Jak drahé budou příští rok peníze. Zítra se rozhodne

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se ve čtvrtek sejde, aby letos naposledy rozhodla o nastavení úrokových sazeb. Sedm radních čeká zásadní debata a pravděpodobně také velmi těsné hlasování. Ve hře je totiž první snížení úroků po roce a půl, které může ovlivnit trh včetně hypoték.

Tomuto kroku nahrává kromě horší kondice tuzemské ekonomiky také inflace, která postupně míří ke kýženému dvouprocentnímu cíli centrální banky, byť její meziroční hodnota činila v listopadu 7,3 procenta. Do tohoto čísla se ovšem promítl efekt nižší srovnávací základny, který způsobil vládou loni zavedený dočasný úsporný tarif na energie. Bez něj by byla inflace dle odhadů přibližně kolem pěti procent.

Výraznějším krokem by se inflace mohla k cíli centrální banky přiblížit hned v úvodu roku 2024. Alespoň tak to je narýsováno v aktuální prognóze ČNB, podobně to vidí i část ekonomů. Mix klesající inflace spolu se zpomalením tuzemské ekonomiky tak přiživuje argumenty alespoň pro drobné snížení sazeb o čtvrt procentního bodu již tento čtvrtek.

Hlavní sazba, takzvaná repo sazba, od níž se odvíjí ceny úvěrů pro podniky a domácnosti, by se tak mohla dostat pod sedmiprocentní hranici, na kterou ji loni v létě posunula tehdejší „Rusnokova“ rada, než se kormidla chopil současný guvernér Aleš Michl, pod nímž vládla úroková stabilita.

Na stole je ovšem i druhý scénář, kterému pro změnu nahrává možné výraznější lednové zdražování zboží a služeb. Právě tato neznámá část rovnice, tedy jak podnikatelé a firmy upraví své ceníky, může u části bankovní rady vyvolat nejistotu, v jejímž důsledku posunou uvolnění měnové politiky až na příští rok.

„Nejistota ohledně lednového přecenění se výrazně nesnížila. Pro mě je tedy prosincové zasedání v tuto chvíli 50 na 50,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

Podle radního Jana Procházky však odložení snížení sazeb na únor může vytvořit dojem, že ČNB si nevěří, že se její výhled tříprocentní meziroční inflace v lednu naplní. Procházka je však přesvědčen, že inflace se k trojce dostane, jak řekl pro agenturu Reuters.

Zmínil také, že s dokončením cyklu zvyšování sazeb významných centrálních bank se pozornost trhů obrátila k načasování prvních poklesů. „Tím pro mě ustoupilo jedno z významných rizik bránících snížení sazeb u nás,“ dodal.

Zamrazilová i Procházka patřili na posledním měnovém zasedání v listopadu k pětičlenné většině v bankovní radě, která odhlasovala stabilitu sazeb. Pokud by ve čtvrtek změnili názor, mělo by to na uvolnění měnové politiky stačit.

Co se týče nejbližších kroků ČNB, jasno má i viceguvernér Jan Frait, který pro snížení sazeb hlasoval už v listopadu společně s Tomášem Holubem. „Považuji za možné, či dokonce žádoucí velmi opatrně přistupovat k uvolnění měnové politiky (…), protože evidentně opadávají inflační tlaky,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

„Soudě podle vývoje ekonomických dat i komunikace samotných členů bankovní rady se nejpravděpodobnější zdá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu už na předvánočním měnovém jednání,“ komentuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa. A přidávají se k němu i další odborníci, jež oslovily SZ Byznys.

Podobně to vidí například hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Odklad na začátek února, kdy ČNB ještě nebude tak či tak znát lednovou inflaci, by nepřinesl příliš mnoho informací navíc, a odkládání prvního kroku až na další jednání koncem března by už bankovní rada ve světle posledního vývoje dle mého názoru nechtěla,“ vysvětluje.

Právě nejistota kolem lednové inflace, která zároveň nastaví úroveň pro celý příští rok, je ale hlavním argumentem pro ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera, že bankovní rada s prvním snížením sazeb počká až na únor. „Číslo lednové inflace sice bude známo až po termínu únorového zasedání ČNB, jisté indikace o vývoji cen a zároveň i mezd na začátku roku 2024 ale centrální banka již mít bude,“ říká.

Ekonomové se obecně shodují, že rozhodování bude těsné. Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler očekává první snížení sazeb ve čtvrtek. Zároveň se však domnívá, že k tomuto kroku by mělo dojít až v březnu. Podle něj je totiž nutné vzít v potaz současnou úroveň inflace i kumulovaný nárůst cenové hladiny z posledních let, a to navzdory méně vitální tuzemské ekonomice.

„Některé faktory jako růst cen potravin by měly ČNB taktéž motivovat k opatrnosti. Pokud by ČNB chtěla demonstrovat odhodlání inflaci skutečně porazit, tak by měla se snižováním vyčkat,“ myslí si Pfeiler.

Ať už centrální banka sníží sazby v prosinci nebo až v příštím roce, jedno je podle ekonomů velmi pravděpodobné. Základní úroková sazba bude v horizontu jednoho roku na úrovni kolem čtyř procent, pokud se nenaskytnou nová rizika, která by vyžadovala změnu měnové politiky.

Sázka na pokles úrokových sazeb ČNB se projevuje také v poklesu tržních sazeb u instrumentů se splatností tři až 10 let neboli dlouhodobých sazeb. Tento pohyb dolů dovoluje bankám, aby snižovaly sazby u hypoték. A některé banky už tyto kroky podnikají.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypotečních úvěrů v listopadu mírně poklesla z říjnových 5,71 procenta na 5,67 procenta a je nejnižší od července minulého roku, vyplývá z údajů České bankovní asociace. I přes uvedený vývoj však zůstávají hypoteční sazby z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké a na podobných úrovních jako v současnosti se nacházely také v letech 2008 a 2009.

Svižnější pokles sazeb ČNB ekonomové přikládají slabšímu výkonu domácí ekonomiky. „Ta letos mírně klesne, zatímco v roce příštím by už měla růst, avšak pravděpodobně stále relativně pomalu,“ říká Gürtler z Komerční banky.

„Lze si představit snižování o čtvrt, maximálně o půl procentního bodu na jednom jednání,“ odhaduje ekonom Seidler z bankovní asociace.

Se scénářem rychlejšího poklesu úroků souhlasí také Skořepa z České spořitelny. Podmínkou podle něj je, že leden nepřinese dramatické zdražování. „Výsledkem by pak mělo být celkové snížení repo sazby do konce roku 2024 možná až ke čtyřem procentům,“ říká.

Podobně to vidí také Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank pro Česko, podle nějž se ČNB ve čtvrtek odhodlá ke snížení hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. „Centrální banka následně v příštím roce sníží svoji úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu v každém z prvních tří čtvrtletí a poté o půl procentního bodu na konečná čtyři procenta na konci roku 2024,“ předvídá.

Pfeiler z Cyrrusu pak upozorňuje na přehnaná očekávání trhu, která momentálně v ročním horizontu věští pokles úroků o 2,6 procentního bodu, tedy nad čtyři procenta.

„Souvisí to s tím, že investoři, včetně těch sledujících velké centrální banky, vkládají neúměrnou důvěru do předpokládaného razantního uvolňování měnové politiky. Pokud se naplní scénář pokračování dezinflačního procesu, bude se sazba na konci roku 2024 pohybovat spíše poblíž pěti procent,“ uzavírá.