Parket: Borussia Dortmund slaví 25 let na burze

Když se mluví o Borussii Dortmund, většinou se řeší góly, přestupy, vyprodaný stadion a osm mistrovských titulů. Málokdo si ale uvědomuje, že už čtvrt století je BVB také burzovním titulem. Přesně 31. října 2000 vstoupil klub na frankfurtskou burzu, a dodnes zůstává jediným bundesligovým týmem, jehož akcie jsou veřejně obchodované.

Dnes se to může zdát jako odvážný experiment, ale jak vyplývá z klubových materiálů, na přelomu tisíciletí měl vstup na burzu velmi konkrétní logiku. Klub tehdy otevřeně říkal, že chce rozšířit finanční základnu a získat kapitál pro dlouhodobou konkurenceschopnost v Evropě.

„Pokud chce klub jako Borussia Dortmund nadále formovat fotbal v Německu a Evropě nejen v příštích dvou nebo třech letech, ale v příštích 15 letech, je vstup na burzu logickým a smysluplným krokem,“ uvedl v roce 2000 tehdejší prezident klubu Gerd Niebaum.

Dortmund měl za sebou velké úspěchy a chtěl patřit mezi elitu, která už podle tehdejšího uvažování nešla financovat jen z televizních práv a sponzoringu. Burza měla umožnit investice do kádru i stadionu, snížit závislost na bankovních úvěrech a posunout klub do nové éry profesionálního fotbalu.

Součástí proměny byla i organizační reforma. Tradiční klubový spolek už podle tehdejšího vedení nedokázal držet krok s rychle rostoucími náklady moderního sportu. Členská schůze proto v roce 1999 schválila přeměnu profesionální části klubu na kapitálovou společnost a o rok později následoval historický krok na burzu.

Když Dortmund v roce 2000 na burzu vstupoval, panoval optimismus. Upisovací cena činila 11 eur za akcii a klub tehdy nabídl investorům zhruba 13,5 milionu akcií. Po započtení nákladů emise se jako čistý výnos často uvádí zhruba 130 milionů eur.

Fotbal byl na vzestupu, Bundesliga silnou značkou a Liga mistrů lákadlem pro fanoušky i investory. Ve vzduchu visela představa, že špičkový klub může být nejen sportovně úspěšný, ale i dlouhodobě atraktivní investicí. Po čtvrt století dnes vedení klubu hodnotí tuto cestu jako snahu skloubit sport, ekonomiku i společenskou odpovědnost.

„Když se ohlédneme za 25 lety Borussie Dortmund na burze, vidíme jedinečné spojení ekonomické a společenské odpovědnosti, sportovních ambicí a našich fanoušků, kteří jsou emocionálním i ekonomickým základem klubu. Stanovili jsme si cíl spojit sportovní konkurenceschopnost s ekonomickou stabilitou. A poslední roky podle nás působivě ukazují, že se nám to daří,“ shrnul při výročí ředitel klubu Thomas Tress.

Právě z období kolem přelomu tisíciletí pochází i výrazná česká stopa, která je s moderní historií Dortmundu pevně spjatá. Jan Koller a Tomáš Rosický patřili k nejvýraznějším tvářím klubu. Koller byl symbolem síly a efektivity v útoku, Rosický zase kreativním motorem hry. Pro české fanoušky to byla zlatá éra a pro klub zároveň období, kdy se na hřišti dařilo, ale mimo něj už se začínaly hromadit problémy.

Burza je neúprosná. Dnes se akcie BVB obchodují zhruba okolo tří eur a historický graf připomíná spíš horskou dráhu než klidnou investici. Kurz reagoval na sportovní úspěchy i pády, přestupy hvězd, zranění klíčových hráčů i výsledky v evropských pohárech.

Právě tyto „události“ mají u fotbalových akcií často větší váhu než dlouhodobé strategie a tabulky, a běžný investor pak rychle zjistí, že místo stabilní firmy drží v portfoliu titul, který se často chová spíš jako sázka na příběh. Klub sice v průběhu let vyplácel dividendy, ale spíše symbolické.

Za poslední účetní rok činí dividenda 0,06 eura na akcii. Čistě investiční optikou tak Dortmund rozhodně nepatří mezi klasické „kup a drž“ příběhy. Pro srovnání, zatímco akcie BVB od vstupu na burzu ztratily velkou část hodnoty, německý akciový index DAX za stejné období vzrostl téměř čtyřnásobně. Z pohledu dlouhodobé výkonnosti vůči trhu to tedy historicky nevypadá jako lukrativní investice.

Jednou z výhod burzovního života je transparentnost. Ta má ale i svou odvrácenou stranu. V polovině nultých let se finanční problémy Dortmundu staly veřejnou záležitostí a klub se dostal až na hranu přežití. Příliš agresivní investice, vysoké náklady a sportovní neúspěchy vytvořily nebezpečný koktejl.

Právě tehdy vznikla jedna z nejslavnějších historek moderního německého fotbalu. Bayern Mnichov, největší rival Dortmundu, poskytl klubu překlenovací úvěr ve výši dvou milionů eur, aby zvládl akutní nedostatek hotovosti. Rivalita šla stranou, pragmatismus zvítězil. Od té doby prošel německý klub výraznou proměnou.

Zavedl přísnější finanční disciplínu, více se opřel o práci s mladými hráči a o systematickou práci s přestupy – tedy nákup mladých hráčů, jejich rozvoj a následný prodej se ziskem. Právě přestupy, evropské poháry a komerční příjmy dnes tvoří tři klíčové pilíře jeho hospodaření a také hlavní faktory, které hýbou cenou akcie.

Veřejně obchodované fotbalové kluby najdeme i jinde v Evropě, i když jde spíše o výjimky. Ajax Amsterodam, Juventus Turín, Lazio Řím, portugalské trio Benfica, Porto a Sporting nebo skotský Celtic. Jejich burzovní příběhy jsou velmi rozdílné.

Z globálních „top“ značek stojí za zmínku rozhodně i Manchester United. Tento anglický gigant je rovněž veřejně obchodovaný, ovšem nikoli v Evropě, ale na newyorské burze NYSE. A i tady platí, že slavné jméno samo o sobě nezaručuje atraktivní investici. Akcie se v dlouhém období často pohybují spíše do strany a citlivě reagují na sportovní výsledky, přestupy i spekulace kolem vlastnictví.

Zatímco některé portugalské kluby dokázaly investorům za poslední dekádu nabídnout výrazné zhodnocení, jiné slavné značky včetně Juventusu nebo Ajaxu zažily dlouhá období slabých výnosů. Společným jmenovatelem je vysoká kolísavost, nižší likvidita a silná závislost na sportovních výsledcích.

V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.