Bylo to zklamání, řekl ministr Síkela po jednání s majitelem hutí Liberty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco se hutím Liberty Ostrava krátí čas, aby přesvědčily věřitele o svém restrukturalizačním plánu, jednal majitel podniku Sandžív Gupta o krizi oceláren vůbec poprvé přímo s představiteli vlády.

Gupta se sešel s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Klíčovou otázkou jednání bylo vrácení miliard korun, které z Liberty Ostrava odtekly ve formě půjček do jiných firem z Guptovy skupiny. Oba ministři na tiskové konferenci po jednání vyjádřili se situací v Liberty i s výsledky schůzky silnou nespokojenost.

„Mohu říci, že výsledek jednání byl velkým zklamáním. Otázek po dnešním jednání je možná více, než bylo předtím,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Síkela.

„Nabyl jsem dojmu, že schůzka byla na žádost majitele Liberty, předpokládal jsem, že budeme řešit konkrétní věci. Mám pocit, že jediným důvodem žádosti o schůzku bylo, aby mohli říci, že komunikují s vládou,“ dodal šéf rezortu financí Stanjura.

Naopak Liberty vyjádřila rozčarování z reakcí ministrů.

„Dnešní jednání s ministry a jejich následné komentáře jsou pro skupinu Liberty Steel velkým zklamáním. Ministři projevili jen velmi málo pochopení a ochoty porozumět složité situaci. Skupina Liberty Steel se obává, že šance na další pozitivní dialog jsou mizivé. Je důležité zdůraznit, že skupina vždy dodržovala všechny zákony České republiky a dělá vše pro to, aby ochránila ostravský podnik, jeho věřitele i své zaměstnance, a to i navzdory celkově velmi složitým podmínkám,“ reagovala mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková.

Restrukturalizační plán Liberty počítá s opětovným zažehnutím jedné ze tří vysokých pecí v hutích, tedy se samotnou výrobou oceli. Naopak nezahrnuje obnovení provozu koksárny. Výsledek hlasování věřitelů o plánu bude známý po 15. dubnu.

„Jejich plány na restrukturalizaci jsou slabé a nepřinášejí jasný záměr, že se znovu rozběhne výroba,“ poznamenal Stanjura.

Výroba v Liberty se zcela zastavila před loňskými Vánocemi. Drtivá většina ze 6000 zaměstnanců podniku byla od té doby doma s plnou náhradou mzdy. Mezitím Liberty postupně část provozu obnovila. Do práce se vrátilo kolem 2100 pracovníků. U ostatních společnost minulý týden oznámila, že v souladu s kolektivní smlouvou už nebudou dostávat sto procent mzdy, ale jen 70 procent. Toto opatření platí do 19. května.

Kontakt mezi byznysmenem Guptou a kabinetem dosud prakticky neexistoval. V prosinci jednal ministr průmyslu a obchodu Síkela s předsedou představenstva společnosti Ajayem Aggarwalem.

„Dobýváme se k majiteli a jeho okolí, abychom s ním jednali. Ze strany pana Gupty ale není vůbec žádná snaha se bavit s českou vládou ani s Evropskou komisí,“ uvedl na začátku ledna vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi.

Ministr průmyslu a obchodu Síkela se následně opakovaně obracel písemně na představenstvo Liberty s varováním, že jejich manažerské postupy mohou mít právní dohru. Narážel mimo jiné na fakt, že z ostravské Liberty odešlo v minulých letech ve formě půjček do jiných částí Guptova holdingu sedm až osm miliard korun.

„Neodpovídáte na můj apel, aby se do Liberty vrátila významná část jejích pohledávek za firmami ze skupiny, ani na dotaz, kdy se tak stane,“ stěžoval si Síkela 22. února v dopisu adresovaném představenstvu Liberty Ostrava, který má redakce SZ Byznys k dispozici.

„Podle mého názoru je řešení situace ze strany majitelů zcela nedostatečné,“ dodal tehdy Síkela.

Tlak na vrácení půjčených peněz následně Liberty zohlednila v návrhu restrukturalizačního plánu. V něm stojí, že nejpozději do června 2025 vrátí postupně 160 milionů eur. To jsou podle současného kurzu přibližně čtyři miliardy korun. Tedy necelou polovinu z částky, kterou ostravská firma půjčila do jiných společností z Guptova koncernu. O osudu zbývajících peněz se v restrukturalizačním plánu nepíše nic.

„Část dluhu má firma v plánu vrátit, ale vůbec není jasné jak, konkrétní odpovědi jsme nedostali,“ uvedl po jednání s Guptou ministr průmyslu obchodu Síkela.

Kritický postoj vůči Liberty dlouhodobě zaujímá dodavatel energií Tameh Czech. Liberty dluží firmě kolem dvou miliard korun. Tameh kvůli tomu upadl do druhotné platební neschopnosti a zkrachoval. Věřitelé schválili Tamehu vyřešení úpadku reorganizací.

„Domníváme se, že za současné situace neexistují žádné záruky, že by cokoli, co se dá zpeněžit, včetně například nově přidělených emisních povolenek, nemohlo být znovu vyvedeno mimo Liberty Ostrava do jiných společností ovládaných panem Guptou,“ sdělil v reakci na jednání Gupty s vládou mediální zástupce Tamehu Patrik Schober.

Gupta se osobně angažuje v krizi okolo Liberty od poloviny února. Tehdy totiž hrozilo, že Liberty přijde o ochranu před věřiteli. Gupta měl tehdy kvůli tomu v Praze několik tajných jednání, nikoliv však s představiteli vlády.

Následně se Gupta na konci února objevil osobně u ostravského soudu, který o moratoriu jednal. Liberty se tam ochranu před věřiteli podařilo uhájit.

Stát má páku na Liberty prostřednictvím exportní pojišťovny EGAP. Ta Liberty v roce 2020 poskytla v rámci covidového programu Covid plus záruky za úvěr od společnosti Greensill Capital. Jenže Liberty měla problém půjčku splatit. Státní EGAP proto v září 2023 musel za Liberty vyplatit garanci 1,5 miliardy korun.

„Byla to jedna z velkých záruk, které jsme odškodňovali. Na druhou stranu máme v tomto případu skutečně silné karty v rukou, máme tam kvalitní zajištění a jsme první v řadě z hlediska uplatnění naší pohledávky. Děláme veškeré kroky, abychom minimalizovali možné ztráty, které by z toho plynuly,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel EGAP David Havlíček.

Liberty v současnosti podle šéfa státní pojišťovny plní dohody a svůj dluh vůči instituci splácí podle dohodnutého kalendáře.

Aktualizace: doplnili jsme vyjádření mluvčí Liberty Ostrava.