Hlavní obsah

ČNB zkrotí inflaci jedině posílením koruny

Tomáš Havránek
Profesor na Institutu ekonomických studií FSV UK, zakladatel iniciativy Zrušme inflaci
Foto: Shutterstock.com

ČNB

Reklama

Pokud chce ČNB opravdu bojovat proti inflaci, měla by místo zvedání úroků spíše svými devizovými rezervami posílit korun. To by totiž neomezilo tahouna hospodářství – spotřebu, tvrdí ve svém komentáři ekonom Tomáš Havránek.

Článek

Většina současných členů bankovní rady ČNB v minulosti podporovala oslabování koruny. Sám guvernér pro něj hlasoval mezi lety 2014 a 2017 celkem 25krát. Hlasovali tak proto, že nám hrozila deflace, tedy snižování průměrných cen. Přišel čas, aby se stejnou vervou bojovali i proti inflaci, která jinak letos přesáhne 15 %.

Během intervencí proti koruně vytvořili obchodníci v suterénu národní banky dva biliony nových korun. Vytvořili je mačkáním tlačítek na klávesnici. Stejným způsobem lze dnes proces obrátit a dostat korunu na hladinu, kde by se nacházela nebýt intervencí.

Jistě, bankovní rada nemůže určit, kam až chce korunu posílit. Spekulanti by na tom vždy vydělali a mohli by ČNB i přetlačit. ČNB ale může postupně prodat eura, která nakoupila za 2 biliony nových korun. Tak ty nové koruny „odmaže“.

Když ČNB slíbí, že budete prodávat 2 miliardy eur měsíčně, dokud inflace nespadne na nulu, už při takovém oznámení koruna skokově posílí, snadno na 22 korun za euro, a dál bude posilovat postupně. Tím rychle zlevní vše z dovozu, mimo jiné plyn a benzín. Zatím ČNB podpořila korunu jen symbolicky na začátku března.

Vývozci samozřejmě rádi nebudou, protože se jim sníží tržby přepočtené na koruny. Nicméně úkolem ČNB není podporovat vývozce, ale doručit cenovou stabilitu. Oslabováním koruny jsme pomáhali vývozcům, teď bychom to jen vynulovali a stejnou měrou pomohli dovozcům.

Ano, bankovní rada nyní úrokové sazby rychle zvyšuje. Když ale naposledy byla inflace 11 %, psal se rok 1998 a úroky byly 15 %. Teď jsou 4,5 %. Model ČNB musí blikat červeně a žádat okamžité zvýšení na 7 %. To ale nepomůže. Nebudeme spořit víc, když po odečtení inflace proděláme místo 6,5 % „jenom“ 4 %.

Aby takový krok měl význam, musely by se úroky zvýšit nad 11 %: pak se vyplatí spořit. To ale dnes nejde, protože by svoje dluhy nezvládala platit řada domácností ani stát. 7 % je hrubé maximum, které si ČNB může dovolit, ale stačit to nebude.

Nechme sazby být, posilujme korunu

Nemá tedy smysl zvedat dále úroky. Lepší je posílit korunu, což rozloží náklady mezi firmy a domácnosti. Firmy si mohou vzít úvěr v eurech za úroky blízké nule. Pro domácnosti je to mnohem těžší. Navíc firmy se proti posílení koruny stále můžou výhodně zajistit, třeba na 2 roky v kurzu 26,70 korun za euro.

Posílení koruny také zbrzdí ekonomiku méně než překotné šponování úroků, protože nesetne spotřebu, která tvoří největší část hospodářství. Navíc pro firmy zlevní dovážené investiční zboží. Silná koruna sníží inflaci rychle, v řádu týdnů. Naopak změny úroků se v cenách plně projeví až za 2 roky, takže neřeší letošní problém.

ČNB má pravdu, že za část inflace nemůže. Nemůže za válku, nemůže za covid. Sama ale říká, že současná inflace je z poloviny domácího původu. Jak to, že před rokem nepředpověděla ani „kousek“ z téhle inflace? Jak potom chce řídit inflaci změnami úroků, které se projeví až za dva roky?

Ideální inflace? Nula

Přišel čas přepsat učebnice centrálního bankovnictví. Vždyť tyto banky selhávají nejvíc od velké deprese ve 30. letech. Inflační cílování mělo zajistit, že inflace zůstane stabilní kolem 2 %. Přitom to vypadá, že celkový růst cen za roky 2021–2023 může dosáhnout 30 %.

Ústava národní bance ukládá péči o cenovou stabilitu, ne o stabilní inflaci. Možná platí, že cenová stabilita = 2% inflace, i když tenhle vzoreček jsem nepochopil ani po 10 letech práce v ČNB. Dobře, ale i tak se v příštích letech snažme o nulu, dokud nebudeme mít 2 % v průměru i s debaklem 2021–2023.

Navíc od roku 1990 vyšlo přes 200 vědeckých studií, které odhadují, jaká inflace je pro ekonomiku zdravá. A průměrný odhad takové ideální inflace je nula. Takže až skončí válka, je na čase dělat to, k čemu ČNB Ústava zavazuje: doručit skutečnou cenovou stabilitu.

V sázce je věrohodnost národní banky, kterou současný guvernér a jeho předchůdci desetiletí budovali. V sázce je odkaz Jiřího Rusnoka jakožto jednoho z největších ekonomů ve službách republiky. Dvojciferná inflace není nevyhnutelná, Švýcaři ji mají dnes na 2 % a v průměru za 10 let na nule. Cestou je pevná měna, a tu nám může zařídit jedině rada ČNB.

Reklama

Doporučované