Hlavní obsah

Komentář: Expo 2030 – neúspěch ukazuje slábnoucí Evropu a sílu ropy

Miroslav Singer
ekonom, bývalý guvernér ČNB, hlavní ekonom a ředitel pro institucionální vztahy Generali Holding

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: czexpo.com

Český pavilon Expo 2020. Ilustrační snímek.

Reklama

Výstavy Expo jsou cestou (drahou a náročnou), jak se země může zviditelnit. I když jde „jen“ o výstavu, poslední hlasování ukazuje, jak celá Evropa slábne a ropa vítězí, píše v komentáři bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Článek

Češi si na světové výstavy a jiné „monstrakce“ zas tak nepotrpí, světová výstava Expo je ale stále jinými vnímána jako příležitost ukázat se. Přitahuje pozornost. A zvlášť země, které chtějí nějak změnit svou image, usilují o to, ji uspořádat. Není tedy divu, že třemi kandidátských městy pro výstavu Expo 2030 byly italský Řím, jihokorejský Pusan a saúdskoarabský Rijád. Drtivá porážka Říma je připomínkou toho, jak prudce se Evropa propadá do nevýznamnosti.

Nejprve ale k motivacím. U ropných velmocí z Blízkého východu tak nějak předpokládáme, že se chtějí „ukázat.“ Saúdské Arábii ale jde o mnohem víc. Korunní princ Muhammad bin Salmán – nám známý mj. jako ten, který tlačil vpřed dohodu Saúdů s Izraelem – je rozhodnutý zemi modernizovat a Expo má být nejen signálem, že se tak děje a že se to vyplácí, ale i příležitostí k dalšímu postupu vpřed. Saúdská Arábie proto nasadila dlouho dopředu všechny „páky“.

Jižní Korea dlouhodobě využívá všechny příležitosti k tomu, aby ukázala, že už zdaleka není jen výrobcem „docela kvalitních“ automobilů, ale moderní, vyspělou ekonomikou. S mezinárodními událostmi tak má v tomto smyslu bohatou zkušenost, kterou velmi systematicky, promyšleně využívá. Jen pro příklad, už v roce 1988, kdy pořádala v Soulu olympijské hry, nepostavila jen stadiony, ale také sama vyvinula celý informační systém pro hry, místo aby si ho někde zakoupila. A pro Itálii a její premiérku Giorgii Meloniovou zase měl být zisk výstavy Expo pro rok 2030 příležitostí demonstrovat, že Itálie přestává být jen ekonomicky stagnujícím, předluženým, slabým, byť velkým „kusem“ jihu eurozóny, ale zemí, která má dynamiku a pozitivní ambice.

Dovolím si podotknout i pár poznámek ohledně ekonomiky velkých událostí, jako je Expo. Kdysi jsem měl – a od té doby podobné události se zájmem sleduji – příležitost vést tým, který z ekonomického, ale i marketingového pohledu „počítal“ možnost olympijské kandidatury pro Prahu. Byl to určitě nejsložitější projekt, který jsem vedl, nepočítali jsme jen stavby stadionů, ale museli třeba i zjistit, co by stál pronájem baterií protiletadlových systémů Patriot. Skeptické Čechy by to asi překvapilo, ale nedojde-li k něčemu smolnému, vlna terorismu a s ním spojených násobných než předpokládaných nákladů na bezpečnost např. zničila ekonomický výsledek olympiády v Aténách, vychází velké události z hlediska ekonomických příjmů pro pořadatelskou zemi často docela pěkně. Ony totiž do pořadatelské země přitáhnou ze světa výdaje (návštěvníků i účastníků), které by v ní jinak nebyly realizovány, a o zbytek se postará multiplikátor. Takže ani čistě ekonomicky nejde u světové výstavy Expo o tak málo.

Z hlediska Itálie a Evropy je ale výsledek hlasování o výstavě Expo 2030 docela fiasko. Nejenže pořadatelství Řím nezískal, ze tří kandidátů byl poslední s pouhými 17 hlasy. Rijád získal kandidaturu hned v prvním kole díky 119 hlasům zajišťujícím mu více než dvě třetiny potřebné k tomu, aby se nekonalo druhé kolo. Ale i korejský Pusan získal takřka o polovinu víc hlasů než Řím, a to 29. Jinými slovy, pro Řím nehlasovaly ani všechny země EU, které by měly být jeho přirozenými spojenci. Hlasování je sice tajné, ale díky tomu, že například prezident Emmanuel Macron podporu Saúdské Arábii veřejně oznámil, známe minimálně jeden hlas, který Řím nepodpořil – Česko dle toho, co vím, pro pořadatelství Říma hlasovalo.

Sešup je to i z historického hlediska, ještě zhruba před 17 lety Itálie usilovala o Expo pro Milán na rok 2015. A italské město pak uspělo proti kandidatuře tureckého Izmiru docela přesvědčivými 86 hlasy proti 65 hlasům, takže se Expo v Itálii pořádalo (a český pavilon si tam dle dobových zpráv návštěvníci oblíbili mimo jiné i díky „plzničce“ a tataráku „po česku“ na topinkách).

Svět se ale posunul a ropné velmoci Blízkého východu dnes pořádají nejen mistrovství světa ve fotbale. Snad nás to alespoň varuje, až nám zase bude někdo vysvětlovat, že v tom či jiném má Evropa světu třeba i za cenu škody pro své obyvatele ukázat vůdcovství. Svět nás sice stále považuje za milé místo k životu, ale to podstatnější se odehrává v soutěži docela jiných zemí a regionů.

Reklama

Doporučované