Článek
Jak dlouho vám zabere cesta na úřad? Pro většinu lidí je to otázka čtvrthodiny. Ale v desítkách obcí musí obyvatelé cestovat i více než hodinu. Například ze Železné Rudy do Klatov jede vlak přibližně hodinu. Nejde přitom jen o odlehlé horské vesnice. Ze Slezských Pavlovic do Krnova to zabere přes hodinu, ze Soběšína do Kutné Hory dokonce hodinu a půl. Podobných případů je celá řada. A to jen proto, aby člověk podepsal jeden dokument nebo podal žádost. Pro obyvatele Prahy těžko představitelné, pro lidi v regionech běžná každodenní realita. V roce 2025 je to nejen zbytečná zátěž, ale i promarněná příležitost, jak lidem ušetřit čas a státu peníze.
Digitalizace se u nás často spojuje hlavně s velkými městy. Jenže právě mimo ně může mít digitální stát největší smysl. V České republice žije víc než polovina obyvatel v menších městech a obcích. Máme přes šest tisíc samostatných obcí. Ve většině z nich nenajdete stavební úřad, poštu ani základní občanskou vybavenost. Přesto tam lidé běžně žijí, vychovávají děti a řada z nich i podniká.
Nechci posuzovat, jestli je tento model správný nebo dlouhodobě udržitelný. To je na jiných. Ale pokud nechceme, aby lidé v malých obcích museli kvůli každé životní situaci jezdit desítky kilometrů, musíme jim nabídnout dostupnou alternativu. Nejlépe digitální.
Moderní nástroje dnes umožňují mnohé. Lidé si zvykli nakupovat v bezobslužných obchodech, které se rozšiřují i do malých měst. Data ukazují, že je využívají nejen mladí, ale i senioři. Neplatí už, že vyšší věk je překážkou k používání digitálních řešení. Pokud je služba jednoduchá, bezpečná a přínosná, lidé si ji osvojí napříč generacemi.
Na školeních a přednáškách pro seniory vidíme, že při splnění základních podmínek – jednoduchost, bezpečnost a jasný přínos – se i starší uživatelé dokážou digitální služby naučit a používat. Z dat navíc vyplývá, že 31 % uživatelů bankovní identity je ve věku nad 50 let. Potvrzuje se tak, že věk sám o sobě není nepřekonatelnou překážkou, i když pro některé skupiny může znamenat vyšší potřebu podpory.
Bankovní identitu má dnes přes šest milionů lidí. Přesně ten typ technologie, který umožňuje komunikaci se státem bez zbytečných cest a papírování. Ověření totožnosti, elektronický podpis, přihlášení k úřadům i komerčním službám, to vše z domova nebo mobilního telefonu.
Ano, to vše platí jen pro ty, kteří mají k dispozici dost „chytré“ zařízení a hlavně přístup k internetu. To vše se ale časem mění k lepšímu.
K čemu slouží bankovní identita a jak ji zařídit?
Pomocí bankovní identity se lidé v rámci komunikace se státní správou mohou přihlašovat například do Portálu občana, portálu Moje daně, datové schránky nebo k ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Online tak vyřídí třeba žádosti o vybrané sociální dávky, podají daňové přiznání nebo si stáhnou výpis rejstříku trestů a bodové konto řidičů.
Je to nástroj, který může výrazně zjednodušit život nejen jednotlivcům, ale i obcím. Starostové malých obcí už nemusí být odkázáni jen na osobní návštěvy na úřadech ORP. Lidé nemusí čekat týdny na volný termín na přepážce. A stát může fungovat rychleji, efektivněji a být lidem blíž, bez ohledu na to, kde žijí. Digitalizace ve veřejné správě zatím bohužel postupuje nerovnoměrně. Některé agendy, například na Ministerstvu práce a sociálních věcí nebo Ministerstvu dopravy, už fungují dobře a přinášejí konkrétní výhody i úředníkům. Například úřady práce by byly bez online podání zahlcené. Jiné oblasti, jako stavební řízení, na zefektivnění procesů prostřednictvím digitalizace teprve čekají. Míra pokroku se tak u jednotlivých agend liší, stejně jako přístup úředníků.
Digitalizace samozřejmě nevyřeší všechno. Ale může ušetřit spoustu času a starostí tam, kde to dnes často vázne. Pokud ji budeme využívat s rozumem, může každodenní fungování nejen ve městech, ale hlavně v regionech, které bývají na okraji zájmu, výrazně posunout.
