Hlavní obsah

České Švýcarsko. Fakta o ohroženém turistickém ráji

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Podle odhadů plameny zasáhly zhruba jednu osminu z celého území národního parku.

Reklama

29. 7. 18:00

Turistický ráj v kaňonu Labe, ale třeba také oblast smrkové pouště s horskými teplotami. Seznam Zprávy zmapovaly, jaký byl národní park České Švýcarsko před požárem v  Hřensku. Ten je označován za největší v české historii.

Článek

Šestý den už bojují hasiči s ničivým požárem v národním parku České Švýcarsko. Podle jejich odhadu oheň zachvátil plochu o rozloze deset kilometrů čtverečních, přičemž samotný národní park se rozkládá na území o velikosti 80 km². Zasažena je tedy zhruba osmina regionu – jenže právě jeho nejcennější a nejnavštěvovanější část.

Foto: Seznam Zprávy

Území zasažené požárem

V národním parku se nalézá celkem 23 obcí, přičemž tři z nich – Hřensko, Mezná a Mezní Louka –, které požár zasáhl nejvíce, patří zároveň k nejnavštěvovanějším oblastem Česka.

Podle agentury CzechTourism se loni staly 29. nejnavštěvovanějším místem České republiky soutěsky Kamenice, v těsném závěsu nejvyhledávanějších turistických cílů následuje Edmundova soutěska (33. místo), Pravčická brána (35. místo) a Tři prameny (39. místo).

Většinu plochy tvoří les, listnáče odolávají

Přes 95 procent plochy Českého Švýcarska zaujímají lesy. Vůbec nejčastějším stromem ve zdejších lesích je podle posledních údajů smrk ztepilý (59 %), následuje borovice (18 %) a buk lesní (9 %). Od roku 2018, kdy začala těžba dřeva spojená se šířením kůrovce, tvořily až dvě třetiny oblasti kolem Pravčické brány smrkové pouště, tedy mýtiny s pařezy.

Podle satelitních snímků a zjištění ČTK část lesa při požáru v Českém Švýcarsku zůstala. Žáru odolaly listnaté stromy, kdežto jehličnany oheň zcela zničil. Petr Surový z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze ČTK řekl, že zachovalé stromy už skoro jistě neshoří.

Návštěvnost klesla až s covidem

Rozsáhlý komplex neosídlených lesů a skal byl každoročně cílem stovek tisíců turistů. Návštěvnost národního parku měřily od roku 2005 infračervené závory, ty však o tři roky později nahradila tepelná čidla, zaznamenávající při průchodu návštěvníka impulz na základě změny teploty.

„Nejedná se tedy o počet návštěvníků, ale spíše o vyjádření intenzity ruchu, který je návštěvníky vyvolán. Zkrátka a dobře, jeden návštěvník může za určité období projít více sčítacími místy,“ vysvětloval Tomáš Salov, mluvčí národního parku.

Od roku 2013 čidla sledovala nepřetržitý růst návštěvnosti, který poprvé přerušil až první „covidový“ rok 2020, kdy došlo k meziročnímu propadu o necelých 18 procent. Ještě rok předtím však park navštívilo téměř milion a čtvrt turistů, což byl nejvyšší zaznamenaný počet od počátku měření.

Foto: Národní park České Švýcarsko, Seznam Zprávy

Vývoj návštěvnosti Národního parku České Švýcarsko

Loni se na území národního parku ubytovalo přes 300 tisíc turistů, před začátkem covidu to bylo o sto tisíc lidí víc. Většina z nich na místo míří vlastním autem, nebo zájezdovými autobusy.

Poplatky za ubytování přinášejí do regionu miliony korun. Právě v okrese Děčín, kam národní park České Švýcarsko spadá, se v loňském roce vybralo 3 542 764 korun, což činí 36 procent z celkového množství poplatků za ubytování v Ústeckém kraji.

„Oproti období před covidem se podíl poplatků v daném území ve srovnání s ostatními okresy daného kraje zvyšuje,“ řekla tisková mluvčí agentury Czech Tourism Štěpánka Filipová.

Jak uvedly Seznam Zprávy již dříve, roční tržby z útrat návštěvníků v Českém Švýcarsku se pohybují v desítkách milionů korun. „Na základě trackingu a průměrných útrat cizinců (z roku 2019) a návštěvnosti v roce 2021 máme také odhad útrat cizinců v destinaci České Švýcarsko, jde o 74 013 761 Kč,“ dodává Štěpánka Filipová. Ze zahraničních návštěvníků sem nejčastěji zavítají Poláci a Němci.

Ne všechny poplatky od turistů však končí jako příspěvek regionu. Jak rovněž popsaly Seznam Zprávy, například vstupné na Pravčickou bránu jde do pokladny soukromého majitele.

Čekání na déšť

Jedním z faktorů, které jsou pro turisty v případě návštěvy Českého Švýcarska rozhodující, může být počasí. „Klima Českého Švýcarska je nikoliv bez důvodu přirovnáváno k horskému podnebí,“ uvádí turisticko-informační portál České Švýcarsko. Jak ukazují data, průměrná roční teplota se v centrální části národního parku pohybuje okolo 7 °C. (Pro srovnání: v Děčíně je průměrná roční teplota 9 °C, v Praze 13 °C.) Většina návštěvníků proto do parku míří v letních měsících.

Léto na Českošvýcarsku je ale spojeno také s největším množstvím srážek. Červenec patří mezi nejdeštivější měsíce, kdy měsíční úhrn srážek dosahuje téměř 100 mm. A právě na déšť nyní hasiči netrpělivě čekají.

„V každém případě bychom potřebovali déšť, a to v co největší možné míře. Jakákoli kapka vody, která spadne z nebe, je velmi vítaná,“ řekl dnes mluvčí správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

A podle meteorologů by konečně mělo zapršet. Déšť nad Českým Švýcarskem očekávají především dnes večer a v sobotu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované