Hlavní obsah

Pohroma pro lodní dopravu. Tisíce námořníků uvázly uprostřed oceánů

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

23. 6. 13:52

Globální obchod čelí po koronavirové krizi další pohromě. Dvě stě tisíc námořníků zůstalo na nákladních lodích uprostřed oceánů. Odbory varují před hrozbou vyčerpání a psychických onemocnění.

Článek

Kvůli uzavření přístavů a zrušení velké části leteckých spojů musí námořníci na lodích zůstávat nepřiměřeně dlouho. Odborové organizace proto po vládách chtějí, aby takové pracovníky uznaly jako klíčové a umožnily jim relativně volně cestovat.

Podle přepravních společností a odborových organizací velká část námořníků prodloužila dočasně své smlouvy u přepravců, aby pomohla během pandemie udržovat zásobování jednotlivých zemí potravinami, pohonnými hmotami a léky. Měsíce na moři bez přestávky si ale vybírají svou daň i na posádkách. Únava a duševní onemocnění jsou pro ně stále větší hrozbou.

Mezinárodní federace pracovníků v dopravě upozornila, že v úterý vyprší nouzové prodloužení smluv. A že organizace udělá vše pro to, aby pomohla posádkám uplatnit svá zákonná práva, a bude se snažit dostat námořníky zpět domů.

Déle než rok na palubě

Z dat Konference OSN o obchodu a rozvoji vyplývá, že na lodích se celosvětově přepraví přibližně 80 procent zboží. Pandemie koronaviru však v odvětví dopravy spustila nevídaný chaos: bylo omezeno mnoho dopravních letadel, uzavřeno několik přístavů a doprava se výrazně zpomalila.

„Někteří námořníci jsou na palubě déle než rok. Během pandemie jim bylo mnoha vládami zabráněno dokonce i v tom, aby v přístavu vystoupili a alespoň se prošli. Alarmující je také to, že mnoho zemí odmítlo poskytnout pohotovostní lékařskou péči,“ uvedl v prohlášení Dave Heindel z Mezinárodní federace pracovníků v dopravě. „Upřímně řečeno, víme o několika námořnících, kteří si dokonce vzali život, protože vyhlídky nebyly dobré a měli pocit, že tento stav nikdy neskončí.“

Maersk, největší světová společnost zabývající se přepravou kontejnerů, uvedla, že až 35 procent ze 6 600 námořníků, které má v současné době na moři, na palubě „uvázlo“ déle, než činilo jejich smluvní ujednání. „Mnoho našich námořníků slouží výrazně nad obvyklou délku smlouvy a stále nemají žádnou představu o tom, kdy se mohou vrátit domů. Zvyšuje se únava a problémy s duševním zdravím,“ napsal technický ředitel Palle Laursen v e-mailu pro CNN.

Jak obejít cestovní omezení

Podle federace vlády ignorovaly „eskalující krizi posádek“ tím, že nepodnikly dostatečné kroky, aby námořníkům zajistily bezpečné prostředí i v době pandemie. Některé přístavy neumožnily posádkám vystoupit nebo následně vynucovaly 14denní karanténu, což zároveň znemožňovalo personální obměny. Možná největší problém ale spočívá v tom, že pro námořníky a posádky na mořích nebyla zajištěna žádná letadla, která by je přepravovala domů.

Frank Coles, generální ředitel společnosti Wallem Group se sídlem v Hongkongu, označil poslední prohlášení Mezinárodní federace pracovníků v dopravě za „výzvu k zastavení světové lodní dopravy“. Podle něj je to způsobeno tím, že vlády nedokázaly řešit „humanitární krizi“, která v tomto odvětví existuje. „Vlády se více zajímají o přivedení rekreantů domů než o to, kdo zajišťuje světu dodávky,“ dodal.

Zelená pro vlaky

Mezinárodní doprava zboží se nyní stále více přesouvá na železnici. „V současnosti dochází k výraznému nárůstu poptávky po železniční přepravě z Číny do Evropy. Podle statistik čínské státní železnice stoupl počet odbavených vlaků na 477, což představuje 43 000 TEU (mezinárodní jednotka používaná v kontejnerové přepravě, pozn red.) přepravených kontejnerů za poslední měsíc. Jedná se o nárůst 39 procent,“ sdělil Seznam Zprávám odborník na logistiku David Knobloch ze společnosti Geis.

Tento nárůst s sebou podle něj přináší komplikace nejen na železničních terminálech, ale také na kazašsko-čínských hranicích. „Například železniční terminál XIan hlásí zpoždění při odbavování zásilek 5–7 dní. Dále je potřeba počítat s následným zpožděním odjezdu vlaků z terminálu o další dva až čtyři dny. Tak jako tak se ale stále jedná o velice efektivní variantu dopravy, kdy se zásilka dostane do Evropy už za 15–19 dní oproti námořní cestě za 33–45 dní,“ upřesnil.

Cena přepravy roste

Pokles námořní kapacity odpovídá desetině poklesu globální poptávky. „Zrušená kapacita námořních dopravců nyní vzrostla na cca 4 miliony TEU celosvětově, což odpovídá poklesu celosvětové poptávky o 4,4 milionu TEU. V současnosti je naplánováno zrušení asi 15 procent plaveb na trase z Asie do Evropy a cca 10 procent na trase Čína–USA,“ upřesnil expert. „To by se mohlo změnit v průběhu třetího čtvrtletí, kdy mají rejdaři s omezováním kapacit končit,“ předpovídá.

Kvůli omezení kapacit rostou ceny námořní přepravy až o 17 procent. „Například na pacifické trase Čína–USA se sazby dostávají na nejvyšší úroveň od začátku roku 2019,“ dodal Knobloch.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené