Článek
Stále více čtenářů kupuje knihy z druhé ruky. Pořizují je jak v kamenných antikvariátech, tak na těch internetových. Prodejci, kteří se specializují na použité knihy, už dnes nenabízejí jen starší nebo vzácné tituly. Většinu prodejů tvoří knihy vydané v posledních letech.
V České republice se ročně vydá přibližně 12 000 až 14 500 nových knižních titulů. Česko se dlouhodobě řadí mezi země s jedním z nejhustších nakladatelských trhů na obyvatele, přičemž průměrný náklad jednoho titulu se často pohybuje kolem 2000 kusů. To také znamená, že v českých knihovnách leží ohromné množství titulů, kterých se lidé chtějí i zbavit a uvolnit místo novým knihám.
Důvodem zájmu o použité knihy je podle ředitele a spolumajitele prodejny použitých knih Restorio Romana Frajta kombinace snahy ušetřit a většího důrazu na ekologii. „Průměrná cena je kolem 115 až 120 korun. Nové knihy stojí tak 400 korun. Ve výsledku je použitá kniha za minimálně poloviční cenu, ale většinou i levnější,“ vysvětluje.
Čtenáři dnes berou knihy z druhé ruky a nákup nové knihy jako rovnocennou volbu. „Většina lidí nákupní cesty kombinuje, pro srdcovou novinku jdou do knihkupectví, ale u ostatních titulů nebo učebnic už automaticky hledají levnější alternativu na platformách, jako jsou Reknihy,“ říká zase zakladatel platformy Reknihy Tadeáš Kula.
Lidé se dnes také častěji zbavují knih, které už přečetli. Asi 80 procent knihoven domácností tvoří podle Sáry Fikr z marketingového oddělení firmy Knihobot knihy, které už majitelé nepotřebují. Platformy jako Knihobot, Reknihy nebo Restorio tyto použité knihy, které se majitelé rozhodnou prodat, dále nabízejí hlavně online na webu.
Tito prodejci fungují jako online bazar a komise knih. Majitelé knih jim posílají výtisky, které prodejci nafotí, nacení a nabídnou k prodeji. Například Reknihy majitelům zaplatí asi 50 procent prodejní ceny (po odečtení poplatku zhruba 25 korun). Nejdříve ovšem musí platformy zkontrolovat stav knihy a to, a zda jsou produkty stále „jako nové“.
„Tento pragmatický přístup potvrzují i data Národní knihovny a Akademie věd. Ačkoliv čte stále přes 70 procent populace, průměrný počet přečtených knih mírně klesá. Čtenáři jsou proto při nákupu vybíravější a second hand je pro ně logickou první volbou, jak si dopřát kvalitu, ale za zlomek ceny,“ říká Kula. Například knihy jako dárky lidé ovšem stále preferují z tradičních knihkupectví.
Z prodeje použitých knih čerpá celý trh
Podíl prodeje knih z druhé ruky na celém knižním trhu nyní dosahuje okolo osmi až deseti procent. „Myslím, že bude ještě nějakou dobu růst rychleji než celkový knižní trh. Nejspíš ale nepřesáhne 15 až 20 procent celého trhu,“ míní Frajt.
Rozvoj sekundárního knižního trhu je nyní na vzestupu. Například Restorio, které Frajt vlastní spolu s nakladatelstvím Albatros Media, podobně jako konkurence roste o několik desítek procent ročně. Loni se prodejci podařilo prodat přes milion knih, což bylo meziročně asi o 30 procent více.
Firmě Knihobot, která v tuzemsku na trhu s knihami z druhé ruky suverénně vede, se v Česku loni podařilo poslat do oběhu 2,7 milionu knih a její tržby činily 863 milionů korun. Firma působí celkem na osmi trzích, kromě tuzemska také na Slovensku, v Německu, Rakousku, Itálii, Nizozemsku, ve Španělsku a Francii. Celkem Knihobot (mezinárodně známý jako Bookbot) prodal loni pět milionů knih, což je 55procentní nárůst oproti předchozímu roku.
V roce 2024 dosáhl celý trh s použitými knihami obratu 550 milionů korun. To je o 170 milionů více než předchozí rok. Vychází to ze Zprávy o českém knižním trhu, kterou nyní připravuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů.
„Můj odhad pro rok 2025 počítá s růstem na 650 až 750 milionů korun. Realita je pak ještě vyšší, protože oficiální statistiky nezahrnují marketplaces jako Vinted nebo Aukro, kde se uskutečňuje další objem prodejů. Skutečný podíl knih z druhé ruky na celém trhu je tak ještě vyšší,“ předpovídá Kula.
Knižní second hand je podle Fikr jakýmsi filtrem knižního trhu. „Tím, že je cenotvorba jasně formována zájmem čtenářů, dokáže oddělit literaturu, která nemá na trhu z dlouhodobého hlediska perspektivu – především kvůli nekvalitě, nízké nadčasovosti nebo vysokým nákladům, ve kterých vyšla,“ říká expertka.
„Z dlouhodobého hlediska to může vytvořit přirozený tlak na to, aby se při tisku upřednostňovaly tituly s dlouhodobou kvalitou nad tiskem o velkém nákladu s předem očekávanou remitendou. Celoevropský knižní trh dnes totiž stojí v podstatě na stejném principu jako fast fashion: Knihy se tisknou v nákladech, o kterých se ví, že jsou neprodejné. Věříme, že second hand v tomto dokáže sehrát pozitivní harmonizující roli,“ míní.
Z prodeje použitých knih podle Fikr může čerpat celý trh, protože zvyšuje frekvenci knižních nákupů. „Mezi zákazníky second handů a knihkupectví nejsou dnes nějak zásadní rozdíly. Second hand je běžný mainstream a velice často i volba číslo jedna. Čerpají z toho však i knihkupectví, second hand podporuje ,cykly v knihovně‘, umožňuje ji periodicky obměňovat. To vytváří prostor i pro nákup nových knížek, které by lidé jinak nekoupili,“ vysvětluje.
