Článek
Ceny zemního plynu na evropském velkoobchodním trhu změnily směr. Po relativně kontinuálním poklesu od loňského prosince se křivka na burze vrátila k růstu.
Cena plynu s dodávkou v následujícím měsíci na virtuálním obchodním uzlu TTF v Rotterdamu, který je pro evropský trh určující, ve čtvrtek vzrostla téměř o čtvrtinu. V jednu chvíli se cena dostala téměř na 50 eur za MWh, později se propadla na 41 eur za MWh.
Ještě na začátku týdne byla 31 eur (737 Kč), a začátkem června klesla dokonce pod 25 eur (595 Kč). Nejistota v posledním týdnu však trh rozkolísala.
Současný růst cen je podle odborníků jen krátkodobý. Například ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor doufá, že ceny plynu už dál výrazně růst nebudou. „Cena vzrostla z tak nízkých hodnot, které byly dlouhodobě neudržitelné. Ceny na úrovni 25 eur za MWh ani neodpovídají nákladovému řetězci,“ popisuje. Navýšení se zatím propíše do spotových produktů.
Růst na 30 až 40 eur za MWh podle něj odpovídá situaci, kdy se nic zlého neděje.
Trhy zaskočila zpráva o připravovaném a definitivním konci těžby zemního plynu v nizozemském ložisku Groningen. „Ještě to není definitivně potvrzeno, ale už se o tom spekuluje a obchodníci s tím začali počítat,“ vysvětluje Gavor.
Zatím to vypadá tak, že se ložisko definitivně uzavře ještě před začátkem topné sezony. „Už v říjnu přestane těžba, ale nezlikvidují se vrty, takže by se dala v řádu 14 dnů těžba obnovit, pokud bude nějaká energetická krize,“ říká Gavor.
Ložisko v Groningenu je největší v Evropské unii a zároveň jedno z deseti největších na světě. Stále sice disponuje zásobami ve výši 450 miliard m3 plynu, což odpovídá celkové roční spotřebě plynu v EU. Rozsáhlá těžba však vedla k častějším zemětřesením v dané oblasti, a tak se v posledním desetiletí začala postupně utlumovat.
Vzhledem k rozsahu výpadku dodávek byl cenový výkyv až o 20 eur za MWh sice výrazný, ale vzhledem k rozsahu poptávky je přiměřený.
Loni v říjnu dosahovala pouze 2,8 miliardy kubíků plynu ročně, což je nejnižší možné množství, a tvoří tak pouhá čtyři procenta dob z nejvyšší produkce, která činila 70 miliard kubíků plynu.
Gavor odstavení Groningenu přirovnává ke konci jaderné energie v Německu. „S nizozemským ložiskem je to něco podobného, i když nyní to vypadá, že konec bude definitivní. Je to špatná zpráva. Kdyby byla taková, že k odstavení dojde 31. března 2024, myslím, že by to obchodníci uvítali, a možná že by cena plynu nyní byla o pět eur nižší,“ říká Gavor.
Menší roli v růstu cen plynu hraje také údržba plynárenských soustav včetně LNG terminálů, a to především v Nizozemsku. Zahýbalo s nimi prodloužení odstávky norského zařízení na přepracování těženého plynu v těžebním poli Nyhamna.
„Téměř o měsíc prodloužená odstávka omezí norský export přibližně o ekvivalent toho, co dnes EU dováží z Ruska přes Ukrajinu. Vzhledem k rozsahu výpadku dodávek byl cenový výkyv až o 20 eur za MWh sice výrazný, ale vzhledem k rozsahu poptávky je přiměřený,“ říká řídící konzultant společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Původně měla odstávka trvat jen do poloviny tohoto týdne, ale nakonec byla kvůli závadě chladicího systému prodloužena do 21. června, následně až minimálně do poloviny července. Podle agentury Reuters Nyhamna, která zpracovává pětinu až čtvrtinu norského zemního plynu, pracuje na vyřešení problému.
Podle Kocůrka trh aktuálně funguje, jak má, a nízké ceny reflektují aktuální nízkou poptávku po plynu. Další růst cen však lze očekávat v průběhu podzimu.
„Lze logicky očekávat i nárůst poptávky související s blížící se topnou sezónou. Na druhou stranu si musíme stále připomínat, že trh je na podobné situace citlivější, než byl před válkou na Ukrajině. S tímto vědomím musíme sledovat aktuální pozitivní vývoj a být obezřetní v rámci očekávání před topnou sezónou, kdy mohou ceny vzrůst na vyšší úroveň,“ popisuje Kocůrek.
Cenu plynu však do budoucna dlouhodobě ovlivní ještě zprávy o ekonomické situaci v Číně. Loni byla čínská poptávka po zkapalněném zemním plynu o 40 miliard kubíků nižší, neboť se čínské hospodářství ještě zcela neoživilo po pandemických uzávěrkách.
Když tamní ekonomika poroste, poroste poptávka po energiích včetně zemního plynu. „Vzhledem k tomu obrovskému trhu to představuje třeba o 10 mld. kubíků plynu navíc, které Čína bude poptávat na světovém trhu a které Evropa bude muset přeplatit,“ popisuje Gavor.
Růst cen plynu se promítá i do velkoobchodních cen elektřiny, protože závěrným zdrojem, tedy posledním zdrojem nutným pro udržení stability elektrické sítě a vyrovnání poptávky a nabídky, je stále plynová elektrárna. Plyn se podílí na tvorbě ceny elektřiny z těchto zdrojů zhruba 60 až 70 procenty, dále na ni má vliv cena emisní povolenky, která aktuálně přesahuje 90 eur za kus, respektive tunu CO2.
V minulých týdnech se cena elektřiny na burze PXE pohybovala lehce nad 120 eury za MWh, ve čtvrtek však stoupla na 153 eur za MWh.
Současné ceny elektřiny se však nacházejí zhruba o třetinu níže než loni a plyn je oproti loňsku na burze levnější o 40 procent. Historického maxima pak ceny energií dosáhly v srpnu 2022, kdy ceny elektřina překonala hranici 1000 eur za MWh a plyn se obchodoval za cenu vyšší než 350 eur za MWh.
