Hlavní obsah

Soláry a teplo čeká v komunitní energetice boom

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Reklama

19. 12. 2022 8:41

Cesta k nové revoluci v české energetice se už rýsuje. Opožděná novela o komunitní energetice by mohla začít platit do roka. Rozvoj některých zdrojů ale brzdí další legislativní mezery.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V průběhu roku 2023 se otevřou dveře pro rozvoj komunitní energetiky v Česku. Umožní to novela zákona, která přichystá podmínky pro možné sdílení elektřiny mezi obyvateli bytového domu, vesnice, města, menšího území či v rámci budov. Lze si představit například několik domů odebírajících elektřinu z jedné solární elektrárny.

Komunity tak mohou využívat energii vyrobenou ze společného zdroje, například fotovoltaiky nebo družstevní větrné elektrárny. Cílem vlastní výroby elektřiny však není zisk, ale energetická soběstačnost a dodávky elektřiny či tepla za výhodnější ceny. Právě tato cesta může v současné době extrémních cen i obav, zda energie vůbec bude, řadě lidí pomoci.

Schválení novely zákona týkající se komunitní energetiky Ministerstvo průmyslu a obchodu pozdrželo kvůli obavám, zda energetická síť unese zapojení většího počtu obnovitelných zdrojů. 5. prosince ale už k novele skončilo připomínkové řízení a pokud projde vládou a Parlamentem, měla by začít platit v průběhu roku 2023.

„Zákon je potřeba co nejdříve dokončit, aby mohl být účinný, tedy mohli jsme začít se sdílením nejlépe od poloviny příštího roku, nejdéle od začátku 2024,“ okomentoval novelu předseda komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) Štěpán Chalupa.

Kromě energetické soběstačnosti je výsledkem komunitní energetiky také zlevnění odebrané elektřiny. Pokud totiž odběratel čerpá elektřinu bez prostředníků přímo ze zdroje, cena bude v průměru nižší než ze sítě.

„Obejít se bez obchodníka je ostatně jeden z nástrojů, jak v rámci energetického společenství dosáhnout lepších cen za energie,“ říká Tomáš Jagoš, vedoucí projektové pracovní skupiny Unie komunitní energetiky.

Výslednou cenu si totiž stanovuje samotné společenství lidí zapojených do projektu, ale pochopitelně v ní musí zohlednit náklady na výrobu u daného zdroje. „Na rozdíl od komerčních projektů, které podnikají za účelem zisku a veškerou elektřinu prodávají do sítě, je účelem energetického společenství poskytování služby. Nebude tak mít např. motivaci, aby v dobách vysokých cen, jako je tomu dnes, zvyšovalo cenu energií i svým členům,“ popisuje smysl komunit Jagoš.

Cena však bude záviset na mnoha faktorech, které souvisejí s konkrétním energetickým projektem. Záleží ale také na domluvě mezi jednotlivými členy družstva. „Na rozdíl od standardních obchodníků si proto ke sdílené elektřině nebudou připočítávat vysokou obchodní marži,“ říká právnička skupiny Frank Bold Eliška Beranová.

Navrhujeme systém tak, že při využití elektrizační soustavy zachováme při sdílení platbu za distribuci. Úspora bude na komoditě, tedy za silovou elektřinu.
Štěpán Chalupa, předseda komory OZE

Sdílení energií však musí předcházet vznik tzv. energetických společenství. Tento koncept už funguje například v sousedním Německu, které evropskou legislativu na rozdíl od Česka do svého právního systému implementovalo včas. „A v ní je zavedení energetických společenství klíčové proto, aby mohlo mezi jejími členy docházet ke sdílení elektřiny prostřednictvím veřejné distribuční sítě,“ říká Jagoš.

„Navrhujeme systém tak, že při využití elektrizační soustavy zachováme při sdílení platbu za distribuci. Úspora bude na komoditě, tedy za silovou elektřinu,“ říká Chalupa.

Počet zapojených obnovitelných zdrojů, především střešních fotovoltaik, od počátku energetické krize prudce roste. Zatím to potíže v distribuční síti nezpůsobuje, ale do budoucna je nutné ji posilovat.

„Jde o transformaci energetiky na mnoho decentrálních zdrojů. Sdílení samo o sobě nepřináší v tomto směru změnu. Naopak může pomoct řízení spotřeby, a tím stabilizaci systému tak, aby spotřeba byla využívána právě v době, kdy je dostupná energie z obnovitelných zdrojů,“ popisuje Chalupa.

Problémem většiny obnovitelných zdrojů ale je, že nejsou schopné vyrábět stejné množství energie v průběhu celého roku nebo i dne. Bude proto nezbytné, aby rozložení zdrojů elektřiny bylo rozmanité.

Lidé totiž většinou vidí příležitost ve fotovoltaice, ale komunitní energetika otevírá cestu i pro ostatní typy, jako je větrná elektrárna či centrální vytápění. Jagoš vidí pestrost například v zapojení různých způsobů, jak energii akumulovat.

„Pestrost musí pak být i na straně odběratelů. Jinými slovy, hypotetické energetické společenství, které by se skládalo jen z domácností v rodinných domech majících na střechách fotovoltaiku, by nejenže nemohlo sdílet elektřinu třeba v noci, ale patrně by mělo obtíže se sdílením i při ranních a večerních odběrových špičkách, a naopak vykazovalo velké přebytky přes poledne,“ říká Jagoš.

Stavba, která samotná zabere několik dní, spolkne na přípravu potřebných povolení v průměru sedm let.
Tomáš Jagoš, vedoucí projektové pracovní skupiny Unie komunitní energetiky

Na větrník 7 let

Naopak ale neočekává, že by v nejbližších letech v rámci energetických společenství došlo k rozvoji výroby energie z větru. Výstavbu větrných elektráren totiž provází podle něj zbytečně zdlouhavé povolovací procesy.

„Stavba, která samotná zabere několik dní, spolkne na přípravu potřebných povolení v průměru sedm let,“ upozorňuje Jagoš.

Získání povolení k vybudování větrníku je v některých částech republiky dokonce prakticky nemožné. „Hlavní bariéry jsou zásady územního rozvoje krajů, které často větrné elektrárny de facto zakazují, ačkoli soudy opakovaně rozhodly, že takový postup je nezákonný,“ říká právnička skupiny Frank Bold Beranová.

Podle ní by rozvoji mohlo pomoci například to, kdyby stát nařídil krajům, aby vyčlenily určitou část svého území pro stavbu větrných elektráren, stejně jako to udělalo Německo.

Právě kvůli těmto komplikacím u nás zatím mají větší šanci spíš komunitní soláry, kotelny a výtopny. „Zde naopak větší rozvoj očekáváme,“ říká Jagoš.

Zástupci jednotlivých organizací očekávají, že s platností nového zákona vzroste zájem o instalace nových zdrojů energie. „Nejdůležitější ze všeho teď je zjednodušit povolovací procesy, to je aktuálně největší brzda rozvoje obnovitelných zdrojů. Novelizace zákonů v tomto smyslu už začala, další jsou v přípravě,“ uvádí Chalupa.

Jako jednu z mezer v novele vidí Beranová také postup při připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě, kdy provozovatel distribuční soustavy některé žádosti o připojení odmítá.

Podle ní je ale těžko ověřitelné, zda provozovatel nějaký zdroj nepřipojil z důvodu, že v síti již opravdu není technická kapacita, nebo zda „drží místo“ jiným výrobnám.

„Pokud se transparentnost procesu připojování významně nezlepší prostřednictvím vhodných zákonných povinností pro provozovatele distribuční soustavy, může se stát, že část komunitně energetických projektů nebude možné vůbec realizovat,“ říká Beranová.

Česko má s implementací dvou směrnic evropské legislativy do svého právního systému zpoždění. Naopak v Německu už komunitní společenství fungují a ze společného zdroje nyní odebírají elektřinu levněji než za běžnou cenu na trhu.

Energii z komunitní fotovoltaiky čerpají například sociální byty v bavorském Kirchheimu, členové energetického družstva v Kammerbergu naopak odebírají energii díky komunitní větrné elektrárně a na principu sdílení energie z jednoho zdroje funguje také centrální vytápění v obci Herrsching am Ammersee v Horním Bavorsku.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované