Článek
Evropané mohou podle kyperského ministra energetiky Michaela Damianose od března roku 2028 počítat s tím, že jim zemní plyn z podmořského ložiska u pobřeží Kypru pomůže pokrýt jejich energetické potřeby, uvedla agentura The Associated Press (AP).
Východní Středomoří se podle Damianose rychle stává alternativním zdrojem energie pro evropské národy, protože ruská válka na Ukrajině a nestabilní situace na Blízkém východě nutí starý kontinent hledat nové zdroje.
Proto se podle něj francouzská společnost TotalEnergies a italská Eni minulý měsíc rozhodly pokračovat ve vývoji plynového pole Cronos u jižního pobřeží Kypru. Bude to vůbec poprvé, co bude plyn z ložisek východního Středomoří dodáván na evropské trhy.
„V této době je pro Evropu důležité, kvůli válce na Ukrajině a kvůli situaci na Blízkém východě, aby se Kypr stal alternativním zdrojem plynu,“ řekl Damianos agentuře.
Zpracování u Egypta
Podle harmonogramu společností budou práce na plynovodu z pole Cronos ke stávající infrastruktuře u egyptského obřího naleziště zemního plynu Zohr, vzdáleného 105 kilometrů, zahájeny ještě letos a jejich dokončení potrvá až 18 měsíců.
Poté bude plyn dopravován do zpracovatelského zařízení v Damietě na severním pobřeží Egypta, kde bude zkapalněn pro přepravu lodí do Evropy. Přeprava plynu z pole Cronos potrubím do Egypta je podle AP ekonomicky nejvýhodnější variantou - s náklady zhruba 1,73 miliardy eur. Oproti odhadovaným nákladům na vývoj jiných plynových polí v kyperských vodách je částka poloviční, a to díky blízkosti stávající infrastruktury.
Ačkoli dohoda počítá s tím, že veškerý plyn z pole Cronos, jehož zásoby přesahují 85 miliard metrů krychlových, poputuje do Evropy, smlouva zároveň obsahuje klauzuli, podle které může být zhruba pětina tohoto množství využita k pokrytí části domácích energetických potřeb Egypta.
„Je to malá zásoba. Naše příjmy jako země nebudou obrovské, takže důležité není to, kolik peněz vyděláme, ale to, že se stáváme producentem a máme první plyn,“ dodal Damianos.
Cronos je jedním ze šesti dosud objevených nalezišť zemního plynu v ekonomické zóně Kypru u jeho jižního pobřeží. Dvě z nich, Glaucus a Pegasus, mají společně odhadované zásoby 195 miliard krychlových metrů. Společnosti ExxonMobil a partner QatarEnergy, které získaly licenci k rozvoji těchto polí, očekávají, že by z nich plyn měl začít proudit do roku 2033.
Společnost ExxonMobil podle Damianose navíc plánuje rozšířit své průzkumné aktivity u Kypru a očekává se, že získá také další licenci k vyhledávání uhlovodíků.
Vůbec prvním plynovým polem, které bylo u Kypru objeveno před zhruba 15 lety, je Afrodita, jejíž zásoby jsou odhadovány na 159 miliard metrů krychlových. Damianos uvedl, že konečné rozhodnutí společného podniku vedeného Chevronem o vývoji tohoto pole se očekává v létě 2027. Podle dohody s Chevronem bude naleziště přímo propojeno plynovodem s egyptskými zařízeními, aby zásobovalo domácí energetické potřeby země.
Část pole Afrodita leží v izraelských vodách a příští měsíc by mělo být stanoveno, jaký procentní podíl Izraeli náleží.
Lepší propojení s Izraelem
Damianos rovněž přivítal vstup francouzské investiční společnosti Meridiam jako podporovatele projektu Great Seas Interconnector - elektrického kabelu, který propojí evropskou elektrickou síť se sítí Kypru a nakonec také Izraele.
Tento ambiciózní projekt by nejen ukončil energetickou izolaci Kypru a Izraele, ale byl by také důležitým stavebním kamenem iniciativy IMEC – nové energetické a obchodní trasy do Zálivu a Indie, o kterou usiluje Evropská unie.
Projekt je ale stále v řešení kvůli jeho skutečným nákladům, které přesahují dřívější odhad 1,9 miliardy eur. Zpráva Evropské investiční banky, která má být zveřejněna v příštích několika měsících, by měla náklady objasnit. To je podle AP pro Kypr důležité, protože podle stávající dohody by kyperští spotřebitelé energie museli uhradit až 63 % nákladů na výstavbu kabelu, což by znamenalo výrazný nárůst cen elektřiny.
Podle Damianose se usiluje o získání dodatečných soukromých investic, které by tuto zátěž kyperských spotřebitelů zmírnily, zatímco se zároveň zvažuje dodatečné financování z EU, která na projekt již vyčlenila 658 milionů eur.
„Je to pro Evropu velmi důležitý projekt, protože propojuje Kypr, který je izolovaný, s evropskou sítí. A myšlenka je pak pokročit a propojit se s Izraelem,“ řekl Damianos.
