Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
V USA sílí snaha zakázat obchodování s individuálními akciemi členům Kongresu a jejich blízkým. Návrhy, které by donutily zákonodárce převést své investice do takzvaných slepých svěřenských fondů nebo je zcela odprodat, získávají podporu napříč politickým spektrem.
Motivem celé debaty je klesající důvěra veřejnosti. Když mají zákonodárci přístup k informacím, ke kterým se běžný investor nikdy nedostane – a pak se „čirou náhodou“ trefí s nákupem akcií těsně před zásadními oznámeními – veřejnost si začíná klást nepříjemné otázky.
Naposledy vzbudily pozornost obchody republikánky Marjorie Taylor Greeneové a demokrata Jareda Moskowitze, kteří ještě před zveřejněním změn v celní politice nakoupili akcie firem, jež krátce nato výrazně posílily. Časování bylo natolik přesné, že se nevyhnuli podezření z obchodování na základě neveřejných informací – tedy z takzvaného insider tradingu.
Jedním z předkladatelů reformy je demokratický senátor Jon Ossoff. Jeho návrh zákona Ban Congressional Stock Trading Act by politikům výrazně omezil možnosti obchodování. „Američané právem očekávají, že jejich zástupci budou jednat v jejich zájmu, ne ve svém finančním,“ uvedl.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson je diskuzi otevřen a prezident Donald Trump uvedl, že „rád podepíše zákaz obchodování, jakmile mu přistane na stole“.
Trumpovy manipulace
Ironií osudu však právě Trump čelí ostré kritice z možné manipulace trhu, když 9. dubna na své sociální síti Truth Social doporučoval nákupy akcií. A co čert nechtěl – jen o několik hodin později oznámil 90denní pozastavení většiny nově zavedených cel, což vedlo k prudkému růstu akciových trhů.
Index S&P 500 vzrostl o 9,5 procenta, což představovalo nárůst tržní hodnoty o přibližně čtyři biliony dolarů. Akcie Trump Media & Technology Group posílily o více než 22 procent, čímž se hodnota Trumpova podílu zvýšila o stovky milionů dolarů.
Demokratický senátor Adam Schiff proto vyzval k okamžitému šetření, zda Trump nebo jeho blízcí nevyužili neveřejných informací k osobnímu obohacení.
Ve veřejné debatě znovu rezonuje i jméno Nancy Pelosiové, někdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů. Její manžel Paul v roce 2024 prodal akcie společnosti Visa krátce před tím, než na firmu dopadla antimonopolní žaloba – a vyvolal tím otázky ohledně načasování. Kritici zároveň upozorňují, že rodinné investice Pelosiových v předchozím roce výrazně překonaly výnosy trhu.
Na druhou stranu je fér dodat, že trh lze legálně překonat – otázkou ale zůstává, nakolik byl v tomto případě přístup k neveřejným informacím férově oddělen od investičních rozhodnutí.
Právě kvůli těmto okolnostem předložil republikánský senátor Josh Hawley návrh s výmluvným názvem PELOSI Act, který by zakázal obchodování s akciemi nejen členům Kongresu, ale i jejich rodinám. Pelosi se dlouho stavěla proti omezením s tím, že „žijeme v tržní ekonomice“, ale změna nálad ve společnosti i jasná podpora zákazu ze strany tehdejšího prezidenta Bidena ji postavily do defenzivy.
Když zákon nestačí
Obavy z insider tradingu v politice nejsou nové. V minulosti se objevilo hned několik případů, které ukazují, jak snadno může dojít ke zneužití důvěrných informací pro osobní zisk. Jedním z nejznámějších je případ Chrise Collinse, republikánského kongresmana z New Yorku.
V roce 2017 se během večírku v Bílém domě Collins dozvěděl, že biotechnologická firma Innate Immunotherapeutics, v jejímž představenstvu seděl, neuspěla v klíčovém testování nového léku.
Okamžitě zavolal svému synovi, aby prodal své akcie, což udělal ještě před tím, než šla informace na veřejnost a hodnota akcií dramaticky klesla. V roce 2019 se Collins přiznal k insider tradingu i ke lhaní FBI a byl odsouzen na 26 měsíců vězení, byť ho Trump později omilostnil.
Mediální pozornost si vysloužil i případ senátora Richarda Burra, tehdejšího šéfa výboru pro zpravodajské služby. V únoru 2020, krátce po neveřejném brífinku o hrozbě pandemie, prodal společně se svou manželkou akcie v hodnotě přes 1,6 milionu dolarů – jen pár dní před tím, než covid-19 otřásl trhy. FBI ho sice vyšetřovala a zabavila mu telefon, ale k obvinění nakonec nedošlo.
Je důležité připomenout, že insider trading je v USA federálním trestným činem. Hrozí za něj vysoké pokuty i tresty odnětí svobody až na 20 let. Pro obyčejné smrtelníky je to nekompromisní zákon, ale politiky často chrání neprůstřelný štít imunit, vlivu a bezzubých zákonů.
V platnosti sice zůstává zákon STOCK Act z roku 2012, který nařizuje politikům zveřejňovat obchody do 45 dnů a zakazuje obchodování na základě neveřejných informací, jeho účinnost ale dlouhodobě budí rozpaky. Proto roste tlak na přijetí nových, skutečně účinných pravidel. Nejde jen o spravedlnost, ale i o udržení důvěry investorů v samotný systém.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
