Šance pro Křetínského. Německá ikona ThyssenKrupp se má rozprodat po kusech

Průmyslový konglomerát ThyssenKrupp s 98 tisíci zaměstnanci a historií delší než 200 let má před sebou zásadní zlom. Píše o tom německý list Bild a zmiňuje i možnost, že český podnikatel Daniel Křetínský by mohl dotáhnout svůj loňský plán a získat ocelářskou část firmy.

Z někdejšího symbolu německé průmyslové síly má podle listu zbýt jen „prázdná skořápka“. Stávající šéf Miguel López chce firmu přeměnit na holding, některé jeho části prodat a centrálu výrazně zeštíhlet.

O transformaci ThyssenKrupp už se v Německu mluví delší dobu. Velkou neznámou byl výsledek voleb a přístup nové německé vlády. Ta už má v parlamentu schválený rozsáhlý výdajový balíček na investice do infrastruktury a obrany, což by podnikům jako ThyssenKrupp mělo prospět.

Podle deníku Bild však politici do dění uvnitř firmy nemají chuť nijak zvlášť zasahovat a transformaci blokovat. To platí jak na centrální úrovni v Berlíně, tak v místní zemské vládě Severního Porýní-Vestfálska. Na obou úrovních vládu řídí pravicová CDU.

ThyssenKrupp je soukromý podnik, většina akcií je rozdrobena na burze a mezi menší vlastníky. Pětinu drží rodinná nadace navazující na dědictví Alfreda Kruppa, zakladatele jedné z částí nynější firmy. I když se podnik zmítá už roky v dluzích a ztrátách, jeho akcie jen letos vyskočily dvaapůlkrát ve vidině nových zbrojařských zakázek. Mírně povyrostly i tento týden po zveřejnění zpráv z Bildu.

Novinkou má být rozsah změn a také to, že López má dostat nový mandát k jejich uskutečnění. Zatímco zaměstnanci a odbory proti porcování firmy protestují, López usiluje o novou dlouhodobou smlouvu. O té se má rozhodovat po mimořádné valné hromadě svolané na srpen. López si je tak jistý úspěchem, že už na září sezval 450 lidí do Madridu na „oslavu své korunovace“, píše Bild.

López, původem napůl Španěl a napůl Němec, patří v německém průmyslu mezi veterány. Dlouho pracoval pro Siemens, do vedení ThyssenKrupp nastoupil předloni v červnu s úkolem vytáhnout firmu z potíží.

ThyssenKrupp vznikl v roce 1999 fúzí podniků Thyssen a Krupp, za kterými stojí staré německé dynastie podnikající v průmyslu už od 19. století. Sloučení nikdy nepřineslo slibované úspory a prosperitu, firma se naopak utopila v nezvládnuté expanzi do zahraničí.

Loni v dubnu zveřejnila dohodu s Křetínským o tom, že mu prodá pětinový podíl ve své ocelářské divizi, která byla po většinu historie jejím srdcem. Křetínský přes svou firmu EPCG už získal v ocelářské části ThyssenKrupp dvacet procent. Součástí dohody bylo možné pokračování a navýšení na 50 procent.

Transakci obě strany vysvětlovaly tím, že ThyssenKrupp získá jednak nový kapitál a jednak užitečného partnera z energetiky. Což je oblast, se kterou hutní podniky zápolí všude v Evropě kvůli nutnosti adaptovat se na nové zelené nároky. Nové nároky jsou však zároveň doprovázeny příslibem štědré státní podpory.

„Náš silný zájem je evidentní, tečka. Chceme do toho vstoupit. Ale v principu je potřeba se domluvit se současným vlastníkem a také s odbory,“ uvedl k vývoji jednání loni v listopadu Pavel Horský, finanční ředitel Křetínského firem EPH a EP Group. Dotažení vstupu podle něj záviselo mimo jiné právě na průběhu transformace ThyssenKrupp.

Od té doby Křetínský ani jeho lidé nic k dalším záměrům neuvedli. Dotazy na vývoj jednání ponechávali bez odpovědi, mluvčí EPH Daniel Častvaj odmítl komentovat i nynější vývoj a zprávy z německých novin.

Do příběhu o transformaci ThyssenKrupp zapadá také další Lópezův plán, potvrzený už v únoru, ohledně vyčlenění loďařské divize ThyssenKrupp Marine Systems (TKMS) a prodeje části akcií přes burzu. K tomu má dojít do konce roku a jde o další bod programu srpnové valné hromady.

V únoru López popsal svůj záměr tak, že centrála ThyssenKrupp si v TKMS ponechá nadpoloviční většinu a na burze nabere jen minoritní podílníky, jejichž peníze v době loďařské konjuktury pomohou vylepšit finanční kondici celé skupiny. TKMS je mimo jiné výrobcem ponorek pro německou armádu, jde tedy o strategický podnik, kde by stát mohl vlastnické změny blokovat.

K tomu se však podle Bildu nikdo nemá. López už dříve uvedl, že odprodej části akcií na burze má s vládou prodiskutovaný a že tato operace také pomůže otevřít dveře k potřebné spolupráci napříč evropských obranným průmyslem. Dá se zároveň očekávat, že v době rostoucích výdajů na zbrojení bude o akcie enormní zájem.

Podle Bildu by centrála ThyssenKrupp mohla kromě hutí a doků vyčlenit také svou divizi obchodu s ocelí a kovy. Dohromady, i bez hutí a TKMS, by pak přišla o 70 procent stávajících tržeb na úrovni 35 miliard eur ročně. Uvnitř by zůstala necelá polovina z 98 tisíc zaměstnanců. Výhledově by šlo toto číslo ještě níž, další na řadě má být podle Bildu odprodej výroby autosoučástek.

Pro Křetínského by vstup do ThyssenKrupp znamenal další velkou trofej poté, co v posledních letech v západní Evropě získal několik dalších slavných značek. Letos dotáhl převzetí britské královské pošty, loni získal kolabující, ale kdysi slavný francouzský obchodní řetězec Casino.

Ve východním Německu Křetínský ovládá největší uhelnou firmu LEAG, kterou získal spolu s další českou skupinou PPF za symbolickou cenu před lety, kdy výroba elektřiny z uhlí vypadala jako odumírající sektor. Letos v Německu také dotáhl převzetí kontrolního podílu v obchodní síti Makro.