Dárek pro Putina: Rusům nefunguje skoro nic, to je překvapení

„Operace Robert Ďábel“. Název sbírky, přes kterou iniciativa Dárek pro Putina vybírá peníze na plastickou trhavinu a rozbušky pro policejní jednotky Ukrajiny působící na frontě.

A Češi na to slyší – Robert Ďábel už má na svém kontě téměř devět a půl milionu korun. Potřeba je však ještě víc.

Právě samotné názvy operací a sbírek – například peníze na raketomet Přemysl, odminovací systém Božena nebo tank Tomáš – pomáhají k tomu, že Češi takové nákupy podporují. Celkem už prostřednictvím platformy Dárek pro Putina poslali více než 530 milionů korun. Přispělo 160 tisíc lidí.

Češi však dohromady věnovali Ukrajině na nákup zbraní více než 1,5 miliardy Kč. „Vždycky jsem byl hrozný pacifista a byla pro mě představa, že budeme podporovat nákup zbraní, nepřijatelná,“ přiznává v Byznys Clubu Seznam Zpráv podnikatel Dalibor Dědek, kterého v debatě doplnili vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný a Ivo Strejček ze zbrojařské společnosti STV Group.

Vybraná částka slouží k nákupu dalšího vybavení. „Ty nejaktuálnější potřeby, jsou zaměřeny na odminování. To je na Ukrajině velkým problémem,“ říká Dědek.

Diskutující upozornili, že někteří lidé mají pocit, že na Ukrajinu Česko posílá zbraně zadarmo, respektive za peníze daňových poplatníků. Jde však o byznys, který pomáhá českému průmyslu.

„95 procent našich dodávek na Ukrajinu probíhá pod standardními byznysovými kontrakty, není to o tom, že by český daňový poplatník platil dodávky zbraní na Ukrajinu. Kontrakty mají financování z Ukrajiny nebo z jiných aliančních států NATO tak, aby se využily lokální výrobní kapacity,“ říká Strejček.

Lidé se zároveň nemusejí bát ruských výhrůžek, že zničí dodávky vojenské pomoci. Podle Strejčka mají lidé stoprocentní jistotu, že pomoc na Ukrajinu doputuje.

„Na tom bylo nejvíce fascinující, že splaskávala jedna bublina propagandy za druhou. Hrozili, že když vypravíme těžkou techniku, tak ji zničí hned za hranicemi. Nikdy netrefili nic. Nebyli schopni trefit jediný hýbající se vlak. Nikdy se Rusům nepodařilo zastavit dodávku před tím, než dorazila na místo určení,“ říká Kopečný.

Válka je sama o sobě velmi nákladná záležitost. Za jeden den jsou jednou stranou vystřeleny tisíce až desetitisíce dělostřeleckých granátů. Jeden den války tak podle Strejčka stojí miliardy korun.

„Byť může hrát iniciativa Dárek pro Putina menší část, je to jasný signál, co si česká společnost o konfliktu na Ukrajině myslí,“ říká Strejček s tím, že to Česku zároveň otevírá dveře k  další hlubší spolupráci.

Tématem Byznys Clubu byla také ukrajinská protiofenziva, která podle Kopečného už začala. „Ale v tom smyslu, jak fungují moderní bojové operace, už začala před několika týdny, spíš měsíci. Přípravné akce, útoky na zásobovací centra, probíhají už řadu měsíců,“ popisuje zmocněnec.

Nyní lze očekávat i několik měsíců intenzivních bojů, ale může to trvat i několik dní či týdnů. Vše bude záležet na vývoji situace. „To jádro a největší počty sil ještě nebyly plně nasazeny. Protiofenziva už začala a probíhá. Na hlavní vlnu si ještě budeme muset počkat,“ říká Kopečný.

Dědek také poukazuje na to, že se v těchto dnech začínají psát nové učebnice dějepisu. „Díky tomu, jak dnes informace tečou velmi rychle, tak řada lidí, kteří přispívají prostřednictvím našeho portálu, si uvědomuje, že teď je doba, která ukazuje, kdo na které straně bude v učebnici zařazen,“ říká.

Kopečný čekal, že v tuto chvíli už by Rusko mohlo projevit technologickou vyspělost. Propaganda o supermoderních zbraních se nakonec ukázala jako velká bublina, která splaskla během prvních dnů.

„Technologická vyspělost tam vidět není. Nesestřelitelné rakety jsou dnes pravidelně sestřelovány systémem ze 70. let. Nezničitelné tanky jsou zničeny. Zároveň to neznamená, že by tam byla technologická nadřazenost na ukrajinské straně,“ popisuje zmocněnec.

Ruskou armádu dle jeho slov není radno podceňovat, ale téměř jistě nejde o druhou nejvyspělejší armádu světa. Technologicky je zaostalá.

Roli v tom hrají rozpočty na obranu. USA mají podle Kopečného dlouhodobě největší rozpočet na obranu mezi 700 až 800 miliardami dolarů. Rusko dávalo za posledních 15 až 20 let méně než desetinu toho, co USA. „To se někde projeví. Není překvapující, že se Rusku dlouhodobě nedaří. Překvapující je, že jim nefunguje skoro nic,“ říká Kopečný.

Mnohé naznačila také ruská vojenská přehlídka z 9. května, kde země symbolicky představila jeden jediný tank z 30. let.

Až válka skončí, všechny síly budou zapojeny do obnovy Ukrajiny. Zbrojní byznys však neusne ani poté.

„Všichni si uvědomujeme, že naše armáda potřebuje modernizovat a doplnit zásoby výstroje, a to je proces, který bude minimálně dalších deset, 20 let trvat,“ popisuje Strejček. Zbrojní byznys bude podle něj stejně intenzivní jako během války, ale v jiné formě.