Článek
Německý parlament dnes schválil takzvaný zastřešující zákon o kritické infrastruktuře. Země tím poprvé sjednotí bezpečnostní pravidla pro firmy, které působí v odvětvích důležitých pro fungování země.
Vládní koalice musela návrh na poslední chvíli přepracovat. Vedl ji k tomu nedávný rozsáhlý výpadek proudu na okraji Berlína, který způsobila sabotáž jediného zařízení.
Provozovatelé energetických nebo telekomunikačních sítí budou muset nyní nově vypracovat bezpečnostní koncept pro své klíčové areály. Měli by je například oplotit a vybavit alarmem.
Až dosud se totiž řídili relativně volnými předpisy a případně i regionálními pravidly. Německo teď ale základní regulaci sjednotí, aby kritickou infrastrukturu lépe chránilo.
Každý provozovatel bude muset své nouzové plány průběžně upravovat. Vedle možné sabotáže nebo teroristického útoku má ve scénářích pracovat i s možností přírodní katastrofy, zejména co se týče povodní.
Doteď platil v Německu jen zákon na ochranu digitální infrastruktury. Té fyzické se celostátní regulace týkaly jen okrajově, obvykle byly součástí legislativy o jednotlivých odvětvích. Jednotný koncept ale chyběl.
Spolkovou vládu k novému opatření vede hlavně mezinárodní situace. V Evropě se množí případy sabotáží, ve kterých mohlo nějakou roli sehrát Rusko, případně i Čína. V Německu se k tomu přidává i série žhářských útoků, ke kterým se hlásí zejména krajně levicové spolky. A kontrarozvědka varuje i před výrazným vzestupem krajní pravice.
Zásadním momentem, který debatu o ochraně infrastruktury posílil, byla lednová sabotáž kabelů na okraji Berlína. Ke žhářskému útoku se přihlásilo jedno ultralevicové uskupení a desítky tisíc domácností kvůli incidentu zůstaly několik dní bez proudu.
Vláda po této zkušenosti přehodnotila hlavně jednu věc. Z internetu a databází by měly zmizet citlivé informace, které by mohli pachatelé při plánování podobných akcí zneužít.
Končí éra úplné otevřenosti
Na veřejně dostupných mapách se totiž nyní dá snadno vyhledat celá řada zařízení. Od transformátorů přes vodárny až po telekomunikační vysílače. A Německo to chce s ohledem na bezpečnost zastavit. Provozovatelům a správcům sítí se tak podle nově schváleného zákona omezí povinnost sdílet citlivé údaje – včetně těch o umístění důležitých zařízení.
Spolkové i regionální úřady mají zároveň přezkoumat, kolik dostupných dat musejí vůbec do budoucna sdílet s veřejností. A zároveň by měly mít rozpracované plány pro případ výpadku některého ze zařízení.
„Musíme upustit od široko rozkročené transparentnosti a soustředit se na větší odolnost,“ prohlásil včera spolkový kancléř Friedrich Merz.
Nová legislativa má celý proces pouze nastartovat. Shodují se na tom zástupci vlády, kteří slibují další reformy, stejně jako opozice, podle které i nový zákon nejde dostatečně daleko.
„Od opravdu potřebné a zároveň jednotné ochrany naší kritické infrastruktury zůstáváme na míle vzdálení,“ řekl agentuře AFP Konstantin von Notz z opoziční strany Zelených, přední člen parlamentního výboru pro vnitřní politiku. Podle něj jsou nutné i další zákony, které ale ve vládě stále čekají na schválení.
„Reforma pravomocí pro tajné služby, ochrana před drony, už dlouho ohlašované novely o ochraně před kybernetickými útoky a plno dalších věcí,“ zmínil některé z avizovaných opatření poslanec von Notz.
Historicky první zákon o ochraně fyzické infrastruktury ale naráží na kritiku i z jiného důvodu. Má totiž až příliš úzkou definici toho, co se za kriticky důležité zařízení považuje. Schválená legislativa za ně označuje pouze areály, které zajišťují služby alespoň pro 500 tisíc lidí.
„Vzhledem ke zvýšenému riziku ohrožení tenhle zákon výrazně zaostává za tím, co je z bezpečnostního hlediska potřebné,“ uvedl zastupující výkonný ředitel svazu německého průmyslu BDI Holger Lösch.
Například svaz německých obcí požaduje, aby se definice ohrožených zařízení výrazně rozšířila. Stávající znění totiž cílí hlavně na areály, které zásobují velkoměsta. Podle svazu by se nemělo pracovat s hranicí 500 tisíc obyvatel, ale 150 tisíc, aby to posílilo ochranu i v méně obydlených krajích.
„V novém zákoně je otevřená klauzule, díky které můžou jednotlivé regiony na seznam kritické infrastruktury připsat i zařízení, která zásobují i menší počet lidí,“ připomněl ředitel německého svazu obcí Christian Schuchardt, podle kterého je to ale chybný přístup.
Definice, podle které je zařízení považováno za kriticky důležité, by podle Schuchardta měla být pevně zakotvená pro celé Německo. Jinak hrozí, že některé regiony budou v ochraně infrastruktury zaostávat, zatímco jiné v ní budou naopak velmi přísné.
Svaz i proto tlačí na spolkové politiky, aby rovnou sáhli k tvrdším pravidlům pro všechny. Opřít se může i o podporu regionů. Jejich zástupci přitom sedí v horní komoře parlamentu a zákon musí schválit také oni, než vejde v platnost. Novele sice přislíbili podporu, uvítali by ale snížení hranice na oněch 150 tisíc obyvatel.
„Je to další fraška v diskuzi o vztahu mezi městem a venkovem. Jak chce spolková vláda vysvětlit lidem ze stotisícového města, že zrovna jejich elektrická síť a vodárny nepotřebují být chráněné?“ ptá se řečnicky místopředseda poslaneckého klubu Die Linke Sören Pellmann.
Výdaje na obranu mají podporu
Obavy z bezpečnostních hrozeb prostupují celou německou společností. Podle nově zveřejněného průzkumu Technických univerzit v Lipsku a v Mnichově uvedlo 62 procent dotázaných, že mají reálný strach z konfliktu mezi Ruskem a státy NATO.
Skoro stejný podíl Němců je podle studie pro to, aby spolková republika posílila svou obranyschopnost. A to i na úkor jiných oblastí. Ze všeho nejvíc souhlasili se škrty v klimatické a kulturní politice.
Výraznou podporu ale sklidila i možnost, že by Německo začalo šetřit na sociálním systému. Souhlasí s tím na 82 procent těch, kteří jsou pro navyšování obranných výdajů.
„Obecně to vypadá, že se kvůli současným geopolitickým konfliktům výrazně mění to, jak má veřejnost seřazené své politické priority,“ okomentoval to v deníku Frankfurter Rundschau Philipp Lergetporer, který pomáhal studii organizovat.
„Jedním z našich nejpřekvapivějších zjištění je to, jak vysokou podporu má zvyšování výdajů na obranu. A že to s sebou zároveň nese i ochotu ke snižování výdajů na sociální stát,“ dodal Lergetporer.
Nadpoloviční většina respondentů souhlasila ať už s vládními škrty ve prospěch Bundeswehru, s rozšířením jeho početního stavu, anebo se vznikem společné evropské armády.
Jeden výsledek studie ale výzkumníky udivil. Němci sice jasně schvalují investice do vlastní a evropské obranyschopnosti. Jiné je to ale ve vztahu k Ukrajině. S dalším navyšováním podpory pro napadenou zemi souhlasilo pouze 27 procent dotázaných.
