Článek
Ne nadarmo některé filmové hlášky zlidoví. Jako ta o „politováníhodném nedopatření“, ke kterému dochází maximálně jednou – ale možná dvakrát či třikrát – za deset let.
Snad v této kategorii neskončí i rozsáhlý odpolední výpadek elektřiny loni 4. července. Zůstalo po něm na suchu milion odběrných míst. Česko si odžilo do té doby nepoznanou lekci o zranitelnosti civilizace, a něco se dozvědělo.
Jsme o rok dál a zdejší správce sítě ČEPS nabídl (minulý týden) opět vysvětlení, že šlo o souběh několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Ano, šlo – ale nečtěme to tak, že jsme zkrátka měli smůlu, jako když jednou za čas přijde velká voda.
Sešlo se toho hodně v různých koutech republiky, od Ústecka až po Jeseníky. Nejlepší rekonstrukci událostí přinesla analýza uskupení ENTSO-E, sdružujícího síťové správce z celé Evropy. Vyšla shodou okolností těsně před výročím a je důkladná. Ne proto, že by nás někdo chtěl poučovat, ale výpadek v jedné části Evropy je kvůli propojenosti důležitou věcí i pro ostatní.
Mnohé linky byly loni v létě kvůli údržbě či posilování odpojené, což zdejší jinak robustní síť oslabilo. A vyhřezla skrytá závada. Spouštěčem byla porucha jedné z linek spojujících výrobu z uhlí na Mostecku se zbytkem republiky. ČEPS z poruchy vedení loni obvinil servisní firmu a chce po ní vymáhat škodu.
Výpadek vedl k povelu, možná až zbytečně překotnému, aby uhelné elektrárny na severu země ubraly na výkonu a síti ulevily. Jenže úleva v jednom místě zvedla nápor jinde. Došlo k přetížení na lince z Orlíka a z jihu země do Prahy. A současně ještě o 150 kilometrů dál na východ v důležitém uzlu Krasíkov na pomezí Čech a Moravy.
Volba dispečerů ČEPS byla v tu chvíli taková, že vypnuli jižní vedení do Prahy v naději, že zbytek sítě nápor unese. Což se nestalo (přispět mohlo i pomalé přepnutí přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, aby místo čerpání vody začala vyrábět a držet napětí). Rázem nastal kolaps zásobování v širokém pásu od Liberecka přes Prahu a Polabí až po východ Čech.
Nikdo neví, jestli to šlo odvrátit
Vše, o čem byla doposud řeč, se seběhlo během pouhých 8 minut, mezi 11:51 a 11:59.
Nikdo nehledá konkrétního viníka ani neříká, že stačilo udělat jeden konkrétní a evidentní úkon jinak. Vypnout pražskou linku bylo zodpovědné bezpečnostní rozhodnutí.
Zpětně se ale ukázalo, že mohlo být účinnější zakročit u Krasíkova – a právě v tomto rozhodovacím procesu je podstata reflexe. Zpráva ENTSO-E to v kapitole 1.6.4 popisuje jasně. Dispečeři vyhodnotili dostupná data tak, že odpojení jižní pražské větve nebude mít pro zbytek sítě následky. Jenže mělo. A systém taková data měl, jen ne k dispozici v takové formě, aby je na kapitánském můstku šlo hned správně vyhodnotit.
Jako by posádka letadla v krizi zkontrolovala všechny palubní přístroje a nedostala žádné evidentní varování. A až po zřícení letadla vyšlo najevo, že existovala alternativa, jen ji z dostupných budíků nešlo hned vyčíst. Kdyby před rokem v dispečinku seděl superman, možná by to zvládl – ale systém musí podržet i řadové členy týmu.
Nikdo neví, jestli by se výpadek povedlo odvrátit. Stejně tak ale nejde tvrdit, že šlo o nevyhnutelnou pohromu, proti níž nebylo obrany. Kdyby si to expertní panel ENTSO-E myslel, sotva by doporučoval změny v plánování provozu, modelování sítě a podpoře rozhodování dispečerů. O lekci a nápravných opatřeních koneckonců mluví i ČEPS.
Maximálně třikrát za deset let
Ale aby nezůstalo jen u něj – jedno horké odpoledne bez mobilů a výtahů lze brát i jako obecnější memento. Šlo o zkoušku celé země a reflexi obecnějších nešvarů, jako je sázení na improvizaci a strkání hlavy do písku před bezpečnostními hrozbami všeho druhu, protože u nás přece všechno funguje a nic se nemůže stát.
Bude příště operátorům fungovat na sto procent aspoň tísňové volání? Loni – jak lze vyčíst z protokolů Českého telekomunikačního úřadu – to tak nebylo. Kde jsou čerpací stanice s rezervními dieselové agregáty pro hasiče a záchranáře, kdyby proud nešel delší dobu? Kde je plán pro nouzové rozhlasové vysílání po rádiových vlnách, jaký v rámci své bezpečnostní strategie buduje Švédsko?
Technicky vzato je chybou říkat loňské události blackout. Úplné zatmění by vypadalo jinak. „Rozsáhlý výpadek“ je daleko přesnější popis. Blackout ale může přijít příště – pokud se nepoučíme a spokojíme se s vysvětlením, že politováníhodná nedopatření se prostě dějí. Maximálně jednou, dvakrát nebo třikrát za deset let.
