Šéf terminálu, odkud bere plyn Česko, slibuje levnější plyn

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském Eemshavenu je první, který se otevřel od začátku války na Ukrajině. Jeho celková kapacita 8 miliard kubíků ročně, z níž má 3 miliardy rezervované Česko, je však jen kapkou v moři toho, co Evropa spotřebuje. Proto zatím nebude mít na cenu zemního plynu pro evropský trh zásadní efekt. To se ale časem změní.

Zvýšení dovozu zemního plynu ze zámoří sníží potřebu odebírat surovinu z Ruska, což by uklidnilo energetické trhy. Ty nyní reagují na v podstatě ukončení ruských dodávek přes plynovod Nord Stream 1 a ceny dramaticky rostou.

Aby cena klesla, bude třeba vybudovat ještě další terminály na LNG nebo rozšířit ty stávající. „Ještě před rokem jsem si nemyslel, že ceny půjdou takhle nahoru. Kdy klesnou, nikdo neví. Ale tento LNG terminál s dalšími šesti v Německu už budou mít na pokles ceny vliv,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Han Fennema, generální ředitel státní společnosti Gasunie, která provozuje nizozemskou plynárenskou síť včetně terminálu.

Přesto je terminál pro některé státy zásadním krokem ke snížení závislosti na ruském plynu. Tu českou by měl snížit o třetinu. Energetická bezpečnost je hlavním důvodem, proč k sobě Evropa stahuje poptávku po LNG z celého světa.

Předpokládá se, že Evropa bude v příštích letech tahounem poptávky po zkapalněném zemním plynu. „Na trhu je nyní velký zájem o LNG, a musíme tak najít mechanismus, který bude objektivně vybírat mezi zákazníky. Ten zajistí, že bude k dispozici více kapacit, které je možné dodat,“ popsal.

Doposud byla největší poptávka po LNG v Asii, jež stoupla po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě, kterou v roce 2011 poničila tsunami. Válka na Ukrajině to však změnila a LNG bude nyní více směřovat do Evropy. „Co vidíme už nyní, je, že LNG určené pro Asii se teď prodává na evropský trh,“ říká Fennema.

Vyšší poptávka u nás po surovině ze zámoří však bude mít dopad na situaci na ostatních kontinentech. „Nejspíš to bude znamenat, že se rozeběhne víc uhelných elektráren než plynových,“ dodává.

Trh se zkapalněným zemním plynem je nyní pod tlakem. O samotné LNG roste zájem, zároveň i o jeho skladování, přepravu a znovuzplyňování. Plynaře tak staví do složité pozice. „Není to jednoduchá situace. Když vidíme zákazníka, kterým je energetický obchodník, musí být připraven zaplatit více než ostatní. Pak dostane, co chce,“ říká Fennema.

LNG je obecně dražší než běžný zemní plyn, který k nám putoval trubkou z Ruska. „Cenový rozdíl je způsoben strachem na trhu. To je také důvod, proč chceme tento terminál rozvíjet a zmírnit tak tržní obavy,“ říká Fennema.

Od pondělí 19. září, kdy do terminálu v Eemshavenu dorazí první tanker z USA s LNG pro Česko, bude do Evropy nově proudit osm miliard kubíků neruského plynu ročně. Z evropské spotřeby 500 miliard kubíků je to ale jen zlomek.

„Také se chystáme rozšířit náš stávající pozemní terminál v Rotterdamu z 12 miliard metrů krychlových na 16, možná na 20 miliard kubíků ročně, abychom snížili obavy na trhu,“ říká Fennema.

Plovoucí terminál v Eemshavenu se začal připravovat letos v březnu a otevíral se minulý čtvrtek. První loď s LNG k němu dorazila již ve středu, ale dodávka byla určena k ochlazení lodi, aby mohla být uvedena do provozu.

První dodávka pro Česko už je zajištěna. Podle plánu má loď dorazit v pondělí 19. září 2022. Do konce roku má ČEZ vyhrazeno osm tzv. slotů , což znamená, že dorazí ještě osm lodí s LNG určeným pro Česko. Maximální kapacita jedné dodávky má být 180 tisíc kubíků zkapalněného zemního plynu.

ČEZ každou dodávku zkapalněného zemního plynu nakupuje za spotové (aktuální burzovní) ceny. Každá loď jej tak může vyjít na jinou částku. Zároveň se do konečné ceny rozloží kromě nákladů na dopravu i výdaje na opětovné zplyňování LNG, uskladnění a následné vtlačení do trubek.