Článek
Až se zima zeptá, co dělali čeští plynaři v létě, bude odpověď pravděpodobně radostnější než loni. České republice i ostatním evropským zemím se úspěšně daří plnit plynové zásobníky. K úterý 25. července činily tuzemské zásoby plynu 3,096 miliardy m3, loni 2,687 miliardy kubíků.
Z pohledů domácností i podnikatelů je tu jedna pozitivní skutečnost. Letos se zásobníky plní daleko levnějším plynem než loni, což se už nyní promítá do cen pro koncové zákazníky. Loni touto dobou stál plyn na nizozemském obchodním uzlu TTF cca 170 eur za MWh a jeho cenu stále ovládaly ruské hrozby zastavením dodávek plynu, které se nakonec naplnily. Nyní se cena pohybuje na pětině hodnoty loňského roku a plyn stojí kolem 30 eur za MWh.
Když po dosud nevysvětlených explozích na plynovodu Nord Stream I v září loňského roku Rusko ztratilo kontrolu nad cenami plynu a nenaplnily se ani katastrofické scénáře ohledně nedostatku energií, táhla cenu dolů hlavně klesající poptávka po surovině v EU. „Je skutečně zarážející, jak i ceny pod 30 eur za MWh nedokážou dostatečně nastartovat loni sníženou poptávku v průmyslovém sektoru. S příchodem zimního období se samozřejmě objeví opět poptávka spojená s využitím plynu pro vytápění,“ popisuje řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Cenu však budou ovlivňovat i další faktory, které způsobují její poklesy už nyní. „Věřím tomu, že se Evropě podaří společně nakoupit zásoby plynu. Cenové stropy na ceny elektřiny a plynu plus ochota evropských vlád situaci řešit ve finále ceny zklidnily. A to stále platí,“ říká zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Klíčovou neznámou ale je, jak chladná bude zima v Česku. Bartuška v minulosti opakoval, že Evropu čekají ještě dvě těžké zimy, a stojí si za tím stále. „To, že je v létě teplo a hezky, neznamená, že v listopadu nebude velká zima,“ myslí si Bartuška.
Ceny a dostatek plynu však nezávisejí jen na počasí na starém kontinentu, ale také ve východní Asii, která je největším světovým dovozcem zkapalněného zemního plynu (LNG). Velký zájem o plyn totiž logicky znamená jeho zdražení.
„Myslím, že bychom neměli podceňovat potenciál čínské poptávky, která se mimochodem v posledních dvou měsících výrazně posunula k meziročnímu růstu. V červnu byl dovoz LNG do Číny o 40 procent vyšší než před rokem,“ říká Kocůrek.
Čína však podle něj vlivem války na Ukrajině začala produkovat mnohem více vlastního plynu. „Červnový nárůst byl způsoben především zajímavým poklesem cen spotového LNG. Z toho lze tedy vyčíst pouze malou ochotu čínských odběratelů přeplácet finančně silné Evropany a fakt, že Čína bude dovážet pouze LNG za pro ni akceptovatelné ceny,“ vysvětluje Kocůrek.
Cena však může vzrůst i kvůli souhře nečekaných negativních událostí. „Otázkou je, jestli dojde, nebo nedojde k nějakému fyzickému útoku na evropskou plynovou infrastrukturu. Loňský rok ukázal, že jsme zranitelní. Kdyby někdo vážně poškodil hlavní plynovody do Evropy nebo by nastala nečekaná závada některého z hlavních LNG terminálů, nebude mít problém. Ale na žádnou z těchto věcí si nemůžeme vsadit,“ upozorňuje Bartuška.
Při soudobé kombinaci několika těchto faktorů, ne nutně všech najednou, lze krátkodobě očekávat podobné cenové výkyvy, jako jsme zažívali loni v zimě. Již ne však rekordní hodnoty z loňského srpna.
Zatím ale vše vypadá optimisticky, a jelikož se Evropě podařilo nahradit ruský plyn z jiných regionů, není už třeba mít obavy o jeho nedostatek. Otázkou je zatím pouze to, jak vysoko může cena vzrůst. K nepředvídatelným událostem se může přidat ještě silnější poptávka v jižní Asii a Číně a také cílené zastavení dovozu plynu z Ruska do Evropy. Nemalé objemy totiž stále proudí přes Ukrajinu.
„Při soudobé kombinaci několika těchto faktorů, ne nutně všech najednou, lze krátkodobě očekávat podobné cenové výkyvy, jako jsme zažívali loni v zimě. Již ne však rekordní hodnoty z loňského srpna,“ popisuje Kocůrek.
Loni v létě dosahovaly ceny energií rekordních výšek. Hranici překonaly v srnu, kdy se MWh elektřiny obchodovala i za více než 1000 eur.
Ruský plyn však Evropa nahradila na základě krátkodobých kontraktů s jinými zeměmi, a tak jsou země včetně Česka vystaveny výraznějším výkyvům světových cen plynu, které se přelijí i do evropských cen plynu. Problém je právě v jejich krátkodobosti. Funguje zde stejné pravidlo jako u domácností, při smlouvě na delší dobu se lidé nemusí bát toho, co se každý den či týden děje na burze. U krátkodobých smluv ale ano. „V tomto smyslu jsme bohužel podobně připraveni jako v loňském roce,“ dodává Kocůrek.
Cenu však aktuálně zklidňuje množství plynu v evropských zásobnících. Přestože jsou letos plnější než loni, podle dat Energetického regulačního úřadu se za první pololetí 2022 do Česka dovezlo 4,85 miliardy m3 plynu, za stejné období 2023 pak přiteklo 3,71 miliardy m3 plynu.
„Je to samozřejmě dáno jinou spotřebou, která je v letošním roce nižší než loni. Také stavem zásobníků na konci zimy 2022 a 2023. Letos zůstalo v zásobnících k poslednímu březnu o 1,3 miliardy kubíků více než před rokem. Dovoz plynu tudíž nebyl tolik potřeba,“ vysvětluje situaci Kocůrek.
Do vysokých cen energií se promítají také faktory, které cenu energií ovlivňovaly ještě před událostmi z loňského února, tedy ceny emisních povolenek a evropské požadavky na dekarbonizaci energetiky.
