Článek
Špičky čínské politiky se scházejí v Pekingu, aby rozhodly o klíčových cílech a ambicích země na zbytek desetiletí. Přibližně každý rok se nejvyšší politický orgán země, Ústřední výbor Komunistické strany Číny, schází na týdenní schůzi, známé také jako plenární zasedání.
Rozhodnutí přijatá na tomto zasedání nakonec vytvoří základ pro příští pětiletý plán Číny – plán, kterým se bude druhá největší ekonomika světa řídit v letech 2026 až 2030.
Kompletní plán bude hotov až příští rok, ale úředníci pravděpodobně naznačí jeho obsah již ve středu a další podrobnosti zveřejní do týdne.
„Západní politika funguje na volebních cyklech, ale čínská politika funguje na plánovacích cyklech,“ říká Neil Thomas, odborník na čínskou politiku z Asia Society Policy Institute.
„Pětileté plány jasně stanovují, čeho chce Čína dosáhnout, naznačují směr, kterým se chce vedení ubírat, a směřují zdroje státu k těmto předem stanoveným závěrům,“ dodává.
Na první pohled se myšlenka stovek úředníků v oblecích, kteří si podávají ruce a vypracovávají plány, může jevit jako nudná – ale historie nám říká, že to, o čem rozhodují, má často obrovské dopady na celý svět.
Redakce BBC přinesla příklady, kdy čínský pětiletý plán přetvořil globální ekonomiku.
1981–1984: „Reforma a otevření“
Je obtížné přesně určit, kdy Čína zahájila svou cestu k ekonomické moci, ale mnoho členů strany rádo uvádí datum 18. prosince 1978.
Téměř tři desetiletí byla čínská ekonomika přísně kontrolována státem. Centrální plánování sovětského typu však nedokázalo přinést prosperitu a mnoho lidí stále žilo v chudobě.
Země se stále zotavovala z devastující vlády Mao Ce-tunga. Velký skok vpřed a kulturní revoluce – kampaně vedené zakladatelem komunistické Číny s cílem přetvořit ekonomiku a společnost země – si vyžádaly miliony životů. Na třetím plenárním zasedání 11. výboru v Pekingu nový vůdce země Teng Siao-pching prohlásil, že je čas přijmout některé prvky volného trhu.
Jeho politika „reforem a otevření“ se stala nedílnou součástí dalšího pětiletého plánu, který začal v roce 1981. Vytvoření zvláštních ekonomických zón s volným obchodem změnily životy lidí v Číně.
„Dnešní Čína předčila nejodvážnější sny lidí v 70. letech,“ říká. „Pokud jde o obnovení národní hrdosti a upevnění jejího postavení mezi velmocemi světa,“ dodává Thomas pro BBC.
Zároveň však došlo k zásadní proměně globální ekonomiky. Do 21. století byly miliony pracovních míst v západním výrobním sektoru přesunuty do nových továren v pobřežních oblastech Číny.
Ekonomové tento jev nazývají „čínským šokem“ a je jednou z hnacích sil vzestupu populistických stran v bývalých průmyslových oblastech Evropy a Spojených států.
Například ekonomická politika Donalda Trumpa – jeho cla a obchodní války – má za cíl vrátit americká pracovní místa ve výrobním sektoru, která byla v předchozích několika desetiletích ztracena ve prospěch Číny.
2011–2015: „Strategická rozvíjející se odvětví“
Postavení Číny jako dílny světa bylo upevněno poté, co v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace. Na přelomu století však vedení Komunistické strany již plánovalo svůj další krok.
Obávala se, že Čína upadne do takzvané „pasti středních příjmů“. K tomu dochází, když země na vzestupu již nemůže nabízet extrémně nízké mzdy, ale zároveň nemá inovační kapacitu k vytváření špičkových výrobků a služeb vyspělé ekonomiky.
Místo pouhé levné výroby proto Čína potřebovala najít takzvané „strategické rozvíjející se odvětví“ – termín, který byl poprvé oficiálně použit v roce 2010. Pro čínské vůdce to znamenalo zelené technologie, jako jsou elektromobily (EV) a solární panely.
Vzhledem k tomu, že změna klimatu se stávala v západní politice stále důležitějším tématem, Čína mobilizovala do těchto nových odvětví bezprecedentní množství zdrojů.
Dnes je Čína nejen nesporným světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a elektromobilů, ale má také téměř monopol na dodavatelské řetězce vzácných zemin potřebných k jejich výrobě.
Jak je na tom nyní čínská ekonomika
Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,8 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 5,2 procenta ve druhém čtvrtletí a bylo nejpomalejší za poslední rok. Zpomalení tempa růstu způsobily hlavně napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy, slábnoucí domácí poptávka a přetrvávající realitní krize. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil čínský statistický úřad. Výsledky však byly v souladu s očekáváním analytiků.
Meziměsíčně pak hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 1,1 procenta, zatímco analytici v anketě agentury Reuters očekávali zvýšení o 0,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí HDP mezičtvrtletně stoupl o jedno procento.
Za leden až září ekonomika vzrostla o 5,2 procent. To naznačuje, že růst je na cestě k dosažení vládního cíle, který počítá s ročním zvýšením HDP kolem pěti procent.
Zdroj: ČTK
Čínská nadvláda nad těmito klíčovými zdroji, které jsou také zásadní pro výrobu čipů a umělou inteligenci, ji nyní staví do silné pozice na globální úrovni. A to natolik, že nedávný krok Pekingu k zpřísnění kontrol vývozu vzácných zemin byl Trumpem označen za pokus „držet svět v zajetí“.
Ačkoli „strategické rozvíjející se síly“ byly zakotveny v dalším pětiletém plánu v roce 2011, zelené technologie byly identifikovány jako potenciální motor růstu a geopolitické moci již na počátku 21. století tehdejším čínským vůdcem Hu Jintao.
„Touha Číny po větší soběstačnosti v oblasti ekonomiky, technologií a svobody jednání má dlouhou historii – je součástí ideologie Komunistické strany Číny,“ vysvětluje Neil Thomas.
2021–2025: „Vysoce kvalitní rozvoj“
Podle BBC to může vysvětlovat, proč se čínské pětileté plány v poslední době zaměřují na „vysoce kvalitní rozvoj“, který formálně představil Si Ťin-pching v roce 2017. To znamená zpochybnit americkou dominanci v oblasti technologií a dostat Čínu do čela tohoto odvětví.
Domácí úspěchy, jako je aplikace pro sdílení videí TikTok, telekomunikační gigant Huawei a dokonce i model umělé inteligence DeepSeek, jsou důkazem technologického boomu Číny v tomto století.
Západní země to však stále více vnímají jako ohrožení své národní bezpečnosti. Následné zákazy nebo pokusy o zákazy populárních čínských technologií ovlivnily miliony uživatelů internetu po celém světě a vyvolaly hořké diplomatické spory.
Dosud Čína poháněla svůj technologický úspěch pomocí amerických inovací, jako jsou například pokročilé polovodiče společnosti Nvidia.
Vzhledem k tomu, že jejich prodej do Číny byl nyní Washingtonem zablokován, lze očekávat, že se „vysoce kvalitní rozvoj“ promění v „nové kvalitní produktivní síly“ – nový slogan, který Xi představil v roce 2023 a který klade větší důraz na domácí hrdost a národní bezpečnost.
To znamená, že Čína se dostane na špičku v oblasti výroby čipů, výpočetní techniky a umělé inteligence – nebude závislá na západních technologiích a bude imunní vůči embargům.
Soběstačnost ve všech oblastech, zejména na samém vrcholu inovací, bude pravděpodobně jedním z ústředních principů příštího pětiletého plánu.
„Národní bezpečnost a technologická nezávislost jsou nyní určujícím posláním čínské hospodářské politiky,“ vysvětluje Thomas zpravodajskému serveru BBC. „Opět se vracíme k nacionalistickému projektu, který je základem komunismu v Číně, aby se zajistilo, že už nikdy nebude ovládána cizími zeměmi.“
