o prodeji části svého telekomunikačního byznysu. „Není to ale úplně náš core byznys, takže jednou z variant, nad kterou zatím uvažujeme, je zkusit tento segment prodat,“ přiznává Novák.

Sedmdesát procent akcií ČEZ vlastní stát, což chce ale vítěz voleb změnit a vzít si výrobní část skupiny pod svá křídla. Hodnota výroby se sice podle Nováka dá spočítat, ale zatím takové kroky v ČEZ nepodnikají.

Do roku 2030 plánuje ČEZ proinvestovat přes 426 miliard korun zejména do rozvoje nových i stávajících zdrojů a distribučních sítí. Pokud by měla skupina menšinový podíl vykoupit z vlastních zdrojů, mohlo by to podle některých investice ohrozit. „Záleží na tom, jakým způsobem by k zestátnění případně došlo, ale teď je to opravdu předčasné,“ popisuje Novák. Letošní rok je poslední, kdy ČEZ platí daň z nadměrných zisků, tzv. windfall tax, na které by měl odvést 31 až 34 miliard korun.

ČEZ se letos opět umístil v čele žebříčku Česká elita. Jak to, že se skupině daří být s velkým náskokem nejhodnotnější firmou v Česku už třetím rokem?

U společností kótovaných se hodnota firmy počítá snáz. Podíváte se na cenu akcií a po násobení počtem akcií zjistíte tržní kapitalizaci. Ta je v našem případě opravdu relativně vysoká. Je to dáno samozřejmě mnoha faktory, ten základní je daná ekonomická výkonnost společnosti a té odpovídá ocenění jejích akcií.

ČEZ vydělal za třetí kvartál 21,5 miliardy korun a čistý zisk mu klesl o 6,5 procenta. Jak hodnotíte tento výsledek?

Zhodnotil bych jej velmi pozitivně. Náš provozní zisk EBITDA vzrostl o tři procenta na 103,2 miliardy koruny, a to i přesto, že došlo k relativně významnému poklesu cen energií, který nám ubral víc než 10 miliard korun. Pomohlo nám ale několik dalších faktorů, hlavně začlenění společnosti GasNet do naší konsolidace k 1. září loňského roku. Teď už ji tam máme celý rok. To určitě hraje významnou roli v čistém zisku.

Proč na čistém zisku došlo k poklesu?

Faktorů je několik, ale ten hlavní je růst odpisů tak, jak jsme zařadili GasNet do našeho portfolia. Na provozním zisku a samozřejmě na účetních odpisech majetku je opět vidět jeho dopad do nákladů.

Zrychlují se také odpisy uhelných elektráren, které se odepisují tak, jak se předkládá, že bude končit jejich životnost a kolik vyrobí elektřiny. V letech 2025 a 2026 se budou odepisovat víc než třeba v roce 2030. Tento efekt je cca 5,6 miliardy korun.

K distributorovi GasNet jste v září koupili další plynovody společnosti Gas Distribution. Co tato akvizice přinese do ČEZ a jak se bude projevovat v jeho výsledcích?

Znamená samozřejmě další zvýšení výkonnosti naší plynové distribuce. V roce 2024 měla společnost Gas Distribution provozní zisk 800 milionů Kč, což je asi desetina toho, co má GasNet. Určitě to přinese rozšíření portfolia o další zákazníky a o další část sítě, určitě to přinese synergii v rámci řízení plynových aktiv.

To je hlavní důvod, proč v prvním kvartále 2026 ovládneme plynovou distribuci v celé České republice s výjimkou Prahy. Tehdy dojde ke všem regulatorním souhlasům a k fyzickému nabytí společnosti a začneme ji konsolidovat do našich výsledků.

Za kolik jste Gas Distribution koupili?

To je zatím informace, která po dohodě s prodávajícím není ke zveřejnění.

ČEZ se chystá prodat část svého telekomunikačního byznysu. Proč jste se tak rozhodli?

Je to jedna z možností dalšího rozvoje. Podařilo se nám vybudovat čtyřku na trhu v oblasti optické infrastruktury. Zasíťovali jsme něco kolem stovky měst v České republice, takže máme extrémně rychlý internet, ke kterému dodáváme i další služby, které s tím souvisí.

Není to ale úplně náš core byznys, takže jednou z variant, nad kterou zatím uvažujeme, je zkusit tento segment prodat. Pokud dostaneme dobrou cenu, tak to pravděpodobně uděláme. Pokud ne, tak ho budeme dál rozvíjet tak, aby byl ještě ziskovější než dnes. Zatím jsme to oficiálně neoznámili, ale je to jedna z alternativ, pracujeme na přípravě a možná se to spustí.

Už víte o nějakých potenciálních zájemcích?

Myslím, že to zatím registrují, protože to proběhlo médii. Není moc na co se ozývat, dokud neběží formální proces.

Jak si letos vedou výrobní zdroje ČEZ?

Bezemisní výrobní zdroje si pohoršily asi o šest procent, vydělaly 53,7 miliardy korun. Jaderné zdroje poklesly o tři procenta, obnovitelné o 26 procent.

Významnější pokles byl u uhelných elektráren.

U emisních výrobních zdrojů došlo k velkému poklesu, tam je vidět, že profitabilita uhelných elektráren relativně rychle klesá. Na uhelných elektrárnách jsme vydělali za prvních devět měsíců loňského roku 9,8 miliardy korun, ale v letošním roce za stejné období už jenom 3,7 miliardy.

To je pokles o 61 procent a je to dáno přesně těmi faktory, o kterých se hovoří, tedy poklesem cen elektřiny a relativně drahou povolenkou. To znamená, že tento byznys bude mít do konce dekády opravdu problematickou ekonomiku. Jak jsme mnohokrát řekli, do roku 2030 pravděpodobně dojde k odstavení těchto zdrojů.

Výroba v uhelných elektrárnách bude letos víceméně srovnatelná s loňskem. Je tam pokles, ale ne tak zásadní. Ale je tam velký pokles zisku.

Čím byl způsoben pokles EBITDA u jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů?

Přesto, že máme kratší odstávky a delší cykly na výměnu paliva, čímž se navyšuje výroba, tak pokles ceny elektřiny je relativně zásadní a působí proti pozitivním faktorům. Přestože vyrobíme rekordní množství elektřiny v jaderných elektrárnách, tak pokles cen samozřejmě vliv má.

Větší pokles obnovitelných zdrojů je dán hlavně přírodními podmínkami. V roce 2025 podprůměrně sněžilo, hlavně u vodních elektráren je tak výnosnost nižší.

Z jádra bychom měli vyrobit meziročně o sedm procent více elektřiny, skoro 32 TWh. U obnovitelných zdrojů předpokládáme pokles výroby o 13 procent kvůli hydrogeologickým podmínkám.

Máte spočítanou hodnotu výrobní části ČEZ?

Hodnota výrobní části ČEZ se dá spočítat pomocí diskontovaného cash flow. Žádné číslo tady teď nemám k dispozici.

Ptám se proto, že vítěz voleb má jako jeden z bodů v návrhu programového prohlášení vlády zestátnění výrobní části skupiny ČEZ. Probíhají u vás nějaké výpočty hodnoty této části skupiny?

Nic takového určitě neprobíhá. Zatím hovoříme o politickém dokumentu, o návrhu programového prohlášení, takže je velmi brzo na to, abychom to jakkoli komentovali.

Návrh programového prohlášení hovoří i o výkupu akcií minoritních akcionářů ČEZ, který by však neměl jít skrz výdaj státního rozpočtu, ale přes vlastní výkup společností ČEZ. To by podle odhadů mohlo stát 250 miliard korun podle ceny akcií. Je to za vás akceptovatelné?

Tohle opravdu předčasná otázka a je spíš na politickou reprezentaci než na nás. Teď nemám co komentovat.

Byl by to ale ČEZ, který by akcie minoritářů vykupoval. Asi máte představu o tom, co by to pro skupinu znamenalo z pohledu její finanční kondice.

Těch scénářů samozřejmě může být mnoho, ale nemá cenu je teď rozvádět. Uvidíme, jak se to vyvine, ale teď je ještě brzo.

Budete o tom vést nějaké debaty s budoucí vládou?

Předpokládáme, že když je to v návrhu programového prohlášení, tak vláda tuto debatu povede. Je to spíš na vládě než na nás.

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do rozvoje zdrojů přes 426 miliard korun. Pokud by byl ČEZ v rukou státu, mělo by to na tyto investice dopad?

Záleží na tom, jakým způsobem by k zestátnění případně došlo, ale teď je to opravdu předčasné.

Jedním z argumentů hnutí ANO pro převzetí ČEZ je i větší kontrola nad investicemi do nových zdrojů. ČEZ musí v příštích letech rozhodnout o stavbě nových bloků v Temelíně, a zda je postaví společnost KHNP na základě opce ve smlouvě na stavbu Dukovan. Dá se vyřešit financování i bez státního ČEZ, třeba stejně, jako je tomu u nových Dukovan?

Opce je pětiletá, to znamená, že je k tomu ještě docela daleko. Pokud by se měla využít, bude to samozřejmě tak velký projekt, že ten model by musel být identický. To znamená financování formou tzv. návratné finanční výpomoci od státu tak, jak bude financován projekt rozšíření Dukovan.

Jak ČEZ plánuje financovat stavbu nových plynových elektráren? Potřeboval by k tomu také podobnou podporu státu?

U plynových elektráren počítáme s financováním z našich vlastních zdrojů, je to součást našich plánů. Pokud ovšem bude existovat provozní podpora, o které se teď mluví a pracuje se na jejích podmínkách.

Bylo by to velmi podobné tomu, co už existuje v teplárenství. Díky tomu jsme schopni přestavit naše uhelné teplárny na plynové zdroje. To samé by se mohlo stát i u plynových elektráren.