Hlavní obsah

Prymulové ve světě: Z obdivovaných hrdinů se stali padouchy

Foto: Profimedia.cz

Německého virologa Christiana Drostena odpůrci přirovnali k muži, který ve službách nacistů prováděl pokusy na lidech.

Reklama

Rozhodovali o životě a smrti milionů lidí ve svých zemích, stali se hvězdami zářícími tak jasně, že si mnozí začali přát, aby vyhořeli. Příběhy nejznámějších světových epidemiologů protíná rozkol mezi popularitou a opovržením.

Článek

Něco podobného, ač o poznání klidnějšího, jsme viděli i v Česku u Romana Prymuly. Současný vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví opustil post náměstka ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha prý proto, že se ho na ministerstvu „bojí kvůli popularitě“.

Původně plánoval odejít do soukromého sektoru, ale nakonec se s premiérem Andrejem Babišem shodl, že se přesune na pozici zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví při Úřadu vlády ČR.

Prymula v průzkumech veřejného mínění opakovaně obsazoval první místo v žebříčku důvěryhodnosti vládních činitelů a s velkým náskokem za sebou nechával premiéra i ministry.

V posledním březnovém týdnu Prymulovi důvěřovalo podle Kantaru 40 % respondentů, nedlouho před oznámením přesunu z ministerstva v posledním květnovém týdnu to bylo 37 %. Například ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi v tom samém průzkumu vyslovilo důvěru 6 % respondentů.

Odpůrce Prymula nepochybně našel mezi těmi, kteří byli proti tvrdým opatřením nebo odpůrci povinného nošení roušek. Podle dosavadního vývoje se ale Česko v porovnání se světem řadí mezi státy, které dokázaly koronavirus ukočírovat spíše lépe, a Prymula se do médií nechal slyšet, že by na svých rozhodnutích nic zásadního neměnil.

Někteří zahraniční „Prymulové“, jak je často zkratkovitě nazývají česká média, posunuli fenomén z krize vzešlých hvězd ještě o kus dál. Ty nejznámější oslavovaly fankluby, prodávaly se různé produkty s jejich fotkami, či dokonce v případě švédského lékaře si příznivec nechal tvář epidemiologa vytetovat. Spolu s velkou popularitou ale přišly velké problémy.

Uznal pochybení a vyslechl si výhrůžky smrtí

Zmiňovaným Švédem není nikdo jiný než Anders Tegnell, epidemiolog, který se rozhodl prosadit zcela odlišný přístup k boji proti koronaviru. Švédsko pod jeho epidemiologickým dohledem od začátku razilo cestu bez rázných opatření a spoléhalo se na zodpovědnost Švédů, kterým bylo doporučeno dodržovat hygienu a distancovat se od ostatních.

Švédsko se tak neuvrhlo do izolace a v zemi zůstaly otevřené například restaurace i školy. Ačkoliv se od začátku proti strategii švédské vlády s Tegnellem v zádech zvedla vlna odporu ze strany tisíců lékařů, kteří protestovali formou petice, velká část veřejnosti ji podporovala.

Kromě ikonické fotografie Tegnellovy podobizny vytetované na ruce příznivce potvrdily důvěru Švédů v postup vlády i průzkumy veřejného mínění, podle kterých ještě v dubnu vládě věřila víc než polovina severského národa. Minulý týden už ale důvěra v jednání státu v boji s koronavirem klesla o 11 % na 45 %, množství dotázaných ohledně spokojenosti s akcemi středolevé vlády dokonce kleslo na 38 % z 50 %.

Foto: Profimedia.cz

32letý Gustav Lloyd Agerblad se kochá svým novým tetováním.

Viditelný zlom přišel začátkem června, kdy Tegnell přiznal, že měl zvolit tvrdší postup. „Měli jsme hned od začátku přijmout víc opatření,“ řekl v tamním veřejnoprávním rozhlase a dodal, že kdyby byl znovu postaven před tu samou volbu a měl by současnou zkušenost, zvolil by opatření „na půl cesty mezi přístupem Švédska a zbytkem světa“. Tegnell rozhlasovému moderátorovi odsouhlasil, že v Švédsku zemřelo kvůli koronaviru příliš brzy příliš mnoho lidí.

Krátce poté dostalo Švédsko v čele Tegnellem studenou sprchu i od Světové zdravotnické organizace (WHO), když ta zemi zahrnula mezi deset států v evropském regionu, které čelí novému nárůstu případů infekce a hrozí zhroucení tamních zdravotnických systémů. Švédsko se na seznamu ocitlo mezi státy Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Ukrajina, Kosovo), střední Asie (Kyrgyzstán a Kazachstán) a Arménií s Ázerbájdžánem.

Vyšlo také na povrch, že švédská policie prošetřuje několik výhrůžek smrtí adresovaných Tegnellovi. Ve Švédsku se dosud podle oficiálních čísel nakazilo přes 65 000 lidí a přes 5 200 zemřelo. Denní počty nových případů neklesají, v posledním týdnu jsou naopak na dosavadním vrcholu, v denních počtech mrtvých Švédsko špičky dosáhlo v týdnu nadcházejícím polovině dubna.

I Mengele byl doktor

„Ten špatný, co mrzačí ekonomiku.“ I tak se dle svých slov někdy cítí německé virologické eso Christian Drosten. Podle Deutsche Welle si vládní poradce a hlavní německý expert na boj s koronavirem získal popularitu Němců především svou schopností předat veřejnosti složité vědecké závěry lidsky a jednoduše, což z něj slovy německé televize udělalo „koronavirovou rockovou hvězdu“.

Drosten k veřejnosti mluvil nejen na tiskových konferencích po boku politiků ale i skrze streamovací službu Spotify, kde se jeho podcast „Das Coronavirus“ týdny držel v pětici nejposlouchanějších v celém Německu.

Rádcem kancléřky Angely Merkelové se stal díky svým zkušenostem z roku 2013, kdy byl u objevu viru SARS i jeho působení v pozici ředitele Institutu virologie v nemocnici Charité v Berlíně. Ani taková kvalifikace ho nicméně neubránila před nařčeními z neprofesionality.

V květnu Drostenovu kredibilitu napadla skupina vědců skrze jeden z nejčtenějších bulvárních deníků v zemi. Bild otiskl nařčení, že Drostenova studie o tom, že nakažené děti mají v sobě stejnou koncentraci viru jako dospělí, byla „špatná“ a kromě toho také politicky motivovaná, protože vedla k uzavření škol a školek. Drosten se později bránil tím, že výsledky studie byly špatně vyloženy.

Nejen na sociálních sítích, ale i na ulicích ve formě samolepek se v květnu začaly v Německu objevovat obrázky adresované Drostenovi jeho odpůrci, kde stál nápis „Věřte mi, jsem lékař“ pod fotkou nechvalně známého lékaře Mengeleho, který ve službách nacistického režimu dělal za druhé světové války pokusy na vězních v Osvětimi. Nepřímo se do Drostena opřel například i premiér spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet, když si v televizi postěžoval, že virologové mění své názory každých pár dní.

Na konci minulého měsíce se Drosten spolu s dalším epidemiologem a zároveň poslancem za sociální demokracii (SPD) Karlem Lauterbachem stal terčem výhrůžky smrtí. Oba na Twitteru sdíleli fotku zásilky, která jim přišla v obálce s lahvičkou naplněnou tekutinou a vzkazem „Vypij to a budeš imunní“. Po odesílateli balíčků, z nichž jeden přišel mimo zmíněnou dvojici i bavorskému ministerský předsedovi Markusu Söderovi, pátrá německá policie.

Německo podobně jako Česko patří k zemím, které zvolily přísnější restrikce a podařilo se jim v době pandemie počet nakažených a mrtvých efektivně snížit.

Lékař zavlečený do politického boje

Své ví o náročnosti úlohy hlavního epidemiologického experta i klíčový člen krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci. Také on se pro velkou část Američanů stal oslavovaným hrdinou. Zahraniční média podporu jeho stoupenců přirovnávají až ke kultickému uctívání. A není se čemu divit.

Fauciho obličej lidé nosí vytištěný na tričkách, a objevily se dokonce i donuty nebo modlitební svíce s jeho fotkou. 79letý muž má velkou základnu fanoušků v online fanklubech na sociálních sítích. Na internetu se rozjela i petice za dosazení Fauciho do kategorie sexuálně nejpřitažlivějšího žijícího muže časopisu People.

Hold vzdal Faucimu i herec Brad Pitt, který ho ztvárnil v krátkém vystoupení na úvod satirického pořadu Saturday Night Live, kde si filmová hvězda několikrát rýpla do amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se s Faucim často dostává do křížku kvůli odlišným názorům na věc.

Právě i svými prohlášeními, která jsou často v rozporu s tvrzeními amerického prezidenta, si Fauci získal oblibu mnoha Američanů. Podle průzkumů společnosti YouGov Fauci v březnu přesvědčil víc než polovinu Američanů, 56 % z nich mu „velmi nebo alespoň nějak“ důvěřovalo a nadpoloviční podporu obyvatel USA si udržel minimálně do května.

Ze stejných důvodů se nicméně Fauci setkal také s velkou dávkou odporu a nenávisti, včetně výhrůžek smrtí. Konzervativní média podporující Trumpa i příznivci amerického prezidenta vykládali nesoulad mezi expertovými a prezidentovými názory jako snahu Fauciho zdiskreditovat Trumpa a uškodit mu v nadcházejících prezidentských volbách.

Sám Trump se komentářům směrem k Faucimu spíše vyhýbal. V dubnu na Twitteru sdílel příspěvek konzervativního komentátora, který napsal, že Fauci bude vyhozen, protože ve vysílání CNN řekl, že se toho ke zpomalení epidemie dalo udělat víc. Později ale uvedl, že Fauciho nepropustí. „Slyšel jsem, že se ho chystám vyhodit. Nevyhodím ho. Myslím si, že je to úžasný chlapík,“ řekl na to konto Trump novinářům.

Už delší dobu se spekuluje o tom, že spolu Trump s Faucim v podstatě nemluví. Fauci nicméně setrvává ve své funkci a s Trumpem si skrze prohlášení do médií nadále přímo či nepřímo odporuje. Naposledy titulky amerických médií naplnil tento týden, když varoval, že Spojeným státům nemusí komunitní imunitu přinést ani vytoužená vakcína, protože mnoho Američanů uvažuje „antivědecky“ a vakcínu by beztak odmítlo.

Spojené státy patří mezi země, které koronavirus zasáhl nejsilněji, s počtem téměř 2,7 milionu nakažených jsou co do potvrzených případů jasně na prvním místě na světě, v počtu mrtvých na milion obyvatel jsou USA na devátém místě. Křivka denních přírůstků mrtvých byla v USA na vrcholu v dubnu, co se týče nových nakažených ale přinesly ty vůbec nejvyšší hodnoty poslední dny.

Reklama

Doporučované