Článek
Nejsledovanějším ukazatelem hospodaření vlády v očích nemalé části veřejnosti i novinářské obce bývá saldo státního rozpočtu. Ačkoliv je státní rozpočet pouze určitým výsekem veřejných rozpočtů a není nejlepším ukazatelem (ne)rovnováhy věřených financí, jeho vývoj poskytuje srozumitelný obrázek.
To nyní ponechme stranou. Jasno do celé věci nevnáší ani skutečnost, že takzvaná pokladní plnění státního rozpočtu vykazují výsledky dva. Výjimkou není ani stav státního rozpočtu ke konci října, který skončil s deficitem 210,7, respektive 237,2 miliardy korun. Proč jsme informováni o dvou bilancích a v čem se liší?
Státní rozpočet se sestavuje na tzv. hotovostní bázi. To znamená, že na příjmy a výdaje hledíme podle toho, kdy peníze reálně do rozpočtu doputují a kdy jsou z něj vydány. Pokladní plnění nabízí pohled na přítoky a odtoky peněz, aniž by řešilo, zda do daného období věcně patří. Firemní hantýrkou bychom mohli říct, že se jedná o obyčejné cashflow.
Jenže klíčová čísla (jako saldo veřejných rozpočtů vůči HDP) se nejen ve veřejných financích vyjadřují vždy „akruálně“. Tedy způsobem, kdy na příjmy a výdaje hledíme podle toho, do kterého období fakticky a věcně spadají, a bez ohledu na to, kdy dochází k pohybu na bankovních účtech.
Nesoulad mezi „hotovostí“ a „akruálem“ je v případě státního rozpočtu spojen zejména s finančními vztahy s Evropskou unií. Příjmy z EU a výdaje související s EU projekty se rozpočtují každý rok jako vyrovnané. To znamená, že standardní finanční operace spojené s Unií nikdy akruální saldo rozpočtu neovlivní. Hotovostní realita je však téměř vždy odlišná. Důvodem je fakt, že výdaje na financování EU projektů se ve většině případů nejdříve hradí ze státního rozpočtu a až v následujících letech dojde k reálnému přítoku prostředků z Bruselu.
Nastat může i opačný případ, kdy nejdříve přijdou peníze z EU (např. zálohy) a až v letech následujících je reálně vynakládáme. Evropské peníze tak způsobují v hotovostním plnění rozpočtu značné výkyvy. Někdy jej vylepšují, jindy zhoršují, v závislosti na tom, kdy peníze z rozpočtu EU „fyzicky“ doputují do českého státního rozpočtu. Právě z tohoto důvodu Ministerstvo financí vždy zveřejňuje čísla dvě. Jednak saldo státní kasy jako takové (cashflow všech příjmů a výdajů) a zároveň saldo po očištění o finanční vztahy s Evropskou unií.
Zatímco v roce 2022 hotovostní saldo státního rozpočtu skončilo ve schodku 360 miliard korun, po očištění o vztahy s EU činil deficit „jen“ 316 miliard. Rozdíl vznikl v důsledku předfinancování evropských projektů z národních zdrojů s očekáváným přítokem unijních prostředků v letech následujících.
Ze stejného důvodu letos očekávejme horší saldo po očištění o vztahy s EU, než jaké bude hotovostní plnění. Tím se také vracím k vysvětlení říjnových výsledků -210,7 miliard a -237,2 miliard po očištění o vztahy s EU. Ačkoliv v jednotlivých kalendářních letech vznikají mezi oběma čísly takto výrazné rozdíly, v delším období se evropské „nedoplatky“ a „přeplatky“ vyrovnají.
Časová variabilita u toků peněz z EU není jediným fenoménem, který vytváří nesoulad mezi pokladním plněním a výsledkem, který vstupuje za státní rozpočet do celkového salda veřejných rozpočtů. Letos se jedná i o vysoké doplatky korporátních daní. Ačkoliv v červenci firmy odvedly přes 30 miliard na doplatcích u daně z příjmů právnických osob, jedná se ale o důsledek zisků v roce 2022.
Tyto doplatky sice ovlivní hotovostní saldo státního rozpočtu letos, věcně však náleží do loňského roku. Proto v říjnu došlo ke zpětnému zlepšení deficitu veřejných rozpočtů vůči HDP za rok 2022 z -3,6 % HDP na -3,2 % HDP a nedojde ke zlepšení výsledku letošního (optikou tříprocentního maastrichtského kritéria).
Právě tyto a další důležité a často přehlížené prvky veřejných financí jsou klíčové pro lepší orientaci v dané problematice. To nás (Národní rozpočtovou radu) motivovalo k sepsání textu Průvodce světem deficitů veřejných rozpočtů, jehož cílem je poskytnout čtenářům návod k lepšímu pochopení změti čísel souvisejících s veřejnými rozpočty.
