Článek
Francouzský premiér François Bayrou navrhl zrušení dvou státních svátků. Jedná se o součást jeho plánu, jak ozdravit veřejné finance.
Premiér tento návrh předložil při představování souboru opatření v celkové hodnotě 43,8 miliardy eur (více než bilion korun), jejichž cílem je snížit francouzský rozpočtový schodek. Ten je aktuálně největší v celé eurozóně, ke konci roku 2024 dosáhl 168,6 miliardy eur, tedy 5,8 procenta hrubého domácího produktu.
Jako další kroky k ozdravení rozpočtu pak navrhl novou daň pro nejbohatší, zmrazení důchodů a sociálních dávek na úrovni roku 2025 a možné prodeje státních podílů ve firmách.
Bayrou uvedl, že země je závislá na veřejných výdajích a nachází se ve smrtelném nebezpečí. Veřejný dluh narůstá o pět tisíc eur každou vteřinu a pokud se nic nezmění, náklady na úroky směřují k tomu, aby v roce 2029 dosáhly 100 miliard eur ročně.
„Tohle je poslední zastávka před tím, než spadneme z útesu a zadluženost nás rozdrtí. Celý národ musí více pracovat, víc produkovat a zajistit, aby celková aktivita v průběhu roku byla vyšší,“ prohlásil ve svém projevu v Paříži.
Vláda si klade za cíl snížit rozpočtový schodek ze současně předpovídaných 5,4 procent HDP na 4,6 procenta v roce 2026 a do roku 2029 jej dostat pod hranici tří procent, kterou by měli dodržovat všichni členové eurozóny.
Návrh francouzského premiéra na výrazné škrty ve veřejných výdajích podle Bloombergu představuje politicky odvážný obrat směrem k úsporné politice, kterou v minulosti uplatnily některé jiné evropské státy – často v reakci na dluhové krize. Francouzské vlády se však podobným krokům dosud spíše vyhýbaly.
Otázkou ale podle agentury zůstává, zda se Bayrouovi podaří plán skutečně prosadit. Vzhledem k tomu, že nemá v parlamentu většinu, hrozí mu na podzim pád po hlasování o nedůvěře. Stejný osud potkal jeho předchůdce Michela Barniera loni v prosinci.
Premiér je navíc pod tlakem investorů, kteří kvůli zhoršujícím se veřejným financím a rostoucí politické nejistotě během uplynulého roku hromadně prodávali francouzské dluhopisy. To zvýšilo náklady na obsluhu dluhu ve srovnání s jinými zeměmi. V úterý zůstal výnosový rozdíl mezi francouzskými a německými desetiletými dluhopisy na úrovni zhruba 70 bazických bodů, což je nejvíc za skoro tři týdny.
Zavřeno i mezi svátky
Francouzi mají 11 státních svátků ročně. Více než polovina z nich souvisí s křesťanskými tradicemi. To je přibližně stejně, jako mají USA federálních svátků a více než mají svátků ve Velké Británii, kde mají v Anglii a Walesu osm volných dnů ročně. Česko má sedm státních svátku a k tomu dalších sedm svátků.
Jelikož však francouzské školy a firmy často zavírají i ve dny mezi víkendem a státním svátkem, mají státní svátky výrazný dopad na ekonomickou aktivitu, a to zejména v květnu, kdy je svátků hned několik. Podle premiéra by zrušení dvou svátků přineslo veřejným financím posílení o několik miliard eur.
„Problém je, že francouzská produkce je ve srovnání s konkurencí nedostatečná. Francouzi v průměru odpracují o 100 hodin ročně méně než Němci,“ uvedl ministr financí Éric Lombard v televizi France 2.
Francie by přitom nebyla první evropskou zemí, která by k takovému kroku sáhla – Portugalsko pozastavilo čtyři státní svátky v roce 2013 ve snaze podpořit ekonomický výkon během evropské dluhové krize. Vláda toto rozhodnutí ovšem v roce 2016 zrušila.
Opozice rušení odmítá
Bayrou uvedl, že navrhne zrušení Velikonočního pondělí, které často připadá na duben, a svátek 8. května, který oslavuje konec druhé světové války.
Prezident Národního sdružení Jordan Bardella tento návrh okamžitě odmítl a na síti X jej označil za „přímý útok na naši historii, naše kořeny a pracující lidi“. Marine Le Penová, která vede krajně pravicovou stranu v Národním shromáždění, uvedla, že její poslanecký klub navrhne vyslovení nedůvěry vládě, pokud Bayrou nepřepracuje celý svůj rozpočtový a hospodářský plán.
Přesto má premiér podle Bloombergu šanci hlasování o nedůvěře přežít – podobně jako letos v únoru při schvalování rozpočtu na rok 2025. Musel by ale přesvědčit některé umírněné levicové poslance, aby se zdrželi hlasování.
Předseda Socialistické strany v Národním shromáždění Boris Vallaud na síti X uvedl, že návrhy rozpočtu jsou brutální a nepřijatelné. Socialisté podle svého prohlášení představí na podzim vlastní návrhy a dodali, že jediným východiskem je odsouzení Bayrouova plánu.
Dolní komora francouzského parlamentu má znovu zasednout až koncem září. Bayrou sám zdůraznil, že nutnost zkrotit rozpočtový schodek převyšuje jakékoli politické kalkulace ohledně jeho setrvání ve funkci. „Tato vláda si je velmi dobře vědoma toho, že je vydaná napospas opozici,“ řekl a dodal, že pochybnosti panují dokonce i mezi některými stranami, které ji podporují. „Ale vláda má povinnost, vůli a přání překonávat překážky a dát naší zemi důvod žít a věřit.“
