Hlavní obsah

Cash Only: Obavy z inflace sílí. Může pro její zkrocení dělat ČNB víc?

Foto: Jan Mihaliček

Guvernér ČNB Rusnok při každém vystoupení zdůrazňuje nutnost ukotvit inflační očekávání.

Reklama

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám zkrácenou webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

Lidé a firmy v Česku čelí jedné z nejvyšších inflací v Evropě. V únoru přesáhla 11 procent a z vyjádření představitelů centrální banky i ekonomických expertů lze usuzovat, že březnová inflace bude ještě výrazně vyšší. Atakování 13 až 15 procent je celkem reálné.

Vystoupení guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka po posledním zvýšení úrokových sazeb na pět procent lze shrnout tak, že dřívější prognózy kvůli válce na Ukrajině neplatí a inflace bude vyšší a bude nás trápit déle, než se předpokládalo.

Centrální bankéři jsou bezesporu v nejsložitější situaci za posledních 20 let. Inflace je mimořádně vysoká, hospodářský růst slábne, nezaměstnanost je stále rekordně nízká, posilování kurzu koruny se prozatím zastavilo a vládní fiskální politika bude muset zůstat kvůli dopadům války na Ukrajině uvolněnější.

Při posledním zvýšení sazeb bankéři z ČNB trochu překvapivě ubrali na dynamice, protože od loňského října zvyšovali základní sazbu minimálně o 0,75 procentního bodu a tento týden „pouze“ o 0,5 procentního bodu.

Aktuální pětiprocentní sazba měla být vrcholem, ale to už neplatí. S ohledem na výši inflace lze sazby považovat stále za relativně nízké. Jak například upozornil ekonom Tomáš Havránek, když byla naposledy inflace 11 procent v roce 1998, byla základní úroková sazba centrální banky téměř třikrát vyšší než nyní.

Guvernér Rusnok při každém svém vystoupení zdůrazňuje nutnost ukotvit inflační očekávání. To lze přeložit tak, že centrální banka by svou měnovou politikou měla přesvědčit firmy i obyvatelstvo, že je schopna inflaci zkrotit a v určitém horizontu vrátit k úrovni dvou procent, což je její dlouhodobý cíl. V současné době lze důvodně pochybovat, že je v tom ČNB úspěšná.

Centrální banka podle Rusnoka odhlíží od inflačních dopadů války na Ukrajině, ale těžko od nich mohou odhlížet firmy i domácnosti, zejména je-li další vývoj tohoto konfliktu těžko předvídatelný. Ekonom Martin Lobotka ve svém komentáři o hrozbě stagflace (vysoká inflace, vysoká nezaměstnanost a stagnace ekonomiky) trefně uvedl, že válečné konflikty obvykle trvají déle, než si myslíme.

Jakkoliv se může zdát přístup ČNB racionální, zcela jinak dopady války na Ukrajině vnímá pekař, kterému dramaticky zdražují energie i suroviny, nebo stavebník, který najednou potřebuje statisíce až miliony navíc na dostavbu svého domu.

Jako hlavní nástroj boje s inflací používá ČNB stále svou základní úrokovou míru, ale objevují se i názory, zda by neměla být centrální banka ve svém boji odvážnější a kreativnější.

Již zmiňovaný ekonom Tomáš Havránek soudí, že by centrální banka měla použít své devizové rezervy, které nahromadila v době tzv. kurzového závazku, kdy se cíleným oslabováním koruny snažila vyhnout deflaci. Od listopadu 2013 se tak devizové rezervy zvýšily v přepočtu ze zhruba 900 miliard korun na bezmála 4 biliony korun. Cíleným posílením kurzu koruny by centrální banka ztlumila inflační tlaky dovážené ze zahraničí a tlak na snížení inflace by byl rychlejší než zvyšování úrokových sazeb.

Použití devizových rezerv na posílení koruny je však zcela jiná disciplína, než co centrální banka prováděla od listopadu 2013 do dubna 2017. Při oslabování měny má centrální banka prakticky neomezené zdroje, při posilování naopak stojí proti finančním trhům, které mohou začít spekulovat, snažit se ji přetlačit a její úsilí do určité míry oslabovat. K Havránkově nápadu se přidala například i dřívější členka bankovní rady a současná šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová s tím, že „kdy jindy použít mimořádně velké devizové rezervy než teď“.

Devizové rezervy máme v poměru k HDP jedny z nejvyšších na světě, a i když jejich použití pro posílení měny není triviální a vliv na snížení inflace hůře předvídatelný, nacházíme se ve zcela mimořádné době. A chce-li ČNB přesvědčit firmy i veřejnost o tom, že pro snížení inflace dělá maximum, měla by lépe zdůvodnit, proč potřebujeme 4 biliony devizových rezerv, když nám jich kdysi stačilo 900 miliard.

Zajímá vás dramatické dění okolo dodávek ruského plynu, potíže ve stavebnictví nebo nová naděje pro české aerolinky? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Reklama

Doporučované