Hlavní obsah

Rychlost nad přísnost. Novináři našli recept na zvládnutí druhé vlny

Foto: Profimedia.cz

Prázdné Václavské náměstí (ilustrační fotografie).

Reklama

22. 6. 2020 5:30

Koronavirus nedává druhou šanci. Státy, které v boji proti jeho šíření na začátku zaváhaly, poté počítaly mrtvé v řádově vyšších číslech. A to i přesto, že později zvolily přísnou strategii, vyplývá z analýzy agentury Bloomberg.

Článek

Některé státy ještě tvrdě bojují s první vlnou pandemie koronaviru, jiné už se z ní oklepaly a s obavami vyhlíží, zda přijde druhá. Všichni by ale už teď měli vědět, co o průběhu krize (minimálně co do počtu nakažených a mrtvých) rozhoduje. Je to včasná reakce.

Nyní, kdy už má mnoho států, o jejichž data se dá opřít, vrchol pandemie za sebou, uzrál čas pro srovnávání, hodnocení a počítání. Ze vzorců po čase postupně odpadávají neznámé a my se můžeme podívat na to, co se v boji proti koronaviru osvědčuje a co naopak. Právě to byl cíl novinářů z amerického Bloombergu a my vám ho přinášíme se zvláštním zřetelem na Česko.

Analýza pracuje se dvěma zásadními údaji, takzvaným Indexem přísnosti, kterým na stupnici od 0 do 100 ohodnotila tvrdost protikoronavirových opatření všech zemí světa oxfordská Blavatnik School of Government. Druhým faktorem je pak rychlost s jakou se index zvyšoval od momentu, kdy se v dané zemi objevil první případ koronaviru.

Foto: Seznam Zprávy

Počáteční zaváhání nenapraví ani následná přísnost opatření.

Vlády, které váhaly s rozsáhlou akcí, když se v jejich státě objevil první pozitivní případ, zaznamenaly až osmkrát víc mrtvých na 100 000 obyvatel oproti průměru v porovnání s těmi, které zavedly přísná opatření okamžitě či ještě před zjištěním prvního případu.

„Pokud jste pomalí, máte mnohem větší základnu infekcí, kterou je o hodně těžší kontrolovat,“ komentoval výsledky analýzy Mark Dybul, profesor globálního zdraví na Georgetown University a bývalý šéf Světového fondu boje pro AIDS, tuberkulóze a malárii. „I když pak nařídíte opravdu tvrdé restrikce, už se vám děje šíření na úrovni, kterou je velmi obtížné zachytit,“ dodal.

Kdo kam patří

Za rychlou reakci novináři považovali postup, kdy daný stát do 35 dní od prvního evidovaného nakaženého zavedl kompletní škálu opatření. Typickým příkladem pomalé reakce jsou státy, které vsadily na komunitní imunitu, jako například zpočátku Velká Británie, nebo země, které opatření zpřísňovala postupně v úměře s přibývajícím počtem nakažených.

Česku byla přiřknuta kategorie rychlé a méně přísné reakce. Index přísnosti Česka nicméně zpočátku stoupal podobně rychle, jako ve státech, které jsou zařazeny do kategorie rychlé a přísné reakce a dokonce se v rychlosti v první fázi téměř rovná s Novým Zélandem - proklamovaným vítězem koronavirové krize. Dalším státem, které je statistiky oslavován za příkladnou reakci, je Slovensko.

Z grafu vyplývá, že Česko v období do první stovky nakažených zavádělo opatření téměř stejně rychle jako Nový Zéland.

Nový Zéland zvolil jeden z nejpřísnějších postupů na světě a už po 27 dnech ho mohl začít uvolňovat, přičemž ke konci května vyhlásil vítězství nad koronavirem a až do 16. června, kdy se objevili další dva nakažení, si užíval klidné dny bez nových případů. Celkem se tam nakazilo 1 507 lidí, z čehož 22 jich koronaviru podlehlo.

Na velmi podobných číslech je na počet obyvatel ještě o něco bohatší Slovensko. Tam se nakazilo 1 576 lidí a 28 jich zemřelo. Z grafu vyplývá, že Česko se od obou zmiňovaných států liší zejména v tom, že restrikce začalo poměrně brzy a výrazně osekávat. Co se týče rychlosti, patří kroky české vlády k těm nejsvižnějším na světě.

Foto: Seznam Zprávy

O poznání strmější křivky u států, které zpočátku prakticky nereagovaly.

Další graf ukazuje, jak to vypadá, když se vyčkává. Křivka nakažených jde ve všech třech příkladech (Švédsko, USA, Velká Británie) nahoru o poznání strměji, než u států, které reagovaly rychle.

Pravidlo důležitosti rychlé reakce potvrzuje i srovnání Velké Británie s Českem. Spojené království sice nakonec zavedlo podobně tvrdá opatření jako Česko, ale rozdíl v počtu nakažených a zejména mrtvých je mezi dvojicí států propastný. Británie má v průměru 4 427 nakažených a 623 mrtvých na milion obyvatel, zatímco Česko 960 nakažených a 31 mrtvých na stejný počet lidí.

V nejvyšším bodě přitom Index přísnosti v Česku dosáhl 82,41 a v Británii 75,93, což není velký rozdíl. Británie ale byla mnohem pomalejší. Český Index přísnosti byl ještě před prvním případem v zemi 19,44, u stovky nakažených 50 a u tisícovky 79,63, britská opatření ještě na úrovní tisíce nakažených odpovídala indexu 11,11.

Co druhá vlna?

Závěry ze zmiňovaných srovnání pochopitelně nejsou ultimátní, protože do konečných čísel mrtvých a nakažených se promítá celá řada dalších nezávislých faktorů. Důležitost rychlosti reakce je nicméně podle Bloombergu nezpochybnitelná a jde tak o důležitou součást receptu pro boj s případnou druhou vlnou.

Opatření se však státy budou snažit sestavit nejen podle epidemické ale i podle ekonomické kuchařky. V případě druhé vlny se tak z jednání o nových krocích a zejména o jejich přísnosti nejistota nevytratí. Oslabené ekonomiky států už si jen stěží dokáží poradit s další radikální přestávkou. Ostatně i česká ministryně financí Alena Schillerová minulý týden ve speciální výzvě Seznam Zpráv prohlásila, že českou ekonomiku v případě druhé vlny zastavit zkrátka nemůže.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované