Válka v „obilnici Evropy“ může zvýšit ceny potravin. Česko má ale pšenice dost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina spolu s Ruskem podle různých zdrojů exportuje společně do světa 25 až 30 procent světového vývozu pšenice.

Česká republika je v pšenici, která je základem pečiva, cukrovinek a mnoha dalších potravin, soběstačná. V minulých letech dokonce pěstovala až čtyřnásobek své spotřeby a naopak chrlila přebytky do zahraničí. To je v současném válečném stavu nespornou výhodou.

Patnáct až dvacet milionů tun pšenice ročně Ukrajina vyváží zejména do Egypta, Turecka, Bangladéše a dalších asijských zemí. Ze zemí Evropské unie ji omezeně nakupuje Španělsko.

I ostatní země, závislé na jiných zdrojích, by nicméně mohly pocítit, byť jen nepřímo, nestabilitu v dodávkách z Ukrajiny, protože ceny se globálně tvoří na burzách. V Evropě především na francouzské komoditní burze MATIF.

„Přímo na český trh to myslím velký vliv mít nebude. Do České republiky z Ukrajiny obilí moc nejde. Ale mohlo by to mít vliv zprostředkovaně kvůli tomu, že země je jedním z největších globálních exportérů,“ říká Josef Kubiš, ředitel zemědělské společnosti Agro Jesenice u Prahy a předseda Komoditní rady Agrární komory ČR pro obiloviny a olejniny.

Česká republika každý rok vyváží miliony tun obilovin. Pokud se zvýší jejich cena na mezinárodních burzách, stoupne i cena výkupu ze strany českých zemědělců. „Pokud Ukrajina sníží export, ceny stoupnou a ve výsledku to může zdražit potraviny, a to nejen z dovozu, ale i v ČR, protože Česko se řídí podle evropského trhu a hlavně podle Německa,“ dodal.

Kubiš přitom odmítá, že by to hrálo do karet českým zemědělcům, protože se dá čekat, že porostou ceny dalších nákladových vstupů, například ropy. Situace se dá navíc nyní jen těžko předvídat.

Ceny pšenice na burzách už v reakci na válku prudce rostou. Ve čtvrtek v poledne pšenice zdražila na dosud nevídanou hodnotu 344 eur (8600 Kč) za tunu. Na burze Euronext uzavřela na 316,50 eura, což je podle společnosti Agritel dosavadní maximum.

„Ruské úřady zakazují plavbu po Azovském moři, vývozní přístavy jsou uzavřeny a Oděsa byla bombardována. To znamená, že ukrajinské obiloviny už nemohou opustit zemi,“ řekl agentuře AFP ekonom Philippe Chalmin, který se podílí na vydávání každoročního průvodce světovým komoditním trhem Cyclops. Ukrajina je také čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice.

Loni se do České republiky dovezly z Ukrajiny potraviny za necelé dvě miliardy korun. Nejvíce zpracovaného ovoce, masa a medu. Výpadek dodávek by tak ČR fatálně nepocítila.

Zahraniční obchod s Ukrajinou loni tvořil necelých 70 miliard korun, silnější je přitom import, který přesáhl 40 miliard korun. Polovinu z toho tvořila ruda, na kterou se spoléhají české ocelárny. Na druhém místě byl dovoz motorových vozidel, přívěsů a návěsů s hodnotou 4,7 miliardy korun. Dovezly se také chemické látky za více než tři miliardy a základní kovy v podobném objemu.

V pořadí až pátou nejčastější položkou, která mířila přes hranice do České republiky, byly právě potraviny a zemědělské výrobky. Z pohledu čísel, která nabízí český statistický úřad, je tak dovoz potravin z Ukrajiny do ČR marginální a přerušení dodávek by nepředstavovalo hrozbu pro zajištění potravinové bezpečnosti země. Pro srovnání, v roce 2021 se do Česka dovezly potraviny celkem za 171 miliard korun. Nejvýznamnějším partnerem je dlouhodobě Německo (43 miliard) a Polsko (32 miliard).

„Dovoz z Ukrajiny představuje velmi malou část z celkového agrárního obchodu České republiky. V současné chvíli nemáme informace o omezování dovozu potravin z Ukrajiny,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nejčastěji se loni z Ukrajiny dováželo zpracované ovoce, maso, med, krmiva pro zvířata a také některé cukrovinky. Zpracovaného konzervovaného ovoce a ořechů se loni v součtu dovezlo téměř za jednu miliardu korun.

„Mohou to tvořit například lesní plody. Naopak čerstvé ovoce z Ukrajiny v českých obchodech vůbec není vidět. Je ale také otázka, jestli v dovozech nejsou nějaké reexporty kvůli tomu, že Ukrajina má jistě výhodnější podmínky dovozu než země mimo EU,“ přiblížil předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

V zajištění potravinové bezpečnosti tak válka na Ukrajině nepředstavuje pro Českou republiku bezprostřední hrozbu. Zemědělci se ale více obávají odlivu Ukrajinců, na nichž zčásti stojí práce na mnoha farmách.

„Nemáme zatím informace o komplikacích spojených s dovozem potravin do ČR. Mohou ale nastat komplikace s přicestováním zahraničních pracovníků, případně odjezdem ukrajinských pracovníků, kteří chtějí bránit svou zemi před agresorem,“ uvedl mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha.

Jak informovala redakce SZ Byznys, s odlivem pracovníků odhodlaných bránit svou zemi se už reálně potýkají některé české firmy z jiných oborů.

České firmy dlouhodobě kritizují neochotu otevřít zemi pracovníkům ze zahraničí a zejména Ukrajincům. Jejich odchodu se teď obává i Agrární komora ČR.

„Může to mít vážné dopady na rostlinnou i živočišnou výrobu v České republice. Zemědělské podniky zaměstnávají pracovníky z Ukrajiny na odborné i nekvalifikované činnosti, a jsou tak v mnoha případech zcela zásadní pro jejich provoz,“ říká Jan Doležal.

Podobně situaci vidí i sedláci z Asociace soukromého zemědělství. „Ruská vojenská agrese na území nezávislého státu přímo ohrožuje lidské životy, mír v Evropě, bezproblémové vztahy mezi jednotlivými státy a dotkne se samozřejmě také obchodu, včetně toho zemědělského,“ uvedl předseda Jaroslav Šebek a dodal: „Naši členové v řadě případů zaměstnávají pracovníky z Ukrajiny a mají s Ukrajinou obchodní a mnohdy již i blízké přátelské a rodinné vztahy.“