Článek
„Pokud vláda dostojí svým slibům, za dva roky máme vyšší daně z příjmu zase zpátky. Lidé by měli vyšší čisté příjmy odkládat stranou a být připravení, že si stát od nich tyto peníze a ještě něco navíc vezme zpátky,“ míní členka iniciativy KoroNERV-20. V úvahu podle ní přichází zvednout ekologické daně či víc zdanit spotřebu alkoholu či tabáku. Jak hodnotí pandemický rok, se podívejte ve videorozhovoru.
Ministryně financí Alena Schillerová zatím konkrétněji o tom, jak získat chybějící peníze do rozpočtu, mluvit nechce. „Možná že některé (daně) budou vyšší a některé budou nižší. To si musí říct příští politická reprezentace. Přece tato vláda nebude diktovat příští vládě, co má připravit?“ řekla Alena Schillerová SZ Byznys.
Bezprecedentním snížením daně z příjmu na 15 procent, které na sklonku roku odhlasovala vláda spolu s ODS a SPD, přišel stát v krizovém období o podstatnou část příjmů, říká Horská: „Stát amputoval svoji vlastní nohu, když si snížil daňové příjmy o 90 miliard korun a veřejné rozpočty o 100 miliard. Nejen pro tento rok, ale i pro další roky,“ říká Horská.
Snahu šetřit Horská u státu nevidí: „Počty státních úředníků rostou, jejich mzdy rostou. Nevidím sdílení pracovních míst, redukci nájemného, omezování benefitů. Soukromý sektor jde na krev a stát nemá ani tu slušnost udělat nějaké gesto. Snížit provozní náklady aspoň o 10 procent,“ kritizuje ekonomka.
Například na platech nejvyšších zaměstnanců Ministerstva financí se krize nepodepsala. Dva z náměstků získali každý bonus 715 tisíc korun a čtyři další zaměstnanci přes 400 tisíc. Tedy obdobné sumy jako v předchozím necovidovém roce.
Rok covidu v byznysu na Seznam Zprávách
pondělí: Alena Schillerová, ministryně financí (nestr. za ANO)
středa: Santo a Jitka Pagana, restaurace Sempre Pagana
čtvrtek: Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Tímhle tempem poteče pomoc firmám deset let
Rok od první uzávěry ekonomiky byla podle Horské vyplacena jedna pětina slibované pomoci. Svůj slib napumpovat do ekonomiky 1,2 bilionu korun vláda podle ní nesplnila.
„Kdyby vyplácení pomoci pokračovalo tempem jako doposud, tak nám přímá pomoc vystačí ještě osm měsíců, a ta nepřímá dokonce 10 let. A toho se řada firem bohužel nedožije,“ spočítala Helena Horská.
„Do konce února bylo na přímé pomoci podnikatelům a domácnostem vyplaceno 160 miliard korun, do kterých nepočítám tzv. rouškovné, pomoc OKD. To je polovina slíbené částky, která činila 289 miliard,“ vypočítává Horská. Bilance u nepřímé pomoci je podle ní 277 poskytnutých versus 800 slíbených miliard.
Stát chce na podnikatelích šetřit
Nový systém podpory zavřených provozů, který má nahradit rozdrobené podpůrné programy, je založený na poklesu tržeb a Helena Horská změnu kvituje. Parametry by ale podle ní měly být méně přísné. „Vidím tam snahu ušetřit. Dát pomoc tak, aby jí nebylo moc a abychom uspokojili hlasy, které právem volají po větší pomoci.“ I Evropská komise povoluje pomoc ve větším objemu až 70 procent nákladů.
O kompenzaci v nových programech COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady může v tuzemsku žádat každý, komu spadly tržby o půlku a více. Pak má právo na náhradu 60 procent nákladů. „Já bych chtěla vidět stát, úřad, který by ze dne na den zredukoval svoje provozní náklady o 40 procent při poklesu tržeb o víc než 50 procent,“ srovnává Horská.
Rok s covidem
Redakce SZ Byznys pro vás připravila sérii článků, rozhovorů, analýz o prvním roce s covidem, ale i o měsících a létech příštích.
Sekce Záchrana byznysu: články o dopadech koronaviru do firem
Na co máte nárok: prostudujte si kompenzační bonus pro OSVČ, přehled všech kompenzačních programů nebo které programy končí a jaké je nahradí.
Poražení: grafy ukazují, co se stalo s restauracemi, kavárnami, se službami, ale i s vámi v lockdownu
Vítězové: pět oborů, kterým extrémně rostou tržby
Očima byznysu: o covidu a schopnostech státu píšou majitel známých restaurací, hoteliér ze Špindlerova Mlýna nebo šéf velké strojírenské firmy
