Článek
Evropané mohou podle kyperského ministra energetiky Michaela Damianose od března roku 2028 počítat s tím, že jim zemní plyn z podmořského ložiska u pobřeží Kypru pomůže pokrýt jejich energetické potřeby, uvedla agentura The Associated Press.
Východní Středomoří se podle Damianose rychle stává alternativním zdrojem energie pro evropské národy, protože ruská válka na Ukrajině a nestabilní situace na Blízkém východě nutí starý kontinent hledat nové zdroje.
Proto se podle něj francouzská společnost TotalEnergies a italská Eni minulý měsíc rozhodly pokračovat ve vývoji plynového pole Cronos u jižního pobřeží Kypru. Bude to vůbec poprvé, co bude plyn z ložisek východního Středomoří dodáván na evropské trhy.
„V této době je pro Evropu důležité, kvůli válce na Ukrajině a kvůli situaci na Blízkém východě, aby se Kypr stal alternativním zdrojem plynu,“ řekl Damianos agentuře.
Zpracování u Egypta
Podle harmonogramu společností budou práce na plynovodu z pole Cronos ke stávající infrastruktuře u egyptského obřího naleziště zemního plynu Zohr, vzdáleného 105 kilometrů, zahájeny ještě letos a jejich dokončení potrvá až 18 měsíců.
Poté bude plyn dopravován do zpracovatelského zařízení v Damietě na severním pobřeží Egypta, kde bude zkapalněn pro přepravu lodí do Evropy. Přeprava plynu z pole Cronos potrubím do Egypta je podle AP ekonomicky nejvýhodnější variantou - s náklady zhruba 1.73 miliardy eur. Oproti odhadovaným nákladům na vývoj jiných plynových polí v kyperských vodách je částka poloviční, a to díky blízkosti stávající infrastruktury.
Ačkoli dohoda počítá s tím, že veškerý plyn z pole Cronos, jehož zásoby přesahují 85 miliard m³, poputuje do Evropy, smlouva zároveň obsahuje klauzuli, podle které může být zhruba pětina tohoto množství využita k pokrytí části domácích energetických potřeb Egypta.
„Je to malá zásoba. Naše příjmy jako země nebudou obrovské, takže důležité není to, kolik peněz vyděláme, ale to, že se stáváme producentem a máme první plyn,“ dodal Damianos.
Cronos je jedním ze šesti dosud objevených nalezišť zemního plynu v ekonomické zóně Kypru u jeho jižního pobřeží. Dvě z nich, Glaucus a Pegasus, mají společně odhadované zásoby 195 miliard krychlových metrů. Společnosti ExxonMobil a partner QatarEnergy, které získaly licenci k rozvoji těchto polí, očekávají, že by z nich plyn měl začít proudit do roku 2033.
Společnost ExxonMobil podle Damianose navíc plánuje rozšířit své průzkumné aktivity u Kypru a očekává se, že získá také další licenci k vyhledávání uhlovodíků.
Vůbec prvním plynovým polem, které bylo u Kypru objeveno před zhruba 15 lety, je Afrodita, jejíž zásoby jsou odhadovány na 159 miliard krychlových metrů. Damianos uvedl, že konečné rozhodnutí společného podniku vedeného Chevronem o vývoji tohoto pole se očekává v létě 2027. Podle dohody s Chevronem bude naleziště přímo propojeno plynovodem s egyptskými zařízeními, aby zásobovalo domácí energetické potřeby země.
Část pole Afrodita leží v izraelských vodách a příští měsíc by mělo být stanoveno, jaký procentní podíl Izraeli náleží.
Lepší propojení s Izraelem
Damianos rovněž přivítal vstup francouzské investiční společnosti Meridiam jako podporovatele projektu Great Seas Interconnector - elektrického kabelu, který propojí evropskou elektrickou síť se sítí Kypru a nakonec také Izraele.
Tento ambiciózní projekt by nejen ukončil energetickou izolaci Kypru a Izraele, ale byl by také důležitým stavebním kamenem iniciativy IMEC – nové energetické a obchodní trasy do Zálivu a Indie, o kterou usiluje Evropská unie.
Projekt je ale stále v řešení kvůli jeho skutečným nákladům, které přesahují dřívější odhad 1,9 miliardy eur. Zpráva Evropské investiční banky, která má být zveřejněna v příštích několika měsících, by měla náklady objasnit. To je podle AP pro Kypr důležité, protože podle stávající dohody by kyperští spotřebitelé energie museli uhradit až 63 % nákladů na výstavbu kabelu, což by znamenalo výrazný nárůst cen elektřiny.
Podle Damianose se usiluje o získání dodatečných soukromých investic, které by tuto zátěž kyperských spotřebitelů zmírnily, zatímco se zároveň zvažuje dodatečné financování z EU, která na projekt již vyčlenila 658 milionů eur.
„Je to pro Evropu velmi důležitý projekt, protože propojuje Kypr, který je izolovaný, s evropskou sítí. A myšlenka je pak pokročit a propojit se s Izraelem,“ řekl Damianos.
