Hlavní obsah

Solární boom na jihu Česka brzdí dráty. Problém na víc než rok, říká EG.D

Foto: EG.D

Místopředseda představenstva společnosti EG.D Pavel Čada.

Reklama

Distribuční síť EG.D je na některých místech plná. Za rok se však připojování dalších zdrojů s přetokem pravděpodobně nevyřeší. Rozvoj sítě brzdí povolovací procesy a nesouhlas občanů. Podle šéfa EG.D se však blýská na lepší časy.

Článek

Fotovoltaiku připojíme, ale zatím jen bez přetoku. Tuto větu mohly slyšet některé domácnosti, které si především na jihu Moravy pořídily solární elektrárnu. V distribučním území společnosti EG.D bylo totiž loni a letos připojeno rekordní množství malých výroben solární elektřiny.

To vedlo k tomu, že se na některých místech kapacita v síti vyčerpala a pro další zdroje už nezbyl prostor.

EG.D proto investuje do posilování distribuční sítě na svém území, které se rozkládá v Jihočeském a Jihomoravském kraji, Kraji Vysočina a části Zlínského a Olomouckého kraje. „Pro další roky zdvojnásobíme investice do vysokého a nízkého napětí, které pokrývá oblasti, z nichž jsou připojeny mikrozdroje,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada.

Problém s připojováním dalších zdrojů by měly zmírnit například dvě nové rozvodny a kilometry nových kabelů. Tyto projekty však narážejí na nesouhlas úřadů nebo majitelů pozemků.

„Už přes 20 let se snažíme postavit linku velmi vysokého napětí ze Slušovic do Slavičína, která významně pomůže navýšit kapacitu sítě této oblasti ve Zlínském kraji, ale nemůžeme ji postavit. I když pro to děláme vše, co můžeme, prostě nemůžeme získat potřebná povolení,“ popisuje Čada. K urychlení výstavby podobných projektů by mohla přispět nová legislativa, za kterou aktuálně distributoři elektřiny lobbují.

Letos se v některých lokalitách v distribuční síti EG.D začaly objevovat lokality, ve kterých už se prostor pro připojování dalších zdrojů energie s přetokem do sítě zcela vyčerpal. Kde je aktuálně nejméně kapacity pro připojování nových fotovoltaik s přetokem?

Naše distribuční území se nachází na jihu České republiky, a jde tak o území s největším slunečním svitem. Je potřeba říct, že i předchozí fotovoltaická vlna zhruba 12 let zpátky toto území velmi zasáhla.

Často slýchávám, že nepřipojujeme, ale to není pravda. Situace, kdy zdroj nemůžeme připojit s okamžitým přetokem do sítě, jsou v řádu jednotek procent, ale je logické, že s nárůstem zájmu se to číslo zvyšuje. Máme dva zásadní důvody, kdy zdroj nemůžeme připojit. Ten první je kapacita sítě a ten druhý technické záležitosti typu napěťových poměrů, kdy máme odpovědnost i vůči ostatním zákazníkům v oblasti tak, abychom jim zajistili kvalitní a a spolehlivou dodávku elektrické energie.

Můžete jmenovat některá místa, kde je v tento moment připojení zdrojů s přetokem problematické?

Jde vždy o menší oblasti, kterých je po našem distribučním území více. Letos jsme ale zprovoznili tzv. mapu připojitelnosti, kde se zákazníci mohou na možnosti připojování dopředu podívat. Pokud bych ale byl konkrétnější, například v některých oblastech na jižní Moravě, jako jsou Kyjovsko, Břeclavsko, Hodonínsko, Znojemsko, ale také Otrokovicko, nemůžeme v současné době všem zákazníkům zajistit připojení s přetokem. Připojení fotovoltaiky bez přetoku do sítě, kdy je vyrobená energie přímo na místě rovnou spotřebována, je samozřejmě i v těchto lokalitách bez problémů.

Právě na EG.D se snesla kritika ze strany různých asociací a zájmových skupin kvůli omezením v připojování dalších zdrojů s přetokem. Říkají, že EG.D zaspala a neinvestovala dostatečně do posílení sítě. Co na tyto názory říkáte?

Musím se proti tomu ohradit. Investujeme do distribuční sítě miliardy korun ročně, ale když se podíváte na počty fotovoltaických elektráren na našem území, tak je to opravdu extrémně obsazené oproti zbytku republiky.

Kolik zdrojů s přetokem jste letos museli odmítnout a kolik od začátku letošního roku registrujete žádostí o připojení fotovoltaik do sítě?

Do poloviny letošního roku máme zhruba 25 000 žádostí od zákazníků na připojení mikrozdroje, což jsou právě domácí fotovoltaiky (zdroj s instalovaným výkonem do 10 kWp, pozn. red.), v loňském roce to bylo celkově 40 000. Co se týče těch odmítnutých čili těch, které připojíme, ale zatím jim neumožňujeme přetok, je v současné době něco okolo 10 procent.

EG.D

Společnost EG.D provozuje distribuční síť elektřiny v Jihočeském kraji, Jihomoravském kraji, Kraji Vysočina a v částech Zlínského a Olomouckého kraje. EG.D distribuuje také plyn v Jihočeském kraji a v části Kraje Vysočina.

Dříve se společnost jmenovala E.ON Distribuce, od roku 2021 změnila název na EG.D, v němž je schovaná anglická zkratka Electricity and Gas Distribution.

Jak se podle vás bude vyvíjet zájem o připojení po zbytek roku?

Předpokládáme, že letošní rok bude žádostí obdobný počet jako loni. Za poslední měsíce evidujeme menší pokles žádostí o připojení. V červenci a v srpnu jsme se zhruba ze 4000 žádostí měsíčně dostali na 2000. Od září se ale spustily nové dotační programy, takže čekáme, co to se zájmem zákazníků udělá.

Počet zdrojů připojených do sítě bude zřejmě narůstat. Jak se na to v EG.D připravujete?

V současné době každoročně investujeme přes šest miliard korun do naší distribuční sítě velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí. Pro další roky například zdvojnásobíme investice do vysokého a nízkého napětí, které pokrývá oblasti, z nichž jsou připojeny mikrozdroje.

Síť budeme ještě intenzivněji kabelizovat a tzv. smartifikovat, abychom měli i data, na základě kterých bychom ji mohli aktivně řídit, což je základní předpoklad pro budoucí fungování energetického ekosystému. Do budoucna bychom měli také aktivně motivovat spotřebitele k tomu, aby energii využívali tehdy, když jí bude nejvíce, a naopak. Od příštího roku také začínáme s plošnou instalací více než půl milionu smartmeterů, které nám potřebná data dodají.

Jaké další projekty kromě kabelizace a smartifikace sítě chystáte?

Na úrovni velmi vysokého napětí připravujeme se společností ČEPS (provozovatel české elektroenergetické přenosové soustavy, pozn. red.) dvě velké rozvodny. Jedna by měla být mezi Pelhřimovem a Táborem, druhá by měla stát u Hodonína. Měly by nám pomoct s vedením energie a kapacitami v síti.

Budou tyto dvě rozvodny stačit i do budoucna?

Pevně věřím, že ano.

Měly by problém s připojováním dalších zdrojů vyřešit?

Určitě ho nevyřeší celý, ale pomůžou s ním.

Do kdy by tyto dvě rozvodny měly stát?

Je to otázka několika let, můžeme se bavit do roku 2030. Není možné, abychom je měli hotové za rok. Jsou to stavby za vyšší stovky milionů korun. Výstavba rozvoden je náročná nejen finančně, ale i třeba povolovací procesy jsou velmi složité.

Máme zpracovanou novou koncepci, podle které budujeme sítě, rekonstruujeme je a připravujeme do budoucna tak, aby zákazníci mohli ze sítě odebírat minimálně 5 kW anebo dodávat do ní 3 kW v průměru na jedno odběrné místo.
Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D

Do roku 2030 ještě zbývá poměrně dlouhá doba. Podaří se problém s připojováním nových zdrojů vyřešit ještě dříve?

Máme zpracovanou novou koncepci, podle které budujeme sítě, rekonstruujeme je a připravujeme do budoucna tak, aby zákazníci mohli ze sítě odebírat minimálně pět kW anebo do ní dodávat tři kW v průměru na jedno odběrné místo. Což by mělo uspokojit poptávku klientů po připojování nových technologií, jako jsou fotovoltaiky, tepelná čerpadla nebo dobíjecí body pro elektromobily.

Ale nebude to příští rok. Provozujeme 63 tisíc kilometrů sítí a 20 tisíc trafostanic, což je běh na dlouhou trať. Nebyli bychom to schopni hned zafinancovat a realizovat, navíc nám k tomu v mnoha ohledech nepomáhá ani legislativa.

Narážíte na problémy s úřady a povolovacími procesy? Co konkrétně tyto projekty brzdí?

Jsou to majetkoprávní poměry, protože pozemky pro stavbu jsou buď obecní, nebo soukromé. Pak jsou to legislativní procesy, které se týkají územních rozhodnutí a stavebních řízení.

Například už přes 20 let se snažíme postavit linku velmi vysokého napětí ze Slušovic do Slavičína, která významně pomůže navýšit kapacitu sítě této oblasti ve Zlínském kraji, ale nemůžeme ji postavit. I když pro to děláme vše, co můžeme, prostě nemůžeme získat potřebná povolení. To stejné se děje na linkách směrem na České Velenice na jihu Čech. Jednáme s úřady, s majiteli pozemků, ale v současné době něco vyjednat je obrovský problém. Ale už se trochu blýská na lepší časy.

Připravuje se nějaká nová legislativa, která by celý proces mohla ulehčit a urychlit?

Ano, mluví se o tom a my se za to s kolegy z ostatních distribučních společností velmi přimlouváme. Situace je teď taková, že musíte získat územní povolení, musíte mít souhlasy majitelů pozemků, musíte mít i od příslušných úřadů souhlas k tomu, abyste mohli začít se stavbou, a získat všechna povolení je problém. Hovoří se ale o go-to zónách, ve kterých by výstavba vedení mohla být jednodušší.

Je možné, že ti, kteří jsou nyní ve frontě na připojení elektrárny s přetokem, se ani příští rok nemusí dočkat?

Může se to stát, protože některé oblasti jsou už obsazeny. Jak z předchozí solární vlny, tak z té současné, a síť samozřejmě pojme jenom určité množství. Je potřeba si říct, že v nejbližších letech se to asi někde nemusí podařit.

Velké solární parky, o kterých mluvíte, často vznikaly kolem roku 2010. Není přibližně 13 let dostatečně dlouhá doba na to, síť posílit tak, aby nedocházelo k vyčerpávání kapacity sítě v takové míře jako nyní?

My jsme síť samozřejmě posilovali, investice na modernizaci a smartifikaci se každoročně navyšují, nicméně současný nápor a zájem je enormní a i v posledních letech se objevují další velké solární projekty, které ze sítě kapacitu „ukusují“. Samozřejmě nemůžeme síť posilovat donekonečna, má to nějaké hranice, které souvisí s legislativním procesem i s finanční náročností. Určitě to není tak, že bychom 10 let čekali, až přijde další fotovoltaická vlna.

V oblastech, kde je sice kapacita z pohledu rezervovaného výkonu obsazena, ale není využívána, ji chceme dát k dispozici dalším zákazníkům. Diskutujeme o tom s orgány státní správy a snažíme se navrhovat legislativní kroky směrem k řešení této situace.

Podle našich měření zákazníci využívají zhruba 50 až 60 procent rezervovaného výkonu, čímž ale „blokují“ kapacity v síti, které by mohli využít další zájemci.
Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D

Jak velký problém představuje rezervovaná a následně nevyužitá kapacita v síti?

Problém to je. Část zákazníků, nejen na území EG.D, ale v celé České republice, nevyužívá celou kapacitu, kterou si zasmluvnilo, neboli smluvní rezervovaný výkon. Podle našich měření zákazníci využívají zhruba 50 až 60 procent, čímž ale vlastně „blokují“ kapacity v síti, které by mohli využít další zájemci.

Když si někdo v síti rezervuje vyšší kapacitu, než jakou nakonec ve skutečnosti využije, bude nevyužitý zbytek potom k dispozici někomu dalšímu?

Pokud si někdo rezervoval kapacitu 10 kW, je to pro nás rezervovaná smluvní hodnota, kterou musíme dodržet. Pokud by kapacitu nevyužil a také ji ve smlouvě s námi snížil, tak se samozřejmě otevírají prostory pro ostatní zákazníky.

V polovině příštího roku by měla začít platit novela energetického zákona o komunitní energetice, která umožňuje sdílet elektřinu a je založena právě na posílání přetoků do sítě. Do jaké míry bude možné na distribučním území EG.D elektřinu sdílet?

Od ledna letošního roku umožňujeme sdílení elektřiny v bytových domech. Novela, kterou zmiňujete, je ještě v legislativním procesu a nevíme, jaká bude její finální podoba, nicméně připravujeme se na to, abychom umožnili sdílení podle schválené legislativy. Ještě si ale počkáme na to, jak bude nakonec vypadat.

Reklama

Doporučované