Hlavní obsah

Emisní povolenky pro lodě. Plán Evropské komise vyvolal pozdvižení

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

20. 8. 18:55

Evropská komise navrhuje rozšířit na lodní dopravu svůj systém obchodování s emisemi. Plán by však mohl v nejhorším okamžiku pro globální ekonomiku vyvolat obchodní napětí a úsilí o řešení klimatické krize naopak zpomalit.

Článek

Poplatky za emise mají být zavedeny jako jedno z opatření, která mají zaplatit obnovu evropské ekonomiky a podpořit „zelené zotavení z krize“. Podle informací z Bruselu Evropská unie plánuje utratit až 30 procent svého fondu na obnovu v hodnotě 750 miliard eur za projekty související se změnou klimatu. Snahou je, aby se právě Evropa stala prvním uhlíkově neutrálním kontinentem.

Navrhovaná daň z lodní dopravy však čelí tvrdému odporu tohoto odvětví. Loďaři tvrdí, že by oslabila úsilí o řešení klimatických změn na celosvětové úrovni a navíc by pravděpodobně vyvolala nevraživost vůči zemím mimo EU. To by mimo jiné zvýšilo pravděpodobnost nových obchodních sporů.

Poplatky pro průmysl i letectví

Systém poplatků z emisí (ETS) již omezuje emise skleníkových plynů z více než 11 000 evropských elektrárenských a výrobních závodů. Týká se také interních letů v EU a přibližně 500 leteckých společností.

Činnosti, které pokrývá, dohromady generují téměř polovinu emisí skleníkových plynů v evropském bloku. Společnosti získávají nebo kupují emisní „povolenky“, s nimiž lze následně obchodovat. Jejich počet se časem snižuje, takže emise postupně klesají.

Americká komora pro námořní dopravu CNN sdělila, že naléhavě žádá vlády všech zemí mimo EU, aby se postavily proti rozšíření lodní dopravy a aby „uznaly převahu“ Mezinárodní námořní organizace – orgánu OSN – v boji proti emisím z lodí.

10 miliard eur za poplatky

Podle OSN lodě přepravují 80 procent světového obchodu se zbožím. Jakékoli zvýšení nákladů na poplatky za znečištění by pak provozovatelé mohli přenést na podniky a spotřebitele v podobě vyšších cen.

Evropská komise odhaduje, že rozšíření emisních poplatků na námořní odvětví a také požadavek, aby za své znečištění více platily letecké společnosti, by mohlo za rok vygenerovat až 10 miliard eur.

Kritici návrhu tvrdí, že země mimo Evropskou unii jej pravděpodobně považují pouze za způsob, jak získat peníze. „Toto je přiznání, že nejde vůbec o klima, ale o získávání finančních prostředků,“ řekl například Lars Robert Pedersen, zástupce generálního tajemníka mezinárodní lodní asociace BIMCO se sídlem v Kodani.

Cena uhlíku

Podle zprávy Evropské komise o trhu s uhlíkem vydělaly členské státy EU z aukce povolenek na obchodování s emisemi v roce 2018 14 miliard eur – což tvoří oproti příjmům z předchozího roku dvojnásobek. Téměř 70 procent těchto peněz bylo vynaloženo na „klimatické a energetické účely“, uvádí zpráva. Emise z továren a elektráren od zavedení systému ETS v roce 2005 poklesly o třetinu, zejména proto, že uhlí bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji energie.

„Doprava představuje čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU a pro dosažení našich cílů v oblasti klimatické neutrality je do roku 2050 nutné snížit emise z dopravy o 90 procent,“ vysvětloval mluvčí Komise CNN, proč chce rozšířit systém povolenek na námořní odvětví a snížit povolenky přidělené zdarma leteckým společnostem.

Příliš moc regulací škodí

Odborníci na lodní průmysl se ale obávají, že pokud bude návrh přijat, může ohrozit snahy na snižování emisí z lodní dopravy prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace. Ta zavedla povinná opatření ke snížení ročních emisí skleníkových plynů z mezinárodní lodní dopravy na polovinu do roku 2050 ve srovnání s jejich úrovní v roce 2008.

Pokud země začnou stanovovat své vlastní zákony o emisích z lodní dopravy, bude to „vytvářet globálně propletenou regulaci a budou vznikat překážky pro plynulý provoz lodí na mezinárodních cestách, a stejně tak i pro mezinárodní obchod“, reagoval na plán Edmund Hughes, bývalý šéf energetické účinnosti v Mezinárodní námořní organizaci.

Navíc podle něj existuje další riziko: kvůli boji za snižování emisí z lodní dopravy by se mohlo rozšířit politické napětí se zeměmi, které nejsou členy EU, a to by mohlo vést k obchodním sporům, dodal Hughes.

Na poplach bijí i loďaři

Samy přepravní společnosti mezitím také spustily poplach. Německý lodní gigant Hapag-Lloyd řekl společnosti CNN Business, že návrh EU se zaměřuje pouze na „zlomek“ globálních emisí a odkloní prostředky, které by jinak směřovaly ke zlepšení energetické účinnosti lodí. „Měli bychom podporovat pouze prosazování globálních řešení,“ dodal.

Také francouzská firma CMA CGM vydala prohlášení, že globální přístup řízený Mezinárodní námořní organizací „zajistí rovné zacházení se všemi lodními linkami na světě“.

O rozšíření ETS zatím není v žádném případě rozhodnuto. Zatímco Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu minulý měsíc hlasoval o zahrnutí mezinárodních emisí uhlíku z lodí do systému povolenek, konečnou podobu právních předpisů bude muset schválit šéf Parlamentu a EU, což se pravděpodobně neuskuteční dříve než příští rok.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené